Vždycky když vidím muže „v letech“, jak tlačí kočárek, přemýšlím, jestli je to děda, nebo táta. Být otcem po padesátce přece není nic neobvyklého. Muž může plodit do smrti, ale jakým je otcem, to je otázka. Má na malé dítě dost sil a trpělivosti?
Milanovi bylo padesát, když se seznámil s Bárou. Jí bylo třicet a chtěla miminko. Jemu to lichotilo a čechralo chlapské sebevědomí. Je ještě jura a „má“ na to, aby sbalil o dvacet let mladší ženu a založil s ní novou rodinu. A tak se s tím pochlubil i kamarádům.
Jenomže ti jeho nadšení nesdíleli. Místo aby mu klepali na rameno a pochlebovali, jaký je pašák, pustili se do něj. „Ty ses úplně zbláznil, v tomhle věku by sis měl užívat klidu a čekat spíš na vnoučata než tlačit kočár, přebalovat a v noci vstávat k miminu. Na to už nemáš, chlape! A ber taky ohled na to dítě. Až půjde do školy, tobě bude skoro sedmapadesát a ostatní se mu budou smát, že nemá tatínka, ale dědečka!“
Nenechal si to vymluvit a jejich „rady“ bral jako projev závisti. Oni mají doma zapšklé stárnoucí manželky a jemu jeho štěstí nepřejí! Rozkmotřili se a dlouho se neviděli.
Po nějakém čase se Milan ozval. Zašli společně na pivo a kamarádi byli pochopitelně zvědaví, jak se mu daří. Na první pohled bylo jasné, že to žádná sláva nebude. Počáteční nadšení vyprchalo. Má sice tříletého kluka Kubíka, ale rozvod na krku. Jakmile přišel o dobře placenou práci, přestal být pro manželku atraktivní. Našla si mladého milence a Milana pustila k vodě.
„Čert vem nevděčnou zlatokopku,“ spíš ho mrzí, že ztrácí Kubíka. Pomalu se mu odcizuje. Nejdřív mu ho manželka vůbec nechtěla „půjčovat“, všelijak se vymlouvala na nemoc, školku v přírodě a kdesi cosi. Tahanice o syna trvaly skoro rok a za tu dobu si Kubík na tátu odvykl. O to těžší pak bylo znovu navázat a Milana stálo spoustu úsilí Kubíka zabavit, když ho měl konečně u sebe. Musel si v duchu přiznat, že udržet krok s tříletým klučinou je trochu nad jeho síly. Kopat balonem, jezdit na kole, udělat oběd, číst pohádky, skládat stavebnice, pořád vymýšlet něco nového, aby se Kubík nenudil. Jakmile nastane pauza, začne se ptát po mamince. Nezřídka brečí, vzteká se a není k utišení. Je to strašně vyčerpávající.
Milan se snaží, ale už nemá tu trpělivost a výdrž, aby mu mohl být dobrým „parťákem“. Místo aby od otce odcházel plný dojmů a nerad, sedí se zabaleným batůžkem v předsíni a čeká, až matka zazvoní.
A to je samozřejmě voda na její mlýn: „Vidíš, ani toho kluka už nezvládneš, jsi starý!“
Nový komentář
Komentáře
zlatokopky jdou jen po penězích a nic jim není cizí i děti k tomu využívaj a chlapi v přechodu jsou snadná oběť
Suzanne — #37
Moje babi měla první dítě ve 42, druhé ve 45, pančto byla slečna učitelka a nesměla se vdát, dokud pracovala. Pak odešla do invalidního důchodu a pořídila si děti
Nicméně proč to píšu - dožila se nejen maturity svých dcer, ale také maturity svých vnoučat, ba dokonce jednu promoci. A i pravnoučete. Sousedce zemřel tatínek v pětatřiceti, když jí bylo třináct. Z tohoto pohledu bych tedy až tak nehodnotila.
Co mě na tom celém zaráží, že třiapadesátiletý chlap má takový problém udělat oběd, kopnout do míče a tak... Vždyť je to probůh mladej člověk! Co bude dělat za deset - dvacet let? Ne s dítětem, ale sám se sebou?
