Rozpadal se jim vztah, a tak se ho rozhodli slepit dítětem. Když otěhotněla, vypadalo to nadějně. Ale po porodu nabralo jejich soužití opačný směr. Hádky byly stále častější, až láska postupně přerostla ve vzájemnou nenávist.

Muž a žena se hádají před miminkem
Foto: goodluz / Shutterstock

„Nedokážu se na někoho už ani koukat, vadí mi i to, jak dýchá. Nemít spolu dítě, jsem už dávno pryč. Jenže ho máme, a tak jsem se svou averzi nějakých jedenáct měsíců snažila překonat. Dnes už vím, že to mezi námi fungovat nemůže ani nebude,“ došla k závěru Zuzana, která se tak připravuje na velké stěhování. Velké proto, že se hodlá přemístit bezmála 300 kilometrů daleko. Zpět na Moravu ke své matce. Má to ale háček – její partner a otec dítěte je zásadně proti. Stěhování jí dokonce přímo zakázal.

„Chápu, že je to pro něj nepříjemné. Jenže co mám dělat? Tady v Čechách nemám vůbec žádnou rodinu ani blízké přátele. Ani nemám peníze na to, abych si pronajala nějaký byt. Finanční výpomoc nemůžu čekat ani od něho. Prý ať se starám, když se mi u něho nelíbí. Jediná šance pro mě je odejít zpět domů, k mamce. Ta mi navíc s péčí o Marečka ráda pomůže, takže se budu moci vrátit brzy i do práce,“ plánuje si Zuzana budoucnost s tím, že její partner stejně nikdy nebyl vzorný otec.

„Mareček je čistě moje záležitost, co se péče týče. On se o něj postarat nedokáže ani nechce. Jestli mi ho dvakrát na pár minut pohlídal, tak je to moc. Prý dítě patří k mámě, on na to jako chlap nemá buňky. Tak k čemu bych se mu musela podřizovat, když o dítě stejně zájem nemá? Vsadím se, že by za ním nepřišel ani tehdy, kdybych bydlela o dva vchody dál. Je to jen jedna velká komedie, uražené ego,“ zlobí se Zuzana, která se rozhodla přítelův zákaz ignorovat a postupně balí.

Co na to zákon?

O právu odstěhovat se s dítětem proti vůli druhého z rodičů hovoří advokát JUDr. Milan Ficek v poradně Rozvodové papíry.

„Občanský zákoník stanovuje, že s přestěhováním musí rodič dítěte vyslovit souhlas, a pokud jej nevysloví, musí být podán návrh soudu k rozhodnutí o přestěhování se.

Dle české právní úpravy platí, že změna místa bydliště je významnou záležitostí, o které mají rozhodovat oba rodiče. Dle § 877 Občanského zákoníku je určení místa bydliště dítěte jako významná záležitost, kterou mají rozhodnout oba rodiče, tedy mají se dohodnout. Výkladem občanského zákoníku je možno dojít k závěru, že souhlas obou rodičů je zapotřebí při každé změně místa bydliště.

Pokud se tedy budete chtít přestěhovat, avšak otec bude mít vážné důvody proti tomuto, může se jeden z vás domáhat nového rozhodnutí podáním návrhu k soudu. Po případném podání návrhu k soudu se druhé strana může k dané věci též vyjádřit.

Jedná se pak ve smyslu § 466 písm. j) Zákona o zvláštních řízeních soudních o rozhodování soudu ve věcech pro nezletilé dítě významných, na nichž se rodiče nemohou dohodnout. Následně bude konáno soudní jednání o podané žádosti, kde soud bude provádět dokazování a zjišťovat důvody pro případné přestěhování či nikoliv.

V případě odchodu do jiného města nebo i do jiného kraje v ČR může rodič, který se odstěhuje s dítětem bez souhlasu druhého, čelit nařčení z takzvaného „vnitrostátního únosu“. Termínem “vnitrostátní únos” označujeme protiprávní přemístění nezletilého dítěte jedním rodičem proti vůli či bez souhlasu rodiče druhého.

Zdroj informací: JUDr. Milan Ficek - Rozvodové papíry, respondentka Zuzana
Text byl zpracován na základě příběhu ženy, kterou redakce zná a která jej předala redakci se svolením k uveřejnění. Fotografie je pouze ilustrační a jména osob byla na žádost této konkrétní ženy pozměněna, stejně tak jako její jméno. Pokud máte příběh, který by se mohl objevit na našich stránkách, napište nám na redakce@zena-in.cz.