Natálie Blochinová, rozená DračevováSrpnové události roku 1968 v Československu mají i po 41 letech své záhady. Jednou z nich je osud Natálie Blochinové z Tuly u Moskvy.

Její otec byl v roce 1968 jedním ze sovětských okupačních vojáků. A Natálii před několika lety prozradil, že ji jako osiřelé novorozeně tajně přivezl z Československa.

Po životním osudu Natálie Blochinové nyní pátrají odborníci v Rusku i v Česku.

Za okupace ji odvezli do SSSR, teď hledá české kořeny

O tom, že Natálie Blochinová, rozená Dračevová, není dcerou svých rodičů, se dozvěděla před pár lety, po smrti své matky. Od té doby řeší záhadu, odkud vlastně pochází.

Její životní příběh ale podle všeho souvisí se srpnovou okupací. Její otec Venjamin Dračev byl tehdy v Praze jako ruský voják.

„Otec mi řekl, že mě jako voják zachránil v Československu a že mu mám být vděčná. Vynesl mě prý z hořícího domu, kde byla zraněná stará žena, všichni ostatní byli mrtví. A co prý ještě chci. Hledat svého biologického otce?“ říká Natálie Blochinová. A právě tato otázka Natálii nejvíc zajímá.

Malé Natálie "Dračevová" v Pskově

Venjamin Dračev skutečně v srpnu 1968 v Československu sloužil. Jako major sedmého výsadkového pluku se ocitl v Československu na letišti v Ruzyni nebo ve Vodochodech a odtud mířil 21. srpna k Českému rozhlasu. 

Dítě později údajně provezl z Prahy až do sovětského Pskova. V Rusku na něj totiž čekala manželka, která nemohla mít děti.

To se ale nezdá historikům. Jak mohl sovětský voják bez problémů v tak vypjaté době vyvézt novorozeně? „Dostat v takovém prostředí do Sovětského svazu nepozorovaně malé dítě bylo velmi složité,“ tvrdí ruský historik Nikita Petrov. Na českou stopu ale ukázali rodiče Natálie a této verzi by mohl nasvědčovat i její rodný list, který je podle úřadů v Pskově zfalšován.

Natálie Blochinová:
„Je to jako bych neměla minulost. To je hrozný pocit.“

Pochybnosti o původu Natálie nevyvrátilo ani pátrání historiků z Ústavu pro studium totalitních režimů v Česku. Prostudovali stovky dokumentů, ale záznam z roku 1968 o dítěti, které by někdo postrádal, nenašli. To ale podle nich neznamená, že se už nemůže objevit.

České prameny jsou sice nejspíš vyčerpané, další stopy by ale mohly být v materiálech ruských archivů. Pátrání však bude nepochybně komplikovat fakt, že Rusko ani 41 let od trpké události veřejnosti dveře do svých archivů zatím dokořán neotevřelo.

Sama Natálie připouští, že má pro českou stopu málo důkazů. Otec s ní ze strachu z trestního stíhání přestal komunikovat, matka zemřela a možností zjistit pravdu každým dnem ubývá.

Reklama