Milé dámy, brzy se na těchto stránkách budete moci setkávat s pravidelným vyprávěním o radostech i strastech mého ročního pobytu v Indii, kam odjíždím jako lektorka českého jazyka.

Proč právě Indie? Lákala mě odmalička.
Už na základní škole jsem obdivovala fotografie krásných Indek v pestrobarevných sárích a snažila se získat co nejvíce dostupných informací o neuvěřitelné skutečnosti, že se v indických domácnostech topí kravím trusem.

Na vysoké škole jsem se pak v rámci studia politologie snažila odlišit od většiny spolužáků zajímajících se o Evropskou unii a se vší vervou se pustila do studia indického politického systému a hindštiny. Několikatýdenní pobyt v Indii před dvěma roky mě opravdu dostal. Indie je plná zářivých barev, vůní i pachů, je zemí nejkrásnějších míst na světě, ale i těch nejodpornějších skládek, stok a zdechlin.
Zkrátka tu najdete všechno. Boháče i žebráky (kam se hrabou ti naši!), moderní města i vesnice, kde se zastavil čas někdy v minulém století.

Indie se pro mě stala fascinující.
Proto když jsem se dozvěděla o možnosti, jet do Indie učit na univerzitu český jazyk, příliš jsem neváhala. Bez velkého přemýšlení jsem udělala všechno proto, aby mi pobyt v téhle bláznivé zemi vyšel - a povedlo se.
Teď se ale rychle blíží můj odlet a já se začínám bát – co když to nezvládnu? Co když nevydrží můj vztah s přítelem a já budu do smrti litovat? Zvládnu být rok sama v takové divočině? A co budu dělat, když potkám nějakého teroristu?
A co když…. Hrůza.
V noci se budím ze spánku a odháním noční indické můůůůry.

V pátek letím, takže mi nezbývá nic jiného, než se vydat do boje.
Tak mi dámy držte palce a těšte se na moje malá indická dobrodružství…..

Zatím z Prahy zdraví