Záplevák podzimní (Helenium autumnale)
Foto: Pezibear. Pixabay
Záplavu veselých sluníček připomínají žluté květy na této kolem metru a půl vysoké trvalce. Může mít ale také jiné barvy, někdy s kresbou. Existuje mnoho kultivarů lišících se i tvarem úborů, výškou nebo časem kvetení v průběhu léta a podzimu. Ze širokého okolí se na ně v té době slétají včely, čmeláci i motýli. Skvělá je také do vázy, kde dlouho vydrží. Na evropských okrasných zahradách se tahle severoamerická rostlina objevuje už od osmnáctého století. Daří se jí na teplých, osluněných místech s propustnou půdou a dostatkem závlahy.
Plamenka latnatá (Phlox paniculata)
Foto: GoranH. Pixabay
Většina pěstitelů zná tyto kolem metru vysoké, ale přesto něžně kvetoucí trvalky původem se Severní Ameriky jako floxy. Jejich sezónou kvetení je červenec a srpen, takže se jim někdy říká také prázdninové krásky. Aby ne, podarují vás rok co rok záplavou pestrých a voňavých kvítků v odstínech bílé, růžové, červené, modré nebo fialové. Můžete mít ale i nižší kultivary – existují také skalničky. Nejsou přitom vůbec náročné na pěstování. Mají rády sluníčko, ale zvládnou i polostín. Potěší je pravidelná zálivka, jen je nesmíte přelít. Rychle tvoří trsy, které je možné dělit.
Topolovka (Alcea rosea)
Foto: manfredrichter. Pixabay
Až tři metry vysoké pevné stvoly obsypané růžovými, lila, bílými, temně fialovými nebo červenými květy jsou známé i pod názvem slézová růže. Kráska původem z Orientu nejen že půvabně kvete, ale také báječně poslouží. Včelám, protože je medonosná, i lidem, jelikož patří mezi léčivky. Zvláště ta temně fialová je skvělým prostředkem například proti dráždivému kašli. Abyste se dočkali od července do října záplavy květů, vysaďte ji na slunné, proti větru chráněné místo. Vyhovuje jí pravidelná zálivka. Pokud ale semínka vysejete letos, dočkáte se květů až v roce následujícím.
Srdcovka nádherná (Dicentra spectabilis)
Foto: Jemzo. Pixabay
Něžně růžovočervené květy připomínající srdíčka zavěšená na stonku potěší oko každého romantika. Rozvíjí se už v květnu a drží až do června. Její pěstování přitom není vůbec složité. Z východní Asie pocházející trvalka, která se na zimu zatáhne do země, aby na jaře opět vykoukla na svět, potřebuje vlhkou, na živiny bohatou půdu. Nesmíte ji tedy mořit suchem ani přelévat. Zásadní je také správně zvolené stanoviště, a tím je polostín. Rozrůstající se trsy lze množit dělením.
Lupina (Lupinus)
Foto: Raindom. Pixabay
Vlčí bob, jak se mu u nás říká, dělal českým hospodyňkách parádu na zahradě už koncem 19. století. Krásné jsou nejen jeho dlouhé klasy obsypané modrými, fialovými, bílými, žlutými nebo vícebarevnými květy, ale také listy. Zvláště po dešti, když se na nich uchytí kapky vody. Kolem půl metru vysoká rostlina má ráda sušší stanoviště a není vůbec náročná na pěstování. Můžete mít ale opačný problém – s jejím příliš bujným rozrůstáním. Však je u nás také zapsána na seznamu invazivních druhů. Tak ji nenechte rozšířit se do přírody.
Zdroj informací: Zahradnictví Flos, Zahradnictví Spomyšl, Bylinkový ráj, Wikipedia
Nový komentář
Komentáře
Nádherná inspirace na kytičky, všechny jsou moc krásné. Srdcovku si určitě pořídím. Na zahrádce už mi začíná vše krásně kvést. Nejvíce si užívám chvíle, kdy si sednu do nového křesílka https://www.expedo.cz/zahradni-kreslo-fifa_154913i?v=237406, udělám si kafíčko a pozoruji přírodu, kytičky :-)
Nebo ostrožky a slunečnice u plotu. Letos jsem koupila sáček semen slunečnice a z toho mi vzešla jedna.
Letos koncem léta půjdu na pajtl a kousek si odloupnu z té polní.
Babička měla kolem plotu na zahrádce různé barvy Lupiny a Plamenky, vypadalo to nádherně
Phloxy měla na zahrádce babička v různých barvách, vždycky v létě byly obsypané motýly. Když se tak zamyslím, tak v zahrádkách nevídám ani phloxy ani srdcovky, které bývaly v záhonech u bytových domů kousek od mého bydliště. Teď, když se nedala séct tráva ve městě ani na jeho okraji, tak jsem po dlouhé době viděla kopretiny. Dříve to byla obyčejná květina do vázy, které byly plné louky. Dnes se to rovná zázraku vidět kopretiny, máky, chrpy.
Ještě bych připomněla chejr, (cheirantus cheirii) - noční fialu. Krásně sametová a voňavá. Je to dvouletka. A zvonek dvouletý, když už je o dvouletkách řeč, měla jsem na zahradě růžový, modrý a bílý, kytice z něj byla pohádková.
U mých babiček pořád něco kvetlo, v únoru začala čemeřice a v listopadu končily chryzantémy. Jedna babička měla ráda floxy, protože s tím nebyla žádná práce a druhá věčně bojovala s šruchou, protože ta rostla všude, i místo plevelu. To byla ta obyčejná, ne velkokvětá. U nás se daří tihličkám - hvozdíkům bradatým, floxům bohužel ne.
Floxy a srdcovka, ty nesměly chybět na vesnici v každé zahrádce.