Většinu žen samota ničí, zvláště po třicítce. Nemají chlapa, touží po rodině, ale ono to stále nepřichází. Jana je pravým opakem. Svůj single život si užívá plnými doušky a konečně je šťastná.

Jana šla vždy ze vztahu do vztahu. Samota pro ni byla něco nepředstavitelného. Měla před svatbou a plánovali s partnerem rodinu. Vše se během chvilky změnilo. Uvědomila si, že její dosavadní život jí nevyhovuje. Nebála se opustit stereotyp a vydat se do neznáma. „Ani nevím, jak to přišlo, ale najednou to tady bylo. Pocit, kdy vlastně nevíte, co chcete. Jediné, co jsem věděla, že takhle žít nechci,“ říká Jana a pokračuje. „Měla jsem pár měsíců před svatbou. Přípravy byly v plném proudu a já si začala uvědomovat, že tohle nechci. Nechci se vdávat, nechci si brát toho člověka, nechci mít děti, ne teď. STOP! Řekla jsem si a začala jednat.“

žena

Nebála se vzít osud do svých rukou. Zrušila svatbu, zařídila vše potřebné a odjela hodně daleko. „Potřebovala jsem to. Zmizela jsem na dva měsíce na krásný ostrov. Tam jsem si střídavě užívala pocit nádherné svobody a samozřejmě propadala i depresi, co jsem to udělala. Byla jsem jako na houpačce. Něco uvnitř mi ale říkalo, že jsem udělala to nejlepší pro sebe. A o tom to přeci je...“

Nenechte si ujít:

Po návratu Janu nečekalo nic pěkného. Rodina byla naštvaná, neměla kde bydlet, v práci ji s otevřenou náručí také nepřivítali. To ji ovšem nezlomilo. Našla si nové zaměstnání, malý byteček a s blízkými začala vše dávat do pořádku. Je tomu již rok, co se Jana do své nové životní etapy pustila. Ač někdy přemýšlí, jaké by to bylo, kdyby nevyskočila z rozjetého vlaku a je jí úzko, přesto nelituje. „Začátek mého nového života nebyl procházka růžovou zahradou, když se podívám zpětně, stálo to za to! Je mi 34 let, žiju sama a chlapa nějakou dobu ještě nechci. Vždy jsem si myslela, jak jsem spokojená, byl to omyl. Teprve teď jsem konečně šťastná a hodlám si to užívat!“ dodává Jana na závěr.

Čtěte také: