Foto: Shutterstock

Pálení žáhy je často způsobeno nesprávnou a nepravidelnou životosprávou a zapříčiňuje ho pronikání kyselého žaludečního obsahu do jícnu. Problematiky si všimli už staří Řekové. Například Hippokrates věděl, že žaludeční šťávy je potřeba neutralizovat tím, že se bude pacientovi podávat lehká a mletá potrava, která nebude kyselá. I dnes můžeme takovým postupem pálení žáhy zmírnit, ale problém tím nevyřešíme. Pokud trpíte onemocněním jícnu, je potřeba podstoupit komplexní vyšetření a zahájit správnou léčbu.

Na nejčastější otázky ohledně onemocnění jícnu odpovídá MUDr. Václav Šmíd, Ph.D.

Co způsobuje pálení žáhy?
Pálení žáhy je způsobeno tzv. refluxem, tedy zatékáním kyselého obsahu ze žaludku do jícnu. Sliznice jícnu není na přítomnost kyselého obsahu stavěna a dochází k jejímu dráždění. To se projeví nejrůznějšími obtížemi.

Takže pálení žáhy je jen jedním z možných projevů onemocnění jícnu?
Ano, u refluxní choroby jícnu můžeme příznaky (symptomy) rozdělit na jícnové a mimojícnové. Jícnová symptomatologie souvisí přímo s drážděním sliznice jícnu kyselým žaludečním obsahem. Můžete cítit bolest za hrudní kostí, bolesti při polykání, obtížné polykání, nebo nadměrně říhat. V případě mimojícnových projevů jde o nadměrné slinění, pocit tzv. „knedlíku“ v krku či chrapot. Může se dokonce projevit jako chronický kašel nebo bronchitida. Všechny zmíněné symptomy významně zhoršují kvalitu života našich pacientů.

Mluvil jste o zánětu jícnu. Existuje také riziko vzniku rakoviny jícnu?
Bohužel ano. Dlouhodobý neléčený zánět jícnu způsobený refluxem – tzv. refluxní ezofagitida – může dospět až do nádorového onemocnění. Proto je naším úkolem vždy stanovit správně diagnózu, posoudit tíži zánětu a pacienta správným způsobem léčit.

Co nepříznivě ovlivňuje vznik refluxní choroby jícnu?
Na ochraně jícnu před kyselým žaludečním obsahem se podílí více faktorů. Koncová část jícnu prochází bránicí, kde je dolní jícnový svěrač. Ten zabraňuje návratu kyseliny chlorovodíkové vznikající v žaludku zpět směrem k ústům. Pokud svěrač nefunguje správně, problém je na světě. Takové situaci říkáme brániční kýla (hernie). Nebo např. dostatečná produkce slin. Ta zabezpečuje správné prostředí v jícnu, očišťuje jeho sliznici a pomáhá snadnému polykání. Škodlivá může být i nadprodukce kyseliny v žaludku. Zkrátka příčin vzniku nemoci jícnu je celá řada, a proto je potřeba mít na zhodnocení nálezu a vyšetření pacienta vždy dostatek času.

Jak je to se vztahem jídla a vznikem onemocnění jícnu?
Některé druhy potravin, především pak kořeněná a ostrá jídla, sladké (jídlo i nápoje), ale i kouření a nadváha – to vše je spojováno se vznikem refluxní choroby jícnu. Vyšší výskyt onemocnění jícnu je částečně také způsoben tím, že se dožíváme mnohem vyššího věku než naši předci.

Pokud mám reflux nebo jiné obtíže s trávením, je nutné endoskopické vyšetření? Obecně se má za to, že takové vyšetření je velmi nepříjemné.
Endoskopické vyšetření přímo nebolí. Je sice nepříjemné, ale netrvá příliš dlouho a jeho  přínos pro diagnostiku onemocnění jícnu je zásadní. Během vyšetření může lékař odebrat vzorky sliznice a posoudit např. tíži zánětu. To nelze udělat jiným způsobem. Mimo to lze na vybraných pracovištích pro odstranění diskomfortu využít anestezii.

Můžu se setkat s pálením žáhy i přes to, že žiji zcela zdravě?
Dříve nebo později se s pálením žáhy setká prakticky úplně každý. Z lékařského pohledu je klíčové, zda symptomy výrazně obtěžují a především, zda reflux způsobuje poškození sliznice jícnu. To bychom měli vždy s jistotou určit. Jedině tak zabráníme možnému nepříznivému vývoji onemocnění.

Pomůže obyčejná jedlá soda?
Obyčejná jedlá soda pomůže krátkodobě neutralizovat žaludeční šťávy, ale nedokáže vyřešit problém z dlouhodobého pohledu. Lze to přirovnat k zatékání do lodi. Problém také nevyřešíte tím, že z lodi začnete vodu vylévat.

Co je to klinická studie?
Cesta každého léku začíná v laboratořích a končí testováním na pacientech v rámci klinické studie. Ty obvykle probíhají v několika státech a ve více centrech na stovkách až tisících pacientů. Pacienti s onemocněním, které studovaný lék léčí, se do studie zapojují dobrovolně. Mají tak možnost dostat moderní, nadějnou léčbu výrazně dříve, než lék přijde do běžné klinické praxe, tj. než by jim ho mohl podat jejich ošetřující lékař. Vše je pochopitelně pod přísnou kontrolou.

Je to bezpečné?
Možnost vstoupit sám do takové studie je obvykle v poslední, tj. předregistrační fázi. Tzn., že lék byl již velmi detailně testován na vybraných pacientech a byla sledována zejména jeho bezpečnost. V České republice se každoročně účastní klinických studií stovky až tisíce pacientů. Jedná se o rozsáhlé mezinárodní studie, ve kterých se srovnává účinnost vyvíjeného léku buď s léčbou již běžně dostupnou, nebo v některých případech, kdy to není v rozporu s etikou, také s placebem.

Co mám konkrétně udělat pro to, abych se do takové studie  mohla zapojit?
Pokud se rozhodnete klinické studie zúčastnit, je zapotřebí nejprve vyplnit jednoduchý dotazník a na jeho konci si zvolit termín pro první, telefonický kontakt. Budete-li vyhovovat základním vstupním kritériím, domluvíte si poté termín osobní schůzky, kdy Vám personál, který se studii věnuje, vše vysvětlí. Dozvíte se, jaká vyšetření bude třeba podstoupit, jaké jsou výhody, případně rizika nové léčby, jak dlouho bude studie trvat, jak konkrétně bude léčba probíhat (jaké léky, kolikrát denně…). Účast ve studii je dobrovolná a ze studie můžete kdykoliv bez udání důvodu vystoupit. Účast v klinické studii pro pacienta neznamená žádné finanční náklady a pacienti dostávají náhradu za cestovné a strávený čas ve výši schválené etickou komisí, která pochopitelně schvaluje celý průběh klinické studie.

Podrobné informace, jak se přihlásit do klinické studie, naleznete ZDE.

Reklama