Sepse – je s námi dlouho, přesto ji neznáme.
Co je to tedy sepse?
Sepse je reakcí organismu na infekci – nejčastěji bakteriální, méně často i virovou a mykotickou. Z infekčního ložiska v těle se občas či trvale uvolňují do krve choroboplodné zárodky (otrava krve) a výsledkem jejich působení spolu s obranými reakcemi organismu je poškození ostatních orgánů. K sepsi mohou vést těžké infekce močových cest, plic, rozsáhlé infikované proleženiny, angína, chřipka, zánět středního ucha. Může také postihnout ženu po porodu. Abychom mohli mluvit o sepsi, musí se k infekci přidat alespoň dvě z následujících kritérií – zvýšení (nebo abnormální snížení) teploty, zrychlení srdeční činnosti (tachykardie), zrychlené dýchání (tachypnoe), změny v počtu bílých krvinek (leukocytů). Těžkou sepsi provází navíc selhání více než jednoho z orgánů. Septický šok je nejkritičtějším stadiem, kdy přestává fungovat více orgánů.
Sepse může potkat kohokoli, často však vzniká u pacientů se zápalem plic, traumatem, popáleninami, zhoubnými nádory nebo u pacientů po operacích. Může udeřit v každém věku, častější je však u lidí starších, oslabených, s malou obranyschopností danou geneticky či vlivem např. kouření, alkoholu, drog, nevhodné životosprávy či chronickým stresem.
Rozpoznat sepsi není jednoduché a včasná diagnóza vyžaduje velkou zkušenost. Příznaky jsou totiž podobné kterémukoli infekčnímu onemocnění, např. chřipce. V počátku tedy může jít „jen“ o pocity nevůle, horečku, slabost, třesavku, rychlejší dech, vyšší či naopak nižší počet bílých krvinek v krevním obraze, vyšší srdeční frekvenci. Řada lidí ji překoná sama v domnění, že jen někde něco „chytla“. Jiní musí být kvůli zhoršujícímu se stavu a přetrvávajícím příznakům hospitalizováni.
Mimo jiné i pacienti s obávanou nemocí SARS umírají pod obrazem celkového selhání organismu, tj. pod obrazem těžké sepse. Zprvu má pacient poškozené plíce, virus však proniká do krevního oběhu – dochází k jeho zhroucení, jsou poškozeny ledviny (těžká sepse) a v nejhorším případě nastane rozvrat krevní srážlivosti a pacient umírá. Příčinou smrti je vlastně sepse (septický šok). A podobné je to třeba i s meningokokovou meningitidou. Každým rokem doplatí několik lidí životem na to, že se jejich onemocnění rozvine v sepsi. Průběh je velmi rychlý – od prvních příznaků do stavu, který prakticky vylučuje možnost záchrany, často dělí nemocného jen několik hodin.
„Sepse je velmi často chápána a zaměňována za komplikace základního onemocnění. Když se podíváme na epidemiologické studie, tak např. infekce mohou být jednou z příčin těžkých onemocnění, ale tyto potíže mohou vzniknout i na neinfekčním základě. To všechno může spustit začarovaný kruh. Je bohužel celá řada faktorů, které dotlačí nemocného do stavu těžkého septického šoku a víceorgánového selhání. Hlavním důvodem, proč tento velký medicínský problém vyplynul na povrch, je fakt, že septické komplikace základního onemocnění spuštěného nějakým evidentním jasným inzultem, kterým je např. úraz, operační zákrok, chemoterapie aj., jsou zatíženy velkou mortalitou a nákladností léčby.“ říká MUDr. Ivan Novák z plzeňské fakultní nemocnice.
Úspěšná léčba vyžaduje nezbytně rychlý a včasný zásah. Pacient se sepsí bývá v kritickém stavu a vyžaduje okamžitou péči, aby se zabránilo rychlému zhoršení jeho základního onemocnění.
Až donedávna neexistoval žádný prostředek nebo metoda léčby, která by poskytovala dostatečnou naději na úspěšnou běžnou léčbu pacientů se sepsí. Nejdůležitějším zásahem je tedy rychlá diagnóza, následovaná okamžitou a vhodnou léčbou.
