Krásné pondělní ráno přeji redakci a všem ženám-in.

Bylo mi 16 let a v tu dobu jsem bydlela v Kladně. Nevím, zda ještě funguje stadion pro letní sportovní hry, mimochodem se na tomto stadionu odehrávala spartakiádní vystoupení pro místní obyvatele.

Již si přesně nepamatuji, za jakým účelem (mám takový dojem, že byl den horníků), ale vystupovala tam skupina Petra Jandy. Pro nás, tenkrát mladé lidi, mimo Beatles, které jsme milovali, ale vidět nemohli, to bylo něco úžasného - Olympik a Petr Janda.

V tu dobu, byl to rok 1966, to byl úžasný zážitek, na který si pamatuji dodnes. Dostala jsem od něj podepsanou fotku, kterou jsem pečlivě uchovávala. Ovšem při jednom z několika mých stěhování jsem fotku ztratila. Moc mě to mrzelo a mrzí dodnes.

Když si vezmu, že Olympik poslouchaly moje děti a nyní vnučka, které je 16 let, má také ráda Olympik, to by mě tenkrát nenapadlo. Ještě pár let a bude tuto skupinu poslouchat moje pravnouče, no není to úžasné? Je.

Přeji Petru Jandovi ještě mnoho let, nejen v jeho osobním životě, ale také v jeho zpívání, jen tak dál, Petře.

Věřte nebo nevěřte, je mi dost let, táhne mi na 60, ale kdybych měla tu možnost - dala bych nevím kolik za lístek na Beatles.

Zdraví Věrulinka

Milá Věrulinko, díky za krásnou vzpomínku. A připojuji se do pomyslné „fronty" na lístek na Beatles :-)





Reklama