Anai — #10 No tak jako,žena bys to možná dala,ale s dítetem by mohl být velmi závažný problém,chlap s tím problém nemá,ale 50 letou matku si vážně nedovedu představit
Anai — #10 Pro oba "rodiče" je "50" věk, kdy podle mne, zplození dítěte tolerovat jen pokud je to pro každého z nich jejich vůbec první a doposud se jim nedařilo... Konec konců, příroda je velmi často moudřejší než lidé a u těhotenství v pokročilejším věku dost často přichází jeho samovolné ukončení. Tož tak.
wich — #32
Anai — #10 No,mít dítě jako žena kolem padesátky,promiň,to je vážně trochu moc a nejen ze zdravotního hlediska.Jestli se na něj cítíš,to tě teda obdivuju.
Pentlička — #28 užívat dovolených, výletů a kultury je dle tvého bývalého žít jako důchodce? Tak to jsem důchodkyní už od dětství a hrozně ráda
Promiň Pentličko, ale to je prostě debil a pubertu dítěte mu v jeho 65 letech hrozně přeju 
Pentlička — #28 užívat dovolených, výletů a kultury je dle tvého bývalého žít jako důchodce? Tak to jsem důchodkyní už od dětství a hrozně ráda
Promiň Pentličko, ale to je prostě debil a pubertu dítěte mu v jeho 65 letech hrozně přeju 
Pentlička — #28 pentličko, ten tvůj tě nejen celý život využíval a používal a když tě použil, tak tě odhodil, což se občas stane, je to smutné, ale že ti ještě k tomu vymyl mozek, takže ho po x letech nepřestáváš obdivovat je vážně nepochopitelné.
můj bývalý kolega je pár let podruhé ženatý a nedávno si mi postěžoval, že už nemá na toho svého malého kluka nervy, klukovi je 5, kolegovi 58
odbyla jsem ho slovy, že si za to může sám 
Můj ex si vzal o 17 let mladší ženu, už s dítětem a v 48 letech si pořídili další. Zatím to zvládá velmi dobře.
Naopak já se těšila, jak si budeme po osamostatnění dětí užívat dovolených, výletů a kultury a na to mi řekl, že nechce žít jako důchodce.
Každý je prostě jiný. Někdo chce mít v 50 klid a někdo se cítí na malé dítě.
..... starší chlap a mladá holka? Výsledek = brečej vobá,von že má moc,vona že má málo
Rikina — #18 spíš práce tatínka - celý týden má klídek, pohodu a pivečko, případně tlevizku a o víkendu se má najednou hýbat? A věnovat se děcku? To je nad síly i těch výrazně mladších...a ženskou bych do toho vůbec netahala.
Alenka0010 — #20 Já taky!
Ten můj mladý by se zbláznil nejen s dvacítou, ale i třicítkou či čtyřicítkou - je totálně přepracovaný a vyžaduje max. toleranci a domácí servis. To jedině že by se zhroutil, nechal vyhodit z práce a začal nový, zcela jiný život 
Barbucháč — #23 NESTRAŠ. už to radši přenechám jiným.
maje — #22 tak už abys začala, abys pak nechovala v těch padesáti
a taky bych musela najít lepšího otce (chvilku to trvá a než ho člověk prověří, to zabere taky chvilku).
jednapani — #17 nějak mi došlo, že už na to nemám. chuť, čas ani nervy. asi stárnu
jednapani — #17 Taky si myslím totéž. Zrovna nedávno jsem četla názor nějakého padesátiletého majitele reklamní agentury v časopise Ona Dnes, dle něho by se mělo uzákonit, aby se chlapi ženili až po 40-ce a brali si dvacítky, prý jsou dnes v takové kondici, že by se se stejně starou ženskou nudili. Opravdu jsem se od srdce zasmála
.
Rikina — #18 Myslím, že je to práce obou rodičů. Kdyby se dítěti věnoval od jeho narození, věděl by, jak s ním mluvit a co s ním dělat a matka by syna nenahlodala. Takto otec vlastně dostává nějakého aliena a neví, co si s ním počít. Máš pravdu v tom, že se to stává i mladším otcům. Dokud je dítě malé, tak s ním "neztrácejí" čas, jsou děsně unavení z práce, a pak nechce dítě čas ztrácet s otcem.