Obvyklá léčba sepse zahrnuje podávání tekutin, antibiotik a léčbu zdroje infekce (operační řešení).
Po mnoha letech zklamání z neúspěchů poukazují nedávné klinické pokusy na možnost uplatnění konkrétních strategií a nových terapií pro zlepšení statistiky přežití těžké sepse především podáváním preparátu Xigris a aktivovaného Proteinu C- APC:
21. 11. 2001 – registrace v USA
22. 11. 2001 - dovezen první pacientce v ČR
26. 8. 2002 – registrace v zemích EU
19. 2. 2003 – registrace v ČR
Nejčastější otázky a odpovědi
Co je tedy ještě jednou sepse?
Sepse je složitý syndrom, který se obtížně definuje, diagnosticky určuje i léčí. Skládá se ze širokého spektra klinických stavů způsobených systémovou reakcí těla na infekci. Pokud se tato reakce rozvine v těžkou sepsi, bývá doprovázena poruchou činnosti jednotlivých (těžká sepse) nebo více orgánů anebo jejich selháním. Tento stav může končit i smrtí.
Jak se sepse rozvíjí?
Sepse se může rozvinout u lidí, kteří musí být hospitalizováni kvůli závažnému onemocnění, zvláště u velmi malých dětí a starých lidí. Můžou ji též způsobit otevřené rány a jiná poranění, která jsou důsledkem například popálení nebo dopravních nehod, anebo stavy související například s nádorovým onemocněním či zápalem plic.
Proč je obtížné stanovit diagnózu sepse?
Diagnóza je obtížná, protože některé příznaky sepse, jako například horečky, zrychlený tep, vyšší nebo nižší množství bílých krvinek v krevním obraze a dýchací potíže, jsou velmi obecné a vyskytují se při celé řadě dalších onemocnění, například při městnavém selhání srdce a traumatech (bez infekce). Navíc neexistuje typický indikátor nebo test pro stanovení spolehlivé diagnózy.
Koho postihuje sepse?
Sepse může postihnout kohokoli, často však vzniká u pacientů se zápalem plic, traumatem, popáleninami nebo zhoubnými nádory anebo u pacientů po operacích. Sepse může udeřit v každém věku, její výskyt je však častější u starších osob a u vysoce ohrožených jedinců, například pacientů se zhoubnými nádory, HIV nebo i SARS.
Proč roste počet případů sepse?
Počet případů těžké sepse se podle předpovědí bude zvyšovat o 1,5 % ročně, což jen v samotných Spojených státech bude do roku 2020 znamenat nárůst o 1 milion případů ročně. Jedním důvodem je stárnutí obyvatelstva ve většině rozvinutých zemí, protože výskyt sepse se zvyšuje s narůstajícím věkem. Dalšími důvody jsou vyšší počet pacientů s oslabeným imunitním systémem (větší prevalence AIDS) a zvyšující se rezistence na antibiotika.
Kolik lidí umírá na sepsi?
Každý den zemře na sepsi přibližně 1 400 lidí na světě. Odhady však tvrdí, že skutečný počet smrtelných případů může být až o 50 procent vyšší, než se dnes uvádí. Mnoho pacientů se sepsí má totiž alespoň jedno další souběžné onemocnění (například zhoubný nádor nebo zápal plic), které bývá často uváděno jako příčina smrti namísto sepse.
Kdo léčí pacienty se sepsí?
Na diagnóze a léčbě sepse se podílí celá řada klinických specialistů. Ve většině zemí léčbu pacienta se sepsí řídí specialista na intenzivní péči, plicní lékař, specialista resuscitační péče nebo anestesiolog jednotky intenzivní péče. Stav pacienta se však konzultuje i s mnoha dalšími specialisty včetně odborníků na infekční choroby, specialisty na urgentní péči, chirurgy, onkology, hematology, urology, nefrology, internisty, všeobecnými lékaři, farmakology a zdravotními sestrami.
Co stojí sepse pacienty a jejich rodiny?
