Chronické žilní onemocnění (CVD) je jedním z nejčastějších onemocnění dospělé populace u nás. Jeho výskyt neustále narůstá a pohybuje se mezi 50–85 %. Ze statistických údajů vyplývá, že onemocněním žil trpí každá druhá žena a každý čtvrtý muž. Podle průzkumu, který probíhal v ČR v r. 2012, trpí bolestí nohou, otoky, pocity těžkých nohou nebo má noční křeče 8 z 10 pacientů.

Až 78 % osob trpících žilními symptomy zůstává přitom neléčena! Velké množství pacientů se s tímto problémem k lékaři nedostaví vůbec, tudíž nezahájí léčbu včas. Většinou totiž mají tendenci považovat bolesti nohou, otoky a další popsané potíže za projev únavy po práci nebo za příznak stárnutí, nadměrné fyzické námahy či důsledek obezity. Mnoho pacientů tyto příznaky bagatelizuje a považuje za normální se s nimi smířit. To by mohlo vysvětlit fakt, že je v naší republice více závažnějších stadií tohoto onemocnění než v zahraničí. Přitom i lehčí stadia onemocnění žil velmi nepříznivě ovlivňují kvalitu života pacientů, o těžších ani nemluvě.

nohy

Příčiny žilního onemocnění jsou různé. K nejčastějším patří dědičné faktory, věk, hormonální vlivy, při určité dispozici i užívání antikoncepce, nadváha, nedostatek pohybu, dlouhodobé stání a sezení, nevhodný životní styl. Jedná se o zánětlivé onemocnění, které je třeba řešit odbornou lékařskou péčí.

Projevy chronického žilního onemocnění

Otoky a křeče

Otoky, křeče a pocit těžkých nohou jsou prvotní fází CVD. Tyto počáteční příznaky jsou důsledkem hromadění krve v žilách dolních končetin a mohou vést až ke vzniku křečových žil či bércových vředů. Chronické žilní onemocnění je obecně charakterizováno jako zánětlivý proces, při kterém dochází k poškození žilní stěny a tím zpomalení žilního odtoku. „Otoky, křeče a pocit těžkých nohou jsou prvotní fází CVD, které ustoupí ze začátku po zvednutí nohou. Typické tedy je, že uleháme s pocitem těžkých nohou a ten v průběhu noci odezní,“ vysvětluje MUDr. Julia Černohorská a doplňuje: „Otoky ale provází CVD ve všech stádiích, proto je důležité nohám pravidelně ulevovat, zvedat je do výšky, a otoky snižovat kompresními punčochami.“

Křečové žíly

Nejčastěji se o chronickém onemocnění žil hovoří v souvislosti s výskytem křečových žil. Jako křečové žíly neboli varixy označujeme rozšířené, uzlovitě probíhající žíly na dolních končetinách. Při tomto onemocnění dochází k narušení zpětného transportu krve k srdci a dochází tak k otokům a narušení výživy tkáně. Nejprve se objevují tzv. metličky, tenké viditelné žilky, postupně se pak vyskytují silnější uzly. „Správnou diagnostikou a cílenou lékařskou terapií lze však nepříjemné projevy tohoto onemocnění eliminovat a zabránit nejtěžším komplikacím, jako jsou bércové vředy,“ varuje MUDr. Černohorská a dodává: „Křečové a metličkové žíly nejsou tedy jen estetický problém, ale projev CVD, který se při zanedbání může rychle zhoršovat.“

Bércové vředy

Bércový vřed je definován jako ztráta nebo rozpad kožní tkáně. Jedná se v podstatě o ránu, jelikož dochází k porušení anatomické stavby a funkce kůže, kde hrozí reálné riziko infekce. Bércové vředy jsou v největším počtu případů (73 %) nejtěžším stadiem chronického žilního onemocnění. Léčba bércové vředu je dlouhodobá, bolestivá a značně komplikuje pacientům život. Proto je lepší tomuto problému předcházet včasnou léčbou CVD.  

Hemoroidy

K dalším onemocněním žil může docházet také v oblasti konečníku. O hemoroidální chorobě hovoříme tehdy, jestliže tyto cévní pleteně zbytní a začnou činit obtíže, ke kterým patří krvácení, svědění, pálení, pocit tupého tlaku v konečníku, bolest nebo pocit vlhnutí. Příčinou tohoto onemocnění je opět zánět – tentokrát v oblasti žil konečníku. Nejčastějším vyvolávajícím faktorem bývá zácpa a to i tehdy, vyskytuje-li se pouze občas. Některými dalšími známými faktory, jež vyvolávají akutní projevy, jsou dlouhodobý průjem, těhotenství, porod a potraviny způsobující místní podráždění (koření, káva, ostrá jídla). K lékaři je vhodné zajít při výskytu již zmínění projevů. Klinické vyšetření je nebolestivé a je základní metodou k vyloučení výskytu závažnějšího onemocnění.

„Pro včasné zachycení nemoci je nutné vždy vyhledat lékařskou pomoc a problémy nepodceňovat. Lékař pacienta vyšetří a v případě potvrzení diagnózy CVD předepíše vhodnou léčbu – kompresní punčochy a účinný lék na žíly (tzv. venofarmaka), který by se měl brát dlouhodobě, aby se zabránilo zhoršování onemocnění. Určitě by se pacienti neměli spoléhat na samoléčbu a příznaky zanedbávat,“ varuje lékařka a dodává: „Dobrou zkušenost mám s předepisováním Detralexu, který je vhodný pro všechna stadia CVD, nutné je ale užívat jej dlouhodobě.“

„Užívání potravinových doplňků, které jsou v podstatě jen potravinami bez doložených důkazů potvrzujících jejich skutečný léčebný efekt, chorobu neléčí a vede pouze k prodlužování problémů. Jsou určeny zejména pro zdravé lidi, kteří chtějí jen podpořit funkci žilního systému, ale onemocněním ještě netrpí,“ vysvětluje lékařka. Dokládá to i fakt, že tyto doplňky stravy si můžete volně, bez receptu, koupit nejen v lékárnách, ale v cizině dokonce v prodejnách s potravinami či drogériích. Naproti tomu skutečný lék, který má prokázaný léčebný efekt na potlačení zánětu v žilách a tím na ústup příznaků a projevů onemocnění, vám může předepsat jedině lékař.

Reklama