Hlavní hrdinka Alex je úspěšná interiérová designérka a stejně úspěšné je i její manželství… do té doby, než se jí manžel Michael přizná, že je gay. Aby Alex našla opravdového muže svých snů, bude se muset naučit proplouvat bouřlivými vodami moderního randění, k čemuž jí má dopomoci poněkud neortodoxní partička známých…
Soutěžit můžete až do pondělní půlnoci.
Napiště nám do komentáře, kde jste se seznámila se svým mužem, nebo jaké místo vám přijde pro seznámení nejpříhodnější.
Tři z vás v úterý vybereme a ty se dozví, jak si Alex poradila.
Chcete také komentovat a vyhrát? Zaregistrujte se zde.
Nový komentář
Komentáře
Ve škole. :) Bylo to už po střední. On měl v rámci studia absolvovat něco jako "trénink" a šel nás na nějakou dobu učit. S kamarádkami jsme se pořád něčemu smály, čímž jsme ho zaujaly, začal si s námi během hodin víc povídat a po čase mě pozval na rande. Říkal, že jsem se mu líbila od první chvíle a že má slabost pro veselé holky, tak se do mě brzy zamiloval. Ze začátku jsme náš vztah museli tajit, protože oficiálně nás měl ještě hodnotit, tak aby nebyly řeči, že neznámkoval poctivě.
Pomalu se nám blíží 15leté výročí, manželé jsme cca 12 let a máme dvě báječné děti. 
Nikdy mě nenapadlo, že zažiji léto jako z románu. Na začátku roku 2013 jsem začala pracovat v jazykovce, jako single jsem koukala kolem sebe, ale nikde nikdo. V červnu mě oslovila šéfka, abych jela do Tater s partou jejích známých, přičemž „ten“ jeden se vracel z ciziny. Její nabídka mě popudila, nelíbilo se mi, že mi chce šefka někoho dohodit a nepozdávalo se mi, že dotyčný se vrací z cest. Po přemlouvání slovo dalo slovo a já se do Tater vydala. Jela jsem tam s tím, že si užiji dovolenou a vše bude jako předtím. Přišel den D, parta lidí se sjížděla na nádraží a z celé skupiny jsme čekali na poslední auto – auto s ním. Když se otevřely dveře, podlomily se mi nohy. Vystoupil mladý, opálený sympaťák, co se vrátil z USA, kterou projel na kole. Představil se, podal mi ruku a s lehkým úsměvem řekl „ahoj, já jsem Ondřej“. Věděla jsem, že je zle,měla jsem pocit, že jsem se zamilovala už na tom šedém nádraží. V Tatrách jsme se poznávali. Po příjezdu jsem se dočkala zprávy s pozváním na kafe. Neváhala jsem. Léto 2013 bylo nezapomenutelné,plné lásky a romantických chvil. Dodnes mám vůni toho léta v nose. Od té doby uběhla spousta času, letos slavíme páté výročí. Za 5 let jsme toho hodně zvládli. Rande, vztah na dálku, stěhování do Prahy, svatba, syn a dům. Ondra je můj životní partner, manžel, kamarád, otec mých dětí a člověk, kterého miluji. Bylo to léto jako z románů, o kterém budu jednou vyprávět svým vnoučatům.
Seznámili jsme se v lednu, v restauraci, já tam byla se spolužačkami, on s kámošem. Bohužel byl ženatý, tedy nic pro mě pro svobodnou holku..
Paradoxně jeho kamarád začal chodit s mojí spolužačkou. Pak mě málem klepla pepka, když se (můj budoucí muž) asi za týden nastěhoval do domu (i s rodinou), kde jsem bydlela. Naštěstí jsme se nepotkávali, tak jsem ani netušila, že po pár měsících se jeho žena odstěhovala k novému příteli. Zasáhla NÁHODA, v létě jsme pak spolu začali chodit a já se jen přestěhovala z druhého patra do přízemí. Dnes jsme spolu 28 let a máme 2 dcery a jednoho vnoučka... 

S manželem jsme se seznámili na internetu - v té době ještě byl moderní chat na lidé.cz.. Psal tam, že by rád pokecal a tak jsem mu napsala.. :) No a dnes jsme spolu již 10 let a z toho 4 roky manželé...
Seznámili jsme se na svatbě, ale nevydrželo to jim a potom ani nám.
