613613137e5ccobrazek.pngFoto: Lobkovický erb
Nomadic1, CC BY-SA 4.0 <https://creativecommons.org/licenses/by-sa/4.0>, via Wikimedia Commons

Získala toto označení právem? Těžko říct. Seriózní literatura se zmiňuje o Marii Magdaleně Trčkové (1568-1633) jako o mimořádně podnikavé ženě, která dokázala využít situace a svých konexí k nebývalému rozmnožení majetku rodiny Trčků. Ale také jako o ženě, která byla nejen chytrá a odvážná, ale také lakomá a u svých poddaných krajně neoblíbená či přímo nenáviděná. Lidové pověsti pak barvitě líčí, jak krutým způsobem Magdalena s poddanými zacházela.

Marie Magdalena Trčková pocházela z rodu Lobkoviců, kteří byli jedním z nejmocnějších a nejbohatších rodů v Čechách. Po sňatku na tom byla ještě líp. Její manžel Jan Rudolf Trčka z Lípy jí ponechával zcela volnou ruku nad majetkem i nad rodinou. Bohatla zejména díky půjčkám císaři Ferdinandovi II. a skvělým investicím. Ty pravé žně pro ni nastaly po bitvě na Bílé hoře a staroměstské exekuci roku 1621. Skupovala kdeco. Už v roce 1622 získala první konfiskáty náhradou za půjčky císaři, další pořídila za babku. Větší majetek měl v té době už jen Valdštejn, který znamenal v té době prakticky stát ve státě. Mimochodem Valdštejn se stal švagrem jejího syna Adama a ten spolu s ním byl také 25. února 1634 v Chebu zavražděn. Toho se Magdalena nedožila, zemřela o rok dříve. Její manžel ji po roce následoval. Veškerý majetek odhadovaný na neskutečných půl miliónu zlatých byl konfiskován a spadl do klína císaři. Rozloha jejich panství činila cca 302 km2.

tr.jpgFoto: Erb Trčků z Lípy
Johann Siebmacher, Public domain, via Wikimedia Commons

A jak vypadala Magdalena Trčková? To nevíme!  Bylo by to v rovině spekulací, protože ani na jednom z námi navštívených zámků se totiž nedochoval její portrét.


Pojďme se s těmito zámky, které byly všechny prohlášeny národními kulturními památkami, malinko seznámit…

op1.jpg
Foto: Národní kulturní památka zámek Opočno
Zdroj: Se souhlasem Správy státního zámku Opočno

Opočenský zámek se pyšní dlouhou historií i mimořádnou uměleckou hodnotou. Největší slávu zažil právě v době, kdy jej vlastnili Trčkové  - a ne náhodou jej nalezneme  na Trčkově náměstí. Trčkové zámek získali na konci 15. století a v jejich majetku byl až do třicátých let 17. století. Právě za jejich éry došlo k postupnému přebudování původně gotického hradu na renesanční zámek.

Posledním českým majitelem zámku byl tedy výše zmíněný Jan Rudolf Trčka, u poddaných údajně velmi oblíbený. Tehdy dosáhlo trčkovské panství největšího rozsahu. Přežil svou ženu i zavražděného syna Adama a jeho smrtí vymírá rod Trčků po meči. Zámek Opočno logicky mění majitele. Jako konfiskát ho císař „za zásluhy“ prodává italskému rodu Colloredů za částku 51 456 zlatých.

Za působení Colloredů již přestavby probíhaly spíše v barokním stylu s výrazným uplatněním italského vlivu. Význam opočenského zámku vzrostl začátkem 19. století. V roce 1813 se zde uskutečnilo jednání protinapoleonské koalice, pobýval zde ruský car Alexandr I., pruský král Fridrich Vilém III. a rakouský kancléř Metternich.
Colloredové a posléze Colloredo-Mansfeldové vlastnili zámek až do roku 1948, kdy byl komunisty definitivně vyvlastněn.  

op2.jpg
Foto: Bohaté interitéry zámku Opočno
Zdroj: Se souhlasem Správy státního zámku Opočno

Renesanční zámek v Novém Městě nad Metují vznikl po velkém požáru 1526, kdy ho tehdejší majitelé Pernštejnové přestavěli z původně gotického hradu. Krátce po bitvě na Bílé hoře jej výhodně koupil Albrecht z Valdštejna a od něj roku 1624 pak Trčkové z Lípy. Ti se o Nové Město nad Metují nijak nezasloužili. Pro Magdalenu Trčkovou znamenalo panství jen další zdroj obohacování, v roce 1629 ho převedla na svého syna Adama. Dlouho si ho neužil. Po jeho zavraždění spolu se švagrem Valdštejnem byl i tento zámek, ostatně jako celé trčkovské panství, zkonfiskován. Říkalo se, že možná smrt svého syna nevědomky zavinil Jan Rudolf Trčka, neboť předtím v kruhu známých neprozřetelně hovořil o Valdštejnových velikášských úmyslech.

met1.jpg
Foto: Zámek Nové Město nad Metují, pohled ze zahrady
Zdroj: Se souhlasem Správy zámku Nové Město nad Metují, autor Milan Drašnar

