Milé čtenářky,
zamlada jsem byla ochotná obléknout si cokoliv, zvláště to, co jsem si sama nějakým způsobem zhotovila. Na střední mé oblečení provokovalo hlavně kantory, ale zakázat nebylo co. Mohli pouze doporučit delší sukni nebo nenápadnější líčení. Dnes už bych mohla mít rozum, ale jak mi říkala moje máma, já ten rozum asi nikdy nedostanu.
Půl roku jsem řešila, co si mám vzít na sebe na svatbu dcery. Dokonce přijela, aby mi s výběrem pomohla a nedostala pomyslnou ránu, v čem se tam objevím. Vybrala, schválila a nařídila, ať si seženu klobouk, neboť je povinný. Sháněly jste na podzim letní klobouk? Začínala jsem být nešťastná, ale pak se zadařilo v jednom výprodeji. O kloubouku tento příspěvek není. Jde o boty! Dcera mi řekla, ať si nové nekupuju a vydoluji ve sklepě ony bílé na vysoké podrážce s vysokým podpadkem, že se budou hodit a budu super in. Fajn, boty jsem vyštrachala cca po 15 letech (jsem skladník), vyčistila a ačkoliv jsem měla dost času, netrénovala chůzi.
Před hotel, kde jsme měli čekat na svozný autobus svatebních hostů, jsem došla celkem v pohodě. Ovšem pak mi došlo, že se zde jezdí vlevo a musím přejít rušnou silnici a už mi začalo být horko. Zle nastalo po výstupu z autobusu u valletských zahrad a já si uvědomila, že manžel povede dceru až úplně nakonec, kdy my všichni ostatní budeme usazeni v upraveném koutu zahrady. Poprosila jsem 14 letého, 190 cm vysokého synovce, aby mě pevně vedl, protože je vysoký a může mě podpírat tak, abychom se nepotáceli jako opilci. K smrti ho to vyděsilo a zablekotal, že jsem těžká a neudržel by můj případný pád. Úkolu se ujal kamarád mé dcery, kterého znám od mateřské školky. Byla to hrůza hrůz! Silnice, kluzká svažující se cