Mezi lidmi, které znám, je několik lidí, především žen, které budou trávit letošní Vánoce osaměle a smutně. Jedna z nich přišla před nedávnem o manžela, který se zabil při autohavárii, další manžel utekl za milenkou.
A já vám budu vyprávět příběh ženy, která se přátelí s mou maminkou. Říkat jí budu třeba Lenka.
Lenka je rozvedená asi deset let. S manželem se rozešli docela v dobrém, uznali, že si přestali rozumět a neklape jim to. Její dcery, které měly tehdy 13 a 10 let zůstaly u ní, k tátovi jezdily občas na víkendy a prázdniny. Lenka se jim snažila vytvořit příjemný domov, koupit jim všechno, co potřebovaly a velice dobře se o ně starala.
Jak ale děvčata rostla, přestávala je matka zajímat. Trávila dny se svými přátely, večery a noci na diskotékách. A Lenka jim v tom nebránila, protože chtěla být hodná a oblíbená maminka.
Pokračovalo to tak, že si holky chodily domů jen pro peníze, vyspat a najíst se, a už tehdy trávila Lenka většinu času sama. Jedinou změnou byly návštěvy kamarádek.
Když bylo starší dceři devatenáct, našla si práci a odstěhovala se do města. Ta mladší si do jejich bytu okamžitě nastěhovala přítele. Ale tomu se Lenka vůbec, ale vůbec, nelíbila, a tak přesvědčili společně Lenku, aby jim byt přenechala a přestěhovala se do ubytovny.
A Lenka chtěla být zase hodná a oblíbená maminka, a tak se z bytu odstěhovala. To bylo letos na jaře.
Starší dceru viděla Lenka naposledy před půl rokem. Od té doby s ní dvakrát mluvila po telefonu. Mladší dcera k Lence sama na návštěvu nepřijde. Pokud k ní jde Lenka, nikdy ji nezastihne doma. Několikrát se jí stalo, že viděla, jak se za oknem pohnula záclona, a přesto nikdo neotevřel.
Když se Lenka před týdnem domlouvala se svou mladší dcerou, jestli u ní může být na Štědrý den, aby nebyla sama, byla odmítnuta. Mají prý své plány, přijedou přítelovi rodiče a kamarádi, takže by bylo lepší, kdyby hodná a oblíbená maminka nechodila.
Takže je na Vánoce sama. Moje maminka k ní určitě zajde, najde si pro ni ten čas, protože ji má ráda a ví, že to Lenka velice těžce nese.
Lenka nedovede pochopit, co udělala špatně? Proč se k ní její dcery takhle zachovaly? Copak jim nebyla dobrou matkou?
Nový komentář
Komentáře
Kuk vzkazík, Karry :-)
Électra: ...
To bych si radši nechala useknout ruku, než je dát jednou do domova důchodců.
..A jak bys to řešila, kdyby rodiče potřebovali celý den pomoc a tys byla ráda, že práci vůbec máš?? Až by ses chtěla do práce vrátit, tak kam? Kde tě vezmou, když budeš přestárlá??
ja nechapu, ze sunny pise, ze Lenka chtela byt "hodna" ....ja myslim, ze jestli dite po necem touzi, tak to jsou mantinely toho co muze a co ne....bouri se proti nim, ale musi je mit !!! kdyz se diteti dovoli "vsechno" je to v podstate asi to nejhorsi co se da udelat a ja bych za to zadny vdek necekala
Karry a Lenkalaro... o pár slaboších VÍM (není to nikdo z Ž.in!! Teda :-) , aspoň tu o nikom takovém nevím) - ale, Lenka ze Sunnynčina povídání k nim určitě nepatří
Rozárko
... Mám známou, jejíž syn se tak zbláznil... našel si ženu, která.. asi jí jeho rodina nějak nebyla vhod - prostě, oženil se, nechal se od ní nějak zblbnout či co, ale úplně přerušil s rodinou, rodiči i sourozenci veškeré styky (nevím proč, co to najednou.. kde se to vzalo).. ta známá to nesla dost těžce (bodejť), přestože má bezva muže a další 2 děti.... trvalo to dlouho, ale nakonec se jejich rodinné vztahy a vazby zase obnovily.. dobře to dopadlo..
(to že mám pocit, že chceš pomoct, Rozárko)
A paní Lence, Sunnynko, prosím tě, vyřiď, že jí moc držím palce - ať se drží, a neztrácí sílu a naději - ono se to zas může obrátit k lepšímu
No... v každém případě by Lenka měla mít pár dobrých přátel, co ji nenechají (nejen o Vánocích) samotnou. Že přeji hodně hezkého
Velice smutný článek,doufám ,že tak na stará kolena nedopadnu.
co udělala špatně? Všechno....já se sebou takhle doufam nikdy cloumat nenecham!
Vím, že je hodně zažité - kdo se ptá, nechce dát....ale musíme si uvědomit, že je tak nějak jiná doba - asertivní
sunnynka: Taky mám raději přímé otázky a přímé odpovědi, než dohadování. Věštec nejsem a raději se zeptám nebo jestli nabídnout nic nechci, tak se neptám. Řekla dceři Lenka narovinu, že by u ní chtěla být?
sunnynka: podívej, oni to pravdu vědět nemusí...moje kamarádka na cokoliv, co jí kdo vytkne, odpovídá stereotypně formulí:"No já to nestíáhám, mám toho moc, to se nedá stihnout..." a je úplně jedno, jestli jí vytkneš, že něco nudělala v práci nebo ji upozorníš, že má špatně zavázanou botu...žádná z nás přece neposoudí, jestli Lenka neodpovídá stereotypně "Ale ne, já vám nechci být na obtíž..." a jenom pod vědomím smutného večera se na poslední chvíli nerozhodla jinak...ty to asi víš, ale ten příběh by musel být 100% delší...
pajdi, ale oni ví, že nechce být sama
. A přijde mi trochu bezohledné trávit štědrý den s rodiči jednoho partnera a matku, která žije sama, nechat doma 
sunnynka: ještě dovětek - pokud bych se musela rozhodoavt na téma "známí nebo rodiče", pak bych volila rodiče, ale může se ti opravdu stát, že to rozhodnout nejde...mě se to stalo...můj brácvha měl být na Vánoce sám (rozvedený, děti u bývalé ženy, společného máme jen otce a jeho matka zemřela), a moje máma se zařekla, že buď on nebo oni...rozhodla jsem se pro něj - nemohla jsem nechat vážně nemocného člověka (skončil na invalidním vozíčku) v těžké životní krizi na Štědrý večer samotného...dohodla jsem se sestrou, že naši půjdou k nim (bráchu znala míň než já). Brácha to ale nakonec vyřešil sám - nechal se přes svátky přijmout do nemocnice...jak vidíš, ne vždycky se dá rozhodovat jednoznačně.
sunnynka: vím, ale ve všech rodinách to tak není. Moje tchýně naopak CHCE být sama a trvá na tom, i když ji každý rok zveme.
pajdi, nezlob se na mě, ale mám se svojí maminkou takový vztah, že kdyby zůstala sama, nemusela by se se mnou domlouvat, že u nás bude na Vánoce. Bylo by to automatické, navíc bych jí to nabídla sama
Mě tam tak docela nehraje ještě jedna věc: když jsme někoho zvali na Vánoce, vždycky se tak dělo hodně dopředu - nejméně měsíc...Sunnynka píše:"...před týdnem..." ono je opravdu dost dobře možné, že byt je plný lidí, kteří se vzájemně znají, mají společnou zábavu, budou v bytě spát a je otázka, jak by se na ně maminka tvářila...a jestli by byla ochotna se zapojit do zábavy...vím určitě, že moje rodiče bych nemohla pozvat v žádném případě - pokud by nebyla oslava přesně podle jejich představ, následoval by obrovský výstup a dlouhodobé uražené mlčení, nehledě už na kázání, které by držel můj otec tak dlouho, dokud by i poslední návštěvník neutekl...což nemyslím nijak zle, prostě jsou takoví a víme (my i oni) že s některými našimi zvyky se prostě nesrovnají...
Pro mě to tedy s tím přestěhováním na ubytovnu souvisí dost. To je sebeobětování podle mě hraničící fakt až s blbostí. Je něco jiného, nečekat, že budu dál součástí životů svých dcer, že se o mě budou starat, s tím se musí smířit leckterá matka. Právě proto je potřeba zajistit si alepsoň trochu podmínky pro svůj vlastní život, a to tedy na ubytovně těžko, přitom co tak asi může očekávat od svých dcer v případě, že ji odsud třeba vyhodí? No nevím.
Samozřejmě, že není povinnost dětí, zvát rodiče na vánoce, i když vůbec není fér, zvát rodiče partnera a vlastní matku ne, ale to tady neposuzuji. Vánoce jsou jednou do roka, to se překousne. Ale nechat se ožebračit od dcery o byt, alespoň tak to zatím tady vyznělo, to byla chyba a měla by s tím asi co nejdřív něco dělat, jestli nechce skončit za chvíli na ulici.
