Pátek 27. ledna je označen jako Den památky holocaustu a předcházení zločinům proti lidskosti. Kdy jindy, než právě v tu chvíli, bychom si měli alespoň na okamžik uvědomit, čeho jsou lidé schopni.
V dnešní době se o holocaustu vedou neustálé debaty. Ale tenkrát nebylo na diskuse čas. Odvážení do ghetta. Muži odděleni od žen. A děti? Myslel na ně někdo? Na to, že nemají šanci si ve své hlavě ani pořádně uvědomit, proč najednou nejsou doma s mámou a tátou a čím se tak liší od ostatních?
V sobotu 28. ledna druhý program České televize uvede od 22 hodin dokument režiséra Aleše Koudely „Brundibár – opera za zdmi ghetta“.
Operu Brundibár autorů Hanse Krásy a Adolfa Hoffmeistera nacvičily židovské děti v napjatých poměrech terezínské internace. Adolf Hoffmeister však představení neviděl, byl totiž deportován do Terezína. Opera se dočkala v Terezíně padesáti oficiálních repríz.
Ti, kteří dosud žijí, se scházejí, aby společně zavzpomínali na občas děsivé zážitky a společně po letech zhlédli představení Brundibár v podání Dismannova souboru. Jde nejen o samotné účinkující, ale také o ty, kteří představení zhlédli.

Budete sledovat tento dokument? Věříte, že ten, kdo si "hraje", nejen že nezlobí, ale je také veselejší a lépe se mu alespoň na chvíli zapomíná na problémy?
Brundibár – opera za zdmi ghetta (2005)
Výroba: Centrum hudby, zábavy a tvorby pro děti a mládež, Televizní studio Ostrava
Šéfdramaturg: Marek Dohnal
Šéfproducent: Tomáš Jarolím
Scénář: Eva Dannhoferová, Aleš Koudela
Dramaturg: Eva Dannhoferová, Martin Novosad
Vedoucí výroby: Markéta Grossmannová
Kamera: Petr Kožušník
Režie: Aleš Koudela
Nový komentář
Komentáře
ja ted shledla dokument, 4 dily o HOlocaustu, muzu vam rici ze jsem mela z toho par noci spatne sny, probrecela jsem ty noce, kdy jsem se probouzela.... a moje hlava tohle proste nemuze pochopit... nemuze
a strasne me to desi, podivam se na me dve male deti a je mi jeste hur, kdyz si jen pomyslim kolik deti zemrelo, bez duvodu, a za jakych okolnosti.. ty vypovedi tech lidi co to zazili, jedna pani co prezila Koncentracni tabor tak pravila o Ausschwitz ze toto misto na zemi Pan Buh opustil....
a ani se tam nechodil divat a nevracel
Enya: a proč asi?? aby se z toho čekání na smrt nezbláznili
Doporučuju přečíst knížku "Pevnost mého mládí" od Friesové - tam právě popisuje, jak žili mladí (asi 14-18) v Terezíně. Docela mě překvapilo, jak bohatý tam měli kulturní život.
Operu Brundibár má na svém repertoáru již několik let Dětská opera Praha. Jejich přestavení jsem viděla loni v létě, když hostovali v Německu. Stejně jako vynikající zpěv a celkové ztvárnění opery mě zaujalo, jak toto představení zapůsobilo na diváky. Na tvářích těch, kteří válku v koncentračních táborech zažili, se objevily slzy. Byl opravdu velmi silný zážitek, který se nedá ani popsat. Je to představení, které je pro celou rodinu. V opeře vystupují zvířátka a děti. Pokud se ještě někde hraje, tak doporučuji vidět.