Individuální cena, kterou platí septický pacient a jeho rodina, je nesmírná. Zahrnuje bolest, utrpení, invaliditu a psychologické důsledky pro pacienta i jeho rodinu. Navíc je vysoká i cena, kterou zaplatí pacienti, kteří přežijí, protože se kvalita jejich života na dlouhou dobu výrazně sníží v porovnání s celkovou populací.
Příběhy dvou pacientů, kteří prožili těžkou sepsi
Ing. Jana Pospíšilová, 36 let
Spolu s manželem a dvanáctiletou dcerou se těšila na další děťátko. Ale nic neprobíhalo, jak by mělo. Porod chlapečka byl těžký a provázely ho komplikace. Došlo k vnitřním poraněním, později pak ke srůstům a neprůchodnosti střev. Uplynuly tři měsíce od porodu a paní Pospíšilová musela být hospitalizována a operována. Její stav byl však už velmi vážný, organismus zachvátila těžká sepse. Paní Pospíšilová se už po operaci neprobrala. Byla udržována v bezvědomí a léčena všemi tehdy dostupnými prostředky. Její stav se střídavě lepšil a zase propadal. Bylo to v listopadu 2001. V té době čekal Xigris – nový lék, který prokazatelně zmírňuje účinky těžké sepse a dává pacientům velkou šanci na přežití – na registraci v USA. Dostal ji 21. listopadu, hned druhý den byla povolena výjimka a lék byl speciálně dovezen do ČR pro pacientku v kritickém stavu. Paní Pospíšilová se tak stala první „xigrisovou“ pacientkou u nás (léčenou díky udělené výjimce). Přežila.
Petr Pšenička, 27 let
Žil jako každý mladý svobodný chlap – jezdil na motorce, v autě a chodil tancovat. Jeden zářijový den loňského roku mu však absolutně změnil život. Vezl domů kamarádku z diskotéky a na kluzké rozbité silnici po povodních v Davli nezvládl řízení. Spolucestující se naštěstí nic nestalo, avšak on sám byl těžce raněn. Když zraněného přivezla záchranná služba na ARO, byl už v bezvědomí. A tak to zůstalo téměř tři týdny. Dodnes netuší, co všechno se s ním v nemocnici dělo. Že jeho život visel na vlásku vinou těžké sepse, netušil až do té doby, kdy se to později dověděl od lékařů.
Jeho stav byl velmi vážný – byl v polytraumatu, měl rozsáhlé poranění obličejového skeletu a zlomeninu lebky. Utrpěl poranění mozku a dostal zánět mozkových plen. Tělo reagovalo na infekci těžkou sepsí. Patří k prvním pacientům, který byl v ČR léčen Xigrisem. Zachránilo mu to život. Petr Pšenička se probral 11. října 2002. Poté, kdy jeho blízký přítel, fotbalista Viktorky Žižkov, Luděk Stracený střelil v zápase s Českými Budějovicemi jediný vítězný gól a před veřejností prohlásil, že to udělal pro Petra Pšeničku, který leží v nemocnici po autonehodě a jeho stav je vážný. Za měsíc opustil nemocnici, dodnes je však na nemocenské a prodělává rehabilitace na Slapech. Sám prohlašuje, že se jeho život od základu změnil, má jiné hodnoty a důležité jsou zcela jiné věci než dříve.
Nový komentář
Komentáře
Lotka: To se dá taky zapomenout? No, možná jo, mně se naopak párkrát stalo, že jsem si ho zapomněla vzít
Jana: kdyby to bylo tak důležité, tak by se o tom psalo. Ale je to tak trošku nadsazené, takže se nemáš čeho bát:
Syndrom toxického šoku byl u menstruujících žen zatím registrován pouze v USA a i tam se vyskytoval velice vzácně. Většinou u žen, které zapoměly na tampon v pochvě.
Prosim......ne vic odbornych clanku.......co je to za blabol?
článek mi připomněl hrůzu, kterou jsem prožila před skoro 19ti lety při a po porodu mého třetího dítěte v ÚPMD v pražském Podolí
při tom všem, co paní doktorka všechno pokazila, tak jsem měla vážně štěstí, že začínající sepsi u mě poznala naštěstí včas a já i 
jsme přežily. 
