Chcete vědět, kde žil Pán všech pánů tohoto světa, Majitel lidských hrdel, Císař východu i západu, Král věřících i nevěřících, Ochránce celého světa, Stín všemohoucího šiřitele tichosti na Zemi?

 

Chcete? 

 

Musíte do Istanbulu, do města rozprostírajícího se mezi Evropu a Asií.

 

Vraťte se z roku 2005 do roku 1522, kdy vládl celé Osmanské říši slavný sultán Suleiman. Ne, nejste v pohádce, to jen stojíte ve středu patnáctimilionového města.

 

Do centra se dostanete z letiště autobusem v dopravní zácpě stupně 4 až 5. Okamžitě zjistíte, že i když bylo po první světové válce náboženství islámu striktně odděleno od státního zřízení republika, většina (98 %) obyvatel ho vyznává. Státní zřízení zakazuje, aby se ženy na veřejnosti zahalovaly, ale nijak to tento zákon nestíhá.

 

A tak vystoupíte z jednoho ze stovek autobusů mezi množstvím zahalených žen. Dejte si pozor, ať vás na ulici nepřejede automobil, prodejce nabízející na vozíku oloupané okurky nebo třeba čistič ulic v podobě člověka, který za sebou táhne na kolečkách velký jutový pytel plný odpadků. Mezitím odolávejte prodejcům, kteří se vám budou snažit prodat vše potřebné i nepotřebné a namiřte si to rovnou za nosem směrem k hlavní bráně

 

Topkapi paláce.

 

Dříve tu vládlo ticho. Na nádvořích žili Janičáři, což byli nejlepší vojáci Osmanské říše; v síni divánu zasedla státní rada a jen pár metrů od Ortakapi bydlelo za dveřmi Harému několik set otrokyň. Nyní se tu budete procházet s turisty z celého světa. Nejen s Japonci s foťáky Nikon na krku, ale  uvidíte množství zahalených žen z Iráku a Íránu, které chtějí na vlastní oči vidět, jak tehdy velký sultán Suleiman zvaný Nádherný žil. Kolem sebe vidíte množství vyhlídek na Bosporský průplav, kterým jako dříve i dnes proplouvá jedna loď za druhou. Doporučuji pobýt několik hodin a udělat si obrázek o životě a době dávno minulé.

 

Po prohlídce paláce se přesunete na největší náměstí Hipodrom, kde spatříte Modrou mešitu, která jako jediná má šest minaretů. Pokud se proderete plným náměstím cestovatelů z celého světa a stanete před vchodem mešity Sultán Ahmed (Modrá mešita), musíte se nejprve zout, zahalit ke krku, eventuálně zakrýt holé nohy. Celý chrám je vyložen perským kobercem, který je složen z malých koberečků. Můžete se pomodlit jako dříve samotní sultánové.

 

Jestli vás brána Orientu ještě úplně neutahala, nechte se odvézt autobusem k Velkému Bazaru. Jde o budovu s množstvím chodeb se stovkami krámků. Jestli patříte k lidem, kteří rádi smlouvají o ceně, jste na správném místě. Čím více budete dávat najevo svou nespokojenost s cenou zboží, tím více usmlouváte. Jde o jev v Orientu zcela obvyklý.

 

Samozřejmě že Istanbul není městem zaostalým a v mnohém si nezavdá s vyspělými metropolemi Evropy. Ale já nechtěla psát o levných nákupech a prodejcích kůže a zlata. Snažím se vám nastínit, jak se žilo v době dávno minulé, kdy Osmanská říše byla pojmem.

 

A tak si večer zajděte do některé z orientálních kaváren, dejte si čaj nebo tureckou kávu a vstřebávejte tu zvláštní atmosféru a energii, kterou tohle město má. A nezapomeňte si objednat vodní dýmku. Zkuste třeba jablečný tabák, i když jste zarytá nekuřačka.