Ačkoli se týká všech osob zejména vyššího věku, nejrizikovější skupinu pro časný vznik osteoporózy tvoří ženy po menopauze z důvodu snížení hladiny hormonů v těle. Hlavním problémem tohoto onemocnění je nedostatečná prevence ze strany pacientů a mnohdy i lékařů. Je potřeba se na ni zaměřit už v mládí, kdy zdánlivě není třeba, a o to důsledněji na ni dbát ve vyšším věku.

Na vzniku osteoporózy se podílí celá řada vlivů. Základem je zejména nedostatek nebo špatné vstřebávání vápníku a vitamínu D, málo pohybu či neřesti jako kouření a pití alkoholu. Právě u žen v menopauze a pozdějším věku je ale podstatnou příčinou snížení hladiny estrogenu. „Ženské pohlavní hormony poskytují kostem ochranu, zpomalují totiž proces řídnutí kostí. Proto se nejčastěji osteoporóza projevuje u žen po menopauze, kdy o tuto ochranu přirozeně přijdou. Obvykle to bývá 5 až 8 let po klimakteriu. Vyšší počet případů postmenopauzální osteoporózy je bohužel evolučně logický. Za posledních 100 let se průměrné dožití prodloužilo o více než 20 let. Věk přechodu se ale nemění, a tak se jen prodlužuje doba života bez estrogenů,“ vysvětluje doc. MUDr. Tomáš Fait, Ph.D. z Gynekologicko-porodnické kliniky 2. LF UK a FN Motol. Vedle klimakteriálních změn ovlivňuje vznik osteoporózy u starších žen samotný věk a tělesná konstituce.

Zásadní faktory, které ovlivňují vznik osteoporózy
 „S přibývajícím věkem se riziko onemocnění zvyšuje, každých 10 let života se zdvojnásobí. Věk je výrazným ‚rizikovým faktorem‘ a s prodlužující se délkou života stoupá pochopitelně i množství nemocných. Dalším rizikovým faktorem je genetická zátěž – výskyt osteoporózy u osob, jejichž rodiče či prarodiče utrpěli osteoporotickou zlomeninu, je výrazně vyšší. Častá je také osteoporóza sekundární, provázející jiná závažná onemocnění, jako poruchy vstřebávání vápníku, chronická zánětlivá onemocnění, revmatoidní artritida a mnohé další. I některé dlouhodobě podávané léky kostem neprospívají – příkladem je dlouhodobé užívání kortikoidů. Také stavba těla má na osteoporózu vliv. Hubenější ženy mívají i křehčí kosti s tendencí k lámavosti,“ uvádí prof. MUDr. Vladimír Palička, CSc., Dr.h.c., předseda SMOS ČLS JEP.

Faktory naznačující riziko osteoporózy u postmenopauzálních žen

  • prokázaná atraumatická/nízkotraumatická zlomenina obratle, asymptomatická zlomenina obratle
  • snížení tělesné výšky od 25 let o více než 3 cm
  • zlomenina po 40. roce věku po neadekvátně malém traumatu (např. pád ze stoje nebo při chůzi)
  • osteoporóza v rodinné anamnéze
  • fyzická neaktivita
  • BMI (Body Mass Index) menší než 19
  • tělesná hmotnost proti stavu ve 25 letech nižší o více než 10 %
  • věk nad 65 let (každých 10 let se zdvojnásobuje riziko osteoporózy)
  • kouření
  • alkohol

Oslabené kosti nemusí být v pokročilém věku samozřejmostí
Zádrhelem prevence onemocnění je jeho podceňování. Lidé mají často pocit, že osteoporóza je stav spojený se stárnutím, a proto ji považují za neškodnou a nevěnují jí velkou pozornost. Opak je ale pravdou. „V České republice postihuje osteoporóza 33 % žen ve věku nad 50 let a 47 % žen starších 70 let a často vede ke zlomeninám obratlů, kyčle nebo stehenní kosti. Důsledky těchto úrazů jsou opakované zlomeniny, v polovině případů závislost na pomoci druhých a ve 20 % dokonce smrt během prvního roku po prodělaných komplikacích,“ uvádí MUDr. Božena Jurašková, Ph.D., vedoucí subkatedry geriatrie LF UK v HK, Fakultní nemocnice Hradec Králové.
Odhalení choroby přitom není nijak složité, a pokud k němu dojde včas, dá se velmi dobře léčit. V tomto směru hraje důležitou roli informovanost pacientek, které by měly být na riziko upozorňovány v rámci preventivních prohlídek u praktického lékaře nebo gynekologa. Zejména ženám starším 50 let by měla být věnována větší pozornost. „Na onemocnění se obvykle často přijde, až když dojde ke zlomenině, protože se do té doby nijak zásadně neprojevuje. Bohužel i v tomto případě není vždy prováděna osteologická léčba, která by snížila riziko dalších zlomenin,“ dodává MUDr. Cyril Mucha, praktický lékař.

