Foto: Shutterstock

Když tady byla první vlna pandemie, byla jsem z toho hodně vystrašená. Nejen kvůli nám, ale především kvůli babičce (maminka mého manžela), která s námi už pět let bydlela. Máme dvougenerační dům za Prahou, ona měla byt dole, my jsme měli velké tři plus jedna v prvním patře. Babičku jsme tedy na jaře v podstatě zamkli, bavili se s ní přes dveře a chodit mohla jen na zahradu, když jsme tam nebyli. Všechno jsem desinfikovala, stresovala se, až jsem se z toho jeden den úplně zhroutila a skončila na lehkých antidepresivech.

Mohlo by vás zajímat: Chci manžela a rodinu, ale kvůli covidu se nemám kde seznámit, stěžuje si třicetiletá Valérie

Babička nás měla všechny přežít

Babička byla fit ženská, celý život pracovala na poli a v 85 letech byla jako rybička. Lékař vždycky říkal, že nás ještě všechny přežije. Proto jsme se rozhodli, že už to nebudeme tak přehnaně řešit. Za tu dobu, co jsme ji od nás izolovali, na tom totiž začala být psychicky špatně, z ničeho nic se jí zhoršila paměť, a tak jsme se domluvili, že se zase budeme vídat, ale s rouškami. Manžel přišel v srpnu o práci, já jsem byla na homeofficu, takže nebylo téměř kde se nakazit. Jedinou hrozbou byly děti, ale ty si hrály ve skupince s dětmi z vesnice, o jejichž rodičích jsme věděli, že také skoro nikam nechodí.

V září se rozjela druhá vlna, ale já už jsem tolik panice nepropadala. Věděla jsem, že to nějak zvládneme a navíc jsme dodržovali, co se dalo. Naše osmiletá dcera Berenika chodila pravidelně večer dolů s rouškou na čtení pohádek a babička díky tomu přišla na jiné myšlenky. Na konci října dostala babička kašel a horečky. Nic jsme nenechali náhodě a hned druhý den jsme měli v plánu zavolat záchranku, aby babičku přijeli zkontrolovat. Ještě před tím, než přijeli, se babičce ještě přitížilo. Nemohla pořádně dýchat a ten samý den se udělalo zle i Berenice. Moc dobře jsme tušili, s čím máme tu čest.

Dcera si její smrt vyčítá

Berenika seděla u postele babičky, plakala a omlouvala se jí za to, že domů přinesla covid. Lámalo mi to srdce a uklidňovala jsem ji, že babička bude v pořádku. Když babičku odváželi, dcera křičela, že chce jet s ní, protože ona za všechno může. Babička bohužel v nemocnici několik dní na to zemřela na komplikace spojené s oslabením imunity koronavirem.

Mohlo by vás zajímat: Nechám se očkovat tajně, říká Alena (32). S partnerem se hádají kvůli vakcíně

Dodnes nevíme, kdo domů virus přinesl. Měli jsme ho podle testů nakonec úplně všichni, paradoxní ale je, že jediný, kdo měl příznaky, byla Berenika, i když se říká, že děti je téměř nemají. S největší pravděpodobností ho chytila mezi dětmi, ale mohl ho přinést i manžel, který byl několikrát na nákupu. Berenika si vše dává ale dodnes za vinu, takže jsme museli zatím zahájit online terapii s dětskou psycholožkou. Mučí mě představa, že si něco takového bude celý život vyčítat, i přes to, že jsme nemohli nic lepšího dělat. Věřím tomu, že kdybychom od nás babičku izolovali celý rok, její psychika by se nenávratně zhoršila.

Reklama