Kosmi
.... řeklas to lépe, než já
elfos:
holky....ja nevim..prijdete mi fakt desne tvrdy.......verim sunnynce, ze vi co mluvi.......muze se vam to zdat velmi hloupy a naivni, ze to pise nekdo, kdo na svete zazil jen 33 let, ale verte tomu, ze muj zivot byl velmi pestry a nekdy mi pripada, ze na zazitky bohaty...mozna az zbytecne bohaty.......
V zivote jsem se setkala hlavne s tim, ze zadne rovnice neplati....bezvadni, skveli rodice...super deti...NE
Hnusni,zneuzivajici rodice...hnusni spratci.........NE
Krasne,mile, obetave manzelky.........a nadseni manzele............NE
Dobra, nekdy ano, ale nekdy taky ne.......
Znam jednu zenu, co se ke sve matce chovala uplne stejne jako dcery v pribehu /znala jsem dobre jeji matku i ji...i to co se mezi nimi odehravalo za dvermi bytu/ ta dcera byla jedinacek a nad urovni jejiho chovani by clovek zvracel.......nikdy...dodnes...jsem nepochopila proc, jeji matka nebyla zadna obet, ale super mamka......matka uz zemrela....nerozesly se v dobrem.......te dceri je dnes padesat......vycitkama nespi, chodi plakat "mamince" na hrob....navic ji nikdo nema rad a ani ona nema nikoho rada....kde byla chyba....?
No asi to vsecko pusobi zmatene, to co pisu.......je proste tolik veci, ktere se podili na cloveku, jeho povaze......i vam se muze stat, ani nebudete vedet jak,ze se ocnete samy v byte, cekajici u telefonu na to, az vam zavola vase dite...a zbytecne.....
Holky kazda, nebo aspon skoro kazda, matka dela co muze, co si mysli, ze je pro deti nejlepsi.......no, nema na to vzdelani, chyby nejdou smazat, vsecko je nacisto uz napoprve, vsechny to zname.......tak nebudte tak tvrde.......
Jasně, máte pravdu - měla by (Lenka) začít žít. Znovu jsem si ten Sunnynčin článek přečetla - myslím, že Lenka prostě chtěla být na Vánoce s rodinou, se svými dcerami - nemá to souvislost s tím, jestli bydlí na ubytovně, ale s tím, že dcery odmítly s ní být (a vůbec jsou s ní málo v kontaktu.. ), a to ji zranilo. Sama, a ještě s vědomím, jak se k ní chovají, a budou chovat.... to není nic hezkého. A nedá se to ZMĚNIT nějakými řečmi a sebevíc hrdě vztyčenou hlavou (Tak to NE, TAKHLE se ke mně chovat nebudeš!) - to musí vyjít z jejich dcer, musí to ony samy cítit v srdci, že chtějí být s mámou, že ji mají rády.... to je na tom právě to smutné. Proto jsem řekla co jsem řekla - Lenka není ani blbá, ani chudák, a ani sebeasertivnější chování by TENHLE STAV VĚCÍ nezměnilo (můj názor) - dokud si to obě dcery neuvědomí, což vidím dost bledě.:-( Co možná Lence může pomoct (leží mi to v hlavě, no.. * 15 * ), jsou JEJÍ přátelé a kamarádky - pomoct tak, aby nebyla sama (ale, asi.. možná.. bude mít zas pocit, aby někoho neobtěžovala, nevisela mu na krku... nerušila v JEHO rodině... nevím, neznám ji..) - no, aby nebyla pořád sama, a aby se dokázala s tímhle chováním svých dcer trochu vyrovnat, aby ji to tolik nezraňovalo (mě by to zraňovalo strašně, přiznávám.. umím si to představit, že to musí být pro každou mámu hrozné.. a stát se to může komukoliv..... proto bych ráda, aby se pro Lenku nějaká rada našla..)..... a už jsem odbočila a zamotávám se v tom * 15 * ... prostě, nebýt sama a mít nějaké blízké lidi, přátele.... i když, ti jí její děti nenahradí, já vím.... ale, snad by mohli aspoň trochu pomoct, aby začala žít pro sebe.. bez dcer :-( ... aby to trochu líp snášela a dokázala se s tím vyrovnat. A, samozřejmě... nevzdávat to - nevzdávat se... třeba se to jednou obrátí k lepšímu
Leni, a nevztahuj to na sebe - většina ohlasů, co jsem pod tímhle článkem četla, bylo rázných, na způsob "já bych takhle sebou nenechala orat - já bych to takhle daleko nenechala dojít"... ale, holky, JÁ si myslím, že tohle se může stát komukoliv z nás, a třeba i sebelepší mámě... ono, někdy se život dokáže zchumelit... neuvěřitelným, nepředstavitelným způsobem.