Panství Nové Město nad Metují odhadnuté na 133.141 zlatých obdržel jako odměnu za podíl na Valdštejnově vraždě skotský šlechtic, v té době vrchní chebský strážmistr Walter Leslie. Ten pak díky tomu i výhodnému sňatku s hraběnkou Annou Františkou z Dietrichsteina udělal velkou kariéru v armádě i diplomacii.
Ovšem na zámku se trvale nebydlelo, a tak začal rychle chátrat. Ani za dob následujících majitelů se toho moc k lepšímu nezměnilo. Koncem 19. století bylo třicet šest dědiců novoměstského panství, z nichž nikdo v Novém Městě nebydlel!

durk.jpg
Foto: Rukopis Dušana Jurkoviče jistě poznáváte     
Foto: Jiří Lády, Shutterstock

Jako Fénix z popela povstal zámek až počátkem 20. století. V roce 1908 ho po dlouhých jednáních a nehorázných požadavcích zakoupil zámožný majitel textilní továrny Josef Bartoň jako své rodinné sídlo. Rodina byla v roce 1912 povýšena do šlechtického stavu s přídomkem z Dobenína. A začíná velká renovace zámku. Josef Bartoň měl ve výběru architektů i dalších řemeslníků šťastnou ruku. Vedle citlivého restaurování toho mála, co se dochovalo z renesanční i barokní výzdoby, byly do interiérů i exteriérů vnese prvky secese, kubismu a funkcionalismu. Není divu - pověřenými architekty byli Dušan Jurkovič a Pavel Janák a další slavná jména …

jop.jpg
Foto: Interiér zámku - žebrová síň
Zdroj: Se souhlasem Správy zámku Nové Město nad Metují, autor Milan Drašnar

Zámek Nové město nad Metují je ukázkou citlivé, ale velice účelné přestavby historického šlechtického sídla na budovu pro moderní a funkční bydlení, včetně tehdejšího nejmodernějšího technického vybavení, a stal se tak opět chloubou Nového Města. Bohužel i tady vše skončilo poválečným vyvlastněním.
Dnes je zámek opět rukou rodu Bartoňů z Dobenína, kteří jej získali v restituci v roce 1992. A je to na něm znát…
 
 nach.jpg
Foto: Státní zámek Náchod - Pohled  z jihozápadní strany
Zdroj: Se souhlasem Správy zámku Náchod, https://www.zamek-nachod.cz/cs

První zmínku o náchodském zámku – tehdy ještě hradu - nalézáme z 11. století. Sloužil zřejmě jako strážný hrad na zemské obchodní stezce česko-kladského pomezí. Majiteli města i hradu byly postupně různé rody, posléze jej získal Jan Lucemburský, pánové z Dubé, pánové z Kunštátu a Poděbrad, pak jej zdědil Jiří z Poděbrad.

Jedním z nejvýznamnějších majitelů zámku byl v 17. století rod Smiřických. Za jejich éry byla provedena řada velkých přestaveb a hrad získal podobu renesančního zámku s italskými vlivy. Roku 1623 koupila náchodské panství Magdalena Trčková z Lípy a o několik let později jej postoupila svému synovi Adamovi Erdmanovi – jak to vše skončilo, již víme.

met2.jpg
Foto: Skvostné interiéry zámku Náchod
Zdroj: Se souhlasem Správy zámku Náchod, https://www.zamek-nachod.cz/cs

Jako odměnu za služby císaři při jej získal italský šlechtický rod Piccolominiů. Dnešní podoba zámku je dílem jejich stavebních aktivit. Nelze opomenout ani Petra Birona, vévody kurónského a zaháňského, který zámek zakoupil v roce 1792. Přímo na zámku zřídil divadlo, pořádal zde operní i divadelní představení, Po vévodově smrti roku 1800 panství zdědila jeho nejstarší dcera Kateřina Vilemína Zaháňská, naše známá „paní kněžna“ z povídky Babička od Boženy Němcové.

613612a002fcdblobid0.jpg
Foto: Kateřina Vilemína Zaháňská
Josef Grassi, Public domain, via Wikimedia Commons

Roku 1842 panství zakoupil kníže Jiří Vilém Schaumburg-Lippe. Svého času zde působil jako vychovatel zámeckých dětí známý popularizátor etikety a dobrého vychování Jiří Guth-Jarkovský. Německý knížecí rod Schaumburg-Lippe vlastnil zámek až do konce 2. světové války – skončilo to konfiskací veškerého majetku a perzekucí šlechty stejně jako u dalších našich zámků...
 
 Na všech zámcích jsme měli štěstí na průvodce zapálené pro historii. Perlička na závěr: V 90. letech na zámcích v Novém Městě nad Metují i Náchodě provázel velký fanda historie, herec Dejvického divadla Jaroslav Plesl.

Zdroje info: Josef Janáček: Ženy české renesance, 1987, kol. autorů: Královny a ženy české, 1996, Oficiální stránky zámků Náchod a Opočno, Oficiální stránky Nového Města nad Metují, všechny fotografie použity s laskavým souhlasem kastelánů jednotlivých objektů
 
Na našem webu jste si mohli přečíst i o těchto zajímavých ženách: