Děkujeme čtenářkám, které reagovaly na naši výzvu a napsaly nám, jakým způsobem se setkaly s tímto onemocněním. Vybrali jsme čtyři příběhy, autorkám velmi děkujeme a zasíláme malý dárek. I z vašich reakcí je jasné, že se onemocnění netýká jen dětí, ale i dospělých.
Foto: Shutterstock
Přečtěte si příběhy našich čtenářek:
- První příběh:
Po rodičovské dovolené jsem začala chodit do práce a dcera do školky. Ve školce se jí moc líbilo, byla veselá, ráda vstávala a těšila se na děti i paní učitelky. Proto jsem se jednoho dne divila, když se jí do školky nechtělo. Pravda, trochu pokašlávala, nechtěla snídat. Jenom se napila. I přesto jsme do školky vyrazily. Konec konců teplotu neměla, ani rýmu a kašel mi nepřišel nijak silný, natož závažný. Odpoledne jsem ji vyzvedla. Byla celkem unavená a oči měla jako skleněnky. Jen jsme přišly domů, chtěla spinkat. Opět moc nejedla, jenom měla žízeň. Dceru jsem uložila a už mi šlo hlavou, že situace není normální a raději zajdeme další den k lékaři. Dcera spala asi dvě hodinky, pokašlávala a po probuzení jí doslova hořely tváře. Naměřila jsem teplotu 38,6 Celsia a již jsem neváhala ani minutu. Rozjeli jsme se na pohotovost. Lékař dceru prohlédl a poslal nás domů s léky proti teplotě, doporučením ohledně zábalů a s tím abychom další den navštívili dětskou lékařku. Jenomže v noci dcera tak urputně kašlala a teplota neklesala ani po lécích... S manželem jsme neváhali a jeli do nemocnice znovu. Tentokráte již dceru společně se mnou hospitalizovali. Dceři zavedli kapačku a začali se zavodňováním i léčbou podávanou nitrožilně. Dceru uložili na JIP a mě na pokoj pro maminky. Nebyla to lehká noc. Moc jsem se o dceru bála. Ráno proběhla mnohá vyšetření a odběry. Již brzy jsem se dozvěděla, že dcera má zápal plic. Následně i to, že je způsoben pneumokokem. Byla nasazena antibiotika. Dcera byla na JIP pět dní se zavedenou infuzí. Mohla jsem k ní a to bylo pro mě v tu chvíli nejdůležitější. I když první dny byla opravdu velmi skleslá. Čtvrtý den se začala zlepšovat a šestý den jsme byly přeloženy na standardní pokoj. Po dvanácti dnech nás propustily do domácího léčení. S nemocí i tak bojovala čtyři celé týdny a do školky nechodila více než tři měsíce. Byla často celkem velmi unavená a spavá, nechtěla moc jíst a měla stále zvýšenou sedimentaci. Po více než třech měsících mohla teprve do dětského kolektivu. Ovšem opravdu zdravá byla tak po půl roce. Trvalo to velmi dlouho, ale moje holčička se z toho dostala, a to je nejdůležitější. Dnes je již dospělá a krom tohoto období mi už takhle vážně nestonala. Tehdy jsme si prošli velikým strachem a jsme rádi, že se vše obešlo bez dalších potíží či následků.
|
Těžký zápal plic (pneumonie), zánět mozkových blan, otrava krve, akutní zánět středního ucha, záněty vedlejších nosních dutin. To jsou jen některá onemocnění dětí i dospělých, která může mít na svědomí bakterie Streptococcus pneumoniae neboli pneumokok. Pneumokokovým onemocněním se daří zejména v období předjaří, tj. v únoru a březnu. |
- Druhý příběh:
Partner měl jako dítě 17x píchané ucho, zánět ucha způsobený pneumokokem. Z tohoto důvodu jsem nechala očkovat syna vakcínou Prevenar13 a jsem za to ráda, protože sousedky stejně starý syn, kterého neočkovala, pneumokoka chytil, měl vysoké horečky, zápal plic, skončili v nemocnici. Naštěstí je vše v pořádku, ale tohle byl další případ, co mě utvrdil v tom, že jsem udělala dobře, že jsem syna nechala očkovat.
- Třetí příběh:
Ano, setkala jsem se s akutním zánětem středního ucha. O dovolené jsem se koupala v řece a do ucha mi natekla voda. Než jsme se vrátili domů z dovolené, ucho už mě hodně bolelo, že jsem se ho ani nemohla dotknout, natož na něm ležet. Z ucha mi vytékala tekutina a měla jsem ho celé zarudlé. V pondělí po příjezdu jsem se hned vydala k lékaři, bohužel si pan doktor zrovna vybíral dovolenou. Nakonec jsem skončila na pohotovosti v nemocnici, dostala jsem antibiotika a kapky. Stalo se to již před deseti lety, na to ucho slyším o něco hůř než na druhé.
- Čtvrtý příběh:
S infekcí způsobenou pneumokokem mám četné osobní zkušenosti, už jako malá holka jsem trpěla opakovanými záněty středouší. Na zakládce byl klid, ale znovu se mi infekce vrátily na střední škole. V té době ještě neexistovalo proti pneumokokům očkování. Naštěstí můj syn už si bolestivé záněty nemusel prožít, za což jsem velmi ráda.
Všem moc děkujeme za zaslané příběhy a přejeme vám hodně zdraví.
Všechny články spojené s tématem „nebezpečné pneumokoky“ najdete v tomto speciálu
Nový komentář