Prevence musí být trvalá a stav svých kostí si můžete zjistit i sami
Při zvýšeném riziku onemocnění je prioritou absolvovat vyšetření, které potvrdí nebo vyvrátí podezření na osteoporózu. To by mělo být iniciováno ze strany lékaře, který na základě rizikových faktorů odhadne jeho důležitost. Informovaná pacientka si o něj ale může zažádat. „Pro zjištění rizika osteoporózy se využívá denzitometrické vyšetření. Jde o bezbolestné vyšetření, v rámci kterého se ověřuje hustota kostní tkáně a množství minerálů v těle pomocí slabého rentgenového záření. Nejčastěji se ke kontrole využívá bederní páteř a horní část stehenní kosti, pokud to z nějakého důvodu není možné, dají se hodnoty zjistit i z předloktí,“ vysvětluje prof. Vladimír Palička a dodává: „Každý člověk se ale může na své riziko osteoporotické zlomeniny „podívat“ sám. Na volně přístupné webové stránce (https://www.sheffield.ac.uk/FRAX/) lze nastavit český jazyk a vyhledat hodnocení pro ČR. Pak si každý zadá údaje, které zná a kalkulátor mu spočítá riziko zlomeniny v příštích deseti letech. Pokud je vysoké, je třeba se neprodleně poradit se svým lékařem, případně požádat o odeslání ke klinickému osteologovi,“ Pokud se denzitometrické vyšetření provádí z důvodu podezření lékaře na riziko nemoci, je hrazeno ze zdravotního pojištění.

Dalším důležitým krokem je prevence sekundární, ke které dochází po osteoporotické zlomenině. Podstatná je v tomto směru identifikace zlomeniny jako osteoporotické, aby byla pacientka nadále léčena vhodným způsobem. Mnohdy se však stává, že po zhojení zlomeniny už není pacientce následná péče věnována. Přitom již prodělaná zlomenina zvyšuje riziko další zlomeniny dvou až pětinásobně.

Začít se musí už v mládí, stačí drobné změny v životosprávě
Ačkoli se osteoporóza projevuje až v pozdějším věku, s prevencí je potřeba začít mnohem dříve. Množství kostní hmoty se zvyšuje do 25 až 30 let věku, poté začíná postupně ubývat. Už v dětství a mládí je tedy potřeba podporovat nárůst kostní hmoty správnou životosprávou. Ta zahrnuje stravu bohatou na vápník a vitamín D, především ale dostatek pohybu a vyhýbání se škodlivým vlivům, jako jsou kouření, a pití alkoholu. Podobné zásady pak platí i pro podpůrnou léčbu již propuknuté osteoporózy či její prevenci ve vyšším věku. Pohybová aktivita v seniorském věku by měla být volnější a ne příliš zatěžující. Vhodné jsou procházky, relaxační, koordinační, protahovací a posilovací cvičení.

Pokud se nemoci nepodaří zabránit, nastupuje medikamentózní léčba. Pro ženy v čerstvě postmenopauzálním období je možnou variantou hormonální terapie, kdy léky obsahující estrogen nahrazují původní stav před menopauzou. „Ve zvažování rizik a přínosu hormonální terapie je nutné si uvědomit, že osteoporotické fraktury jsou spojeny nejen s vysokým rizikem nesoběstačnosti, ale dokonce i v přímé souvislosti s úmrtím. Nicméně ani u žen, které nemohou či nechtějí užívat hormony, nejsme bezbranní. Vedle pohybové aktivity a zvýšení příjmu vápníku existují i účinné a bezpečné léky pro stavy, kdy se již osteoporóza rozvíjí. Každopádně doporučujeme zejména ženám po menopauze, jejichž maminky osteoporózu měly, aby se důsledněji zajímaly o stav svých kostí,“ uzavírá doc. MUDr. Tomáš Fait, Ph.D.

„K léčbě osteoporózy je ovšem k dispozici celá řada dalších léků, které brání zvýšenému odbourávání kostí nebo dokonce mohou přispívat ke kostní novotvorbě a zpevňování. A nemusí jít jen o hormony. Lékař, který se na léčbu osteoporózy specializuje, tedy klinický osteolog, v indikovaných případech pacientku nejen vyšetří, ale navrhne jí (a zajistí) léčbu, která je pro danou situaci a danou pacientku nejvhodnější. Základem vždy zůstává dobrá spolupráce, správná životospráva a dostatek pohybu,“ doplňuje prof. Palička.

Společnost pro metabolická onemocnění skeletu (SMOS)

SMOS se účastní řady jednání s MZ ČR, pojišťovnami, ČLK, odbornými společnostmi jako integrující společnost pro oblast metabolická onemocnění skeletu a především osteoporózy, která se stává ze zdravotního, sociálního i ekonomického hlediska závažným problémem. SMOS se účastní tvorby standardů péče v této oblasti, navrhuje koncepce oboru, vyjadřuje se v rámci algoritmů léčby k současným možnostem diagnostiky a terapie v ČR. V současné době je SMOS ČLS JEP řádným členem mezinárodní organizace IOF (International Osteoporosis Foundation), která sdružuje odborné společnosti věnující se této problematice v rámci celého světa.

Více na www.smos.cz 

Tisková zpráva vznikla ve spolupráci se Společností Amgen.

Reklama