Proč se nevydat přímo do srdce Karlovarského kraje a neokusit kombinaci romantických pobytů, sportovních aktivit a relaxace v Mariánských Lázních? Za kvalitním wellness s profesionálními službami se stačí vydat do místních hotelů. Do své nabídky zařazují ve velikonoční čas také speciální programy pro odpočinek po dlouhé zimě, a balíčky tak obsahují kromě ubytování a wellness procedur také ochutnávky velikonočních menu.

Foto: Shutterstock
 
Přímo v srdci města se nachází například secesní pětihvězdičkový Orea Spa Hotel Zvon nebo Orea Spa Hotel Bohemia, od kterých je jen pár kroků jak na kolonádu, tak k proslulé Zpívající fontáně. Ta se po zimní přestávce opět slavnostně rozezní právě koncem dubna. Jelikož se jedná o tzv. baby friendly hotely, královsky postaráno bude i o nejmenší hosty. Návštěvníci, kteří rádi načerpají trochu velikonoční atmosféry, se v neděli mohou ve zdejším Anglikánském kostele zúčastnit tzv. Marjánkovského jarnění. Folklór a tradiční jídla nebudou chybět stejně jako ukázky zvyků nebo tvůrčí dílna pro malé diváky.


Zdroj foto: Park Boheminium
 
Nedaleko od centra se nachází také sportovní areál Mariánky, kde je možné zapůjčit si koloběžky, svézt se místní kabinkovou lanovkou a prozkoumat zdejší terén, který je vhodný i pro rodiny s malými dětmi. K volným procházkám jsou ideální   zdejší proslulé parky, které touto dobou již bývají zelené a rozkvetlé. Zajímavou podívanou nabízí také Park Boheminium, kde jsou k vidění miniatury nejzajímavějších míst naší země, které zaujmou nejen děti, ale i dospělé. Milovníci golfu zase nemohou jen tak opomenout nedaleké mistrovské osmnáctijamkové golfové hřiště s „královským rodokmenem“, kterých je na celém světě pouze 66.
 


Foto zdroj: OREA SPA Hotel Palace Zvon
 
A jak slaví Velikonoce v zahraničí?

Na Slovensku se velikonoční svátky od těch našich příliš neliší. Místo mazance se peče bochánek neboli „paška“ a koledovat chodí s „korbáčem“, jak se říká pomlázce. Méně známým a méně příjemným zvykem, který už se drží spíš jen na východním Slovensku, je tzv. „oblievačka“ neboli polévání. O Velikonočním pondělí polévají chlapci opačná pohlaví vodou, nebo parfémem (v minulosti je dokonce házeli do potoka či rybníka), aby jim zajistili zdraví a krásu. Co mají ale Slováci navíc, je tzv. Odplatné úterý, kdy si děvčata s chlapci vymění role.

  • Pro Španěle jsou Velikonoce nejdůležitějším svátkem v roce, což dokazují i tradiční pompézní oslavy. Místo Velikonočního pondělí slaví Velký pátek, tedy den Ježíšova zmrtvýchvstání. Během velkolepých karnevalů procházejí ulicemi tajemná procesí bratrstev, kajícníků a tzv. nazaretských oděných do tradičních oděvů za doprovodu hudby, tanečnic a lidí v maskách.
  • V pravoslavném Řecku se o Rudém čtvrtku nejprve nabarví vajíčka načerveno jako symbol Kristovy krve, která se pak mj. nesou do kostela k požehnání. O sobotní půlnoční mši si lidé navzájem vajíčka oťukávají se zvoláním „Christos anesti!“ (Kristus vstal z mrtvých). Vajíčko, které vydrží a nerozbije se, poté splní svému majiteli přání a přinese mu štěstí do celého roku.
  • V Anglii královská rodina na Zelený čtvrtek rozdává seniorům speciálně ražené stříbrné mince jako ocenění jejich zásluh pro společnost. Počet odměněných se musí každoročně shodovat s věkem panovníka. Kořeny této tradice sahají až do 12. století! Angličané zahajují Velikonoce o masopustním úterý, které mají spojené se spoustou palačinek.
  • Pro Iry jsou velikonoční svátky posvátným časem, obzvláště Velký pátek. Vajíčka snesená právě v ten den bývají označena křížkem a každý by měl jedno takové vejce na Boží hod sníst. V Popeleční středu můžete v ulicích potkat místní obyvatele s křížkem od popela na čele. Také se nesmí zabíjet chovná zvířata, rybařit nebo opracovávat dřevo, ale ani se stěhovat nebo začínat novou práci.
  • V USA nebývá hlavním dnem Velikonoční pondělí, nýbrž Květná neděle. Chybět nesmí bohatá velikonoční výzdoba a velká rodinná hostina s pečenou šunkou a sladkými bramborami na stole. Oblíbenou tradicí je též hledání čokoládových vajíček, které dětem po domě a na zahradě poschovává velikonoční zajíček.
  • Velikonoce v Mexiku začínají karnevalem a bouřlivými oslavami v ulicích. Lidé mají tzv. pinaty, což jsou papírové krabice naplněné cukrovinkami, do kterých mlátí holí, dokud se sladkosti nezačnou sypat ven. Alkohol teče proudem, lidé tancují, přejídají se a užívají si všeho, co jim bude následným půstem zapovězeno. Městy pak putují procesí s Kristem a domovy Mexičanů zdobí oltáře s Pannou Marií.
  • Český národ je oproti jiným státům spíše ateistický a k tradičním oslavám svátků benevolentní. Tradice sice drží, obzvláště na malých městech a vesnicích, ale zároveň na nich striktně nelpí. Poměrně velké množství Čechů tráví velikonoční svátky v teple domova či v rodinném kruhu anebo si jede užít kratší dovolenou.
     
    Velikonoce jsou jediným pohyblivým svátkem v roce a jejich termín se každoročně mění. Letos velikonoční svátky vychází na druhou polovinu dubna, kdy se již budete moci těšit z krásného jarního počasí.

Přečtěte si ještě o dalších tradicích: 9 velikonočních tradic z celého světa

Reklama