S manželem jsme se poznali ve škole na přednášce, před 26 lety. Manželé jsme už 20 let :-)
Nejpříhodnější místa jsou asi nějaké diskotéky,oslavy,svatby a jiné společenské
akcičky.
Kde jen....kde jen...kde jen to bylo ??? Jó, už vím, přeci na jeho narozeninové oslavě, kterou jsem spojila se svou maturitní ......Bylo to na bezva chatě.
Kdyby to bylo dnes, tak jsem v pasti, protože dnes loví své protějšky každý a všude
.
A víte, že ani vlastně pořádně nevím, kdy jsme se seznámili ?....a seznámili jsme se vůbec ??... Jen si podle fotodokumentace uvědomuji, že jsme spolu byli na dovolené , bylo mi 6 a tomu vyžleti 11. Letos spolu budeme krásných 33 let a díky bože, že jsme se našli
narazili jsme na sebe náhodou při společné přednášce na škole a od té doby mě uháněl. Vzdorovala jsem dva roky, ale nakonec mě udolal a jsme spolu už 28 let
S prvním mužem jsem se seznámila v autobuse byla to velká láska , bohužel nevydržela dlouho, S druhým mužem nás seznámila kamarádka - sńatek s ním byl spíš rozhodnutí rozumu - a jak se ukázalo nebylo to šťastné rozhodnutí. Tak čekám a říkám si do třetice : to se spojí láska s rozumem
Poznali jsme se před 8 lety na turnaji v Mariáši. Když občas dojde na tuto historku, přítel nikdy nezapomene dodat, že si tenkrát vybral nejkrásnější ze všech hráček. Pokaždé mě to velmi potěší, i přesto, že jsem tam byla jediná :)
Já šla před čtyřiceti roky na zábavu s kamarádkama a potkala tam krásného vojáka ze Slovenska. Vzali jsme se a jsme spolu do dnes.
S přítelem jsem něco přes dva roky. A zatím je to můj nejdelší vztah na to že je mi 25 snad bude i poslední. S partnerem jsme se seznámili při hře geocaching. Přes našeho znameho kamaráda který tuto hru taky hraje. Bylo to v noci ...přítel lezl po laně na nějaký sloup kde nahoře byla keška ....nechtěl z bezpečnostních důvodů jít na ni sam....mě to imponovalo...to jak vysvětloval co jak dělá...kde jak má být jištěn. V té chvíli jsem se do něho zamilovala. Říkám si to je ale odvážlivec...nemá vůbec strach...ten se o mě dokáže postarat....a tak poté co jsme odlovili kešku jsme šli každý jinam a za necelý rok co jsme se neviděli jsme se sešli znova na nějaké kešce...tentokrát si mě i všiml....šťouchl mě na sociálních sítích...slovo dalo slovo...kino...telefon...jedno rande...druhé rande... představení rodičům..... a dnes se o mě stará a dokonce i já lezu na laně také

Já si manžela našla přes seznamku. Letos máme 10 výročí.
letos to bylo bylo 31 let , co jsme spolu od seznámení, neplánovaného. Já měla velmi dobrou kamarádku, ON měl velmi dobrého kamaráda se kterým chodil na tréninky a vzhledem k tomu, že ONI byli manželé, tak jsme se jeden večer sešli všichni dohromady na pokec u skleničky vína.Přeskočila jiskra a naše manželství, můžu říct, je skvělé dodnes.
Kamarádka vzala na přípitek (udělala zkoušku z hudebky) svého přítele a jeho kamaráda. Druhý den jsem si s tím kamarádem dala schůzku na mostě. On mi ale poté zavolal, že mám přijít raději k němu domů, protože je nedochvilný. Za rok jsme se vzali, letos již 35 let.
Syn se s manželkou seznámil přes facebook, dcera s manželem v laborce, babička s dědou na plese, mí rodiče v zaměstnání, sestra s manželem na svatbě sestřenice.
Se svým mužem jsem se seznámila na Majálesu v roce 1964 a to tak, že jsem byla rychlejší a nápaditější, než moje spolužačka, která si na něj taky myslela. Příští léto oslavíme 50 let manželství / brali jsme se v roce 1969 /.
Čtvrt století v dobrém i zlém ,odpověděla jsem na inzerát.
jednou u nás zazvonil, kamarádi jeli na cyklovýlet a cestou vzali svého kamaráda (nyní mého manžela) s sebou a stavili se na kafe