Ze stejné doby máme zachovány i nejstarší oplatnice, tedy formy na pečení oplatků. Domácí malovýrobě křupavých pamlsků se minimálně už od konce 18. století věnovaly desítky místních cukrářek v Mariánských Lázních, ale i na mnoha dalších místech země. Ve velkém (až 500 000 kusů ročně) začal lázeňské oplatky v domě „U tří bažantů“ vyrábět až v roce 1856 Karel Reitenberger, synovec tepelského opata, který se stal jedním z nejuznávanějších výrobců oplatek ve městě. První oplatky s čokoládovou příchutí spatřily světlo světa ve Vídni. Zdejší cukrář českého původu Josef Homolka po léta vylepšoval recepturu, až se mu jako prvnímu na světě podařilo vyrobit lázeňské oplatky s chutí pravé čokolády. Po druhé světové válce se Homolka vrátil zpět do Čech, aby v Mariánských Lázních znovu zavedl výrobu tradičních mariánskolázeňských oplatek.

V průběhu dalších desetiletí se podnik ještě mnohokráte přejmenoval, nepřetržitá výroba lahodných oplatek věrných té nejlepší tradici ale v Mariánských Lázních nikdy neustala. Roku 1974 získal podnik dodnes používaný název Kolonáda. Prapor více než stopadesátileté  tradice mariánskolázeňských oplatek nesou dále nejen tradiční kulaté oplatky, ale i praktické trojhránky nebo třeba oplatky s tabulkou pravé čokolády.

 Bývalá restaurace Victoria, kde dnes stojí závod Kolonáda.

 Oplatky Kolonáda se v Mariánských lázních vyrábějí již 156. Rokem.

Prodejna Josefa Homolky, který se na tradici lázeňdských oplatek v Mariánských lázních velkou měrou podílel.

 Lázeňské oplatky v průběhu staletí

Lázeňské oplatky neodmyslitelně patří k lázeňskému životu. V Mariánských Lázních se tato specialita připravuje už 155 let.
 
Podle jedné teorie jsou předchůdcem lázeňských oplatek hostie. Pravděpodobnější však je, že předchůdcem lázeňských oplatek jsou hostie.
 
Hostie byly už od středověku vyráběny na otevřeném ohni v kovových kleštích zvaných oplatnice.
 
Později se oplatnice začaly používat i pro pečení kulatých oplatek. Byly zdobeny reliéfy a letopočtem nebo jméno výrobce oplatek.
 
Dnes se při výrobě oplatek používají moderní stroje, ale spékací kleště představují stále nezbytnou součást jejich výroby.

Legenda o vzniku oplatek

Podle pověsti stál za vznikem lázeňských oplatek jeden šikovný kuchař z tepelského kláštera. Když jednou dostal za úkol připravit pro hosty zákusek, napadlo ho využít oplatečnic na pečení hostií.
 
Jednoduché těsto z vody a mouky vylepšil přidáním cukru a mléka a mezi upečené oplatky nasypal lahodnou směs oříšků, cukru, vanilky, skořice a dalšího jemného koření. Oplatky potom spekl dohromady. Dezert měl veliký úspěch, a tak se recept brzy dostal za brány kláštera.
 
Synovcem tepelského opata byl slavný mariánskolázeňský cukrář Reitenberger, který začal v domě U tří bažantů vyrábět kulaté oplatky v roce 1856.
 
Reitenbergerova pekárna tehdy vyráběla 200 000 až 500 000 oplatek ročně, balila je po šesti či dvanácti do krabic převázaných ozdobným provázkem. Takto vyzdobeny vyrážely mariánskolázeňské oplatky do světa.


Více se dozvíte na stránkách ZDE
 

Reklama