Moc zajímavý příběh, i když ne zrovna veselý, nám poslala čtenářka s nickem pinokio. My děkujeme a vy si přečtěte, jak to dopadlo s jejími hodinkami

Vzpoměla jsem si na jednu tragikomickou příhodu. Můj otec byl alkoholik. Vždy, když se opil, udělal ostudu po celém městě. Trpěl pak pocitem viny a sliboval nám modré z nebe. Většinou jsme nic nedostali, ale po jednom jeho větším flámu, kdy mamka vyhrožovala rozvodem, si chtěl vinu odčinit. Jí koupil prsten a mně hodinky.

Byly opravdu krásné, vodotěsně, pozlacené. Byla jsem tak šťastná, že je mám. Asi po týdnu jsem se ráno vzbudila a moje milované hodinky nikde. Hledaly jsme je všude. Otec mi nadával, že jsem nezodpovědná a jiné mi nekoupí. Odpoledne se mamka dozvěděla, že je otec prodal v hospodě. Myslel si, že na to nepřijdeme.

Tak vymyslela plán. Vzala mu jeho hodinky a ve škole /tenkrát studovala v jiném městě/ je prodala svému spolužákovi. A já dostala nové. Otci jsme řekli, že mi je koupila babička /tchyně,které se bál/. Když hledal ty svoje, mamka mu nadhodila, že je určitě ztratil na některém svém opileckém tažení

Vím, že to od mamky nebylo moc výchovné, ale jiné řešení nenašla. Svoje peníze tenkrát neměla /studovala/ a otec jí počítal peníze na koruny. Naštěstí se s ním rozvedla a my si v klidu už 20 let žijeme bez něho.

pinokio

Moc hezký příběh, i když neveselý... děkuji za něj a držím palce

Máte také nějakou příhodu s hodinkami, milé ženy-in? Napíšete nám ji? Vzpomínáte na své první hodinky? Od koho jste je dostala? Ještě je někde máte schované? Nosíte hodinky i teď, nebo si vystačíte s mobilem?

Napište ná na redakce@zena-in.cz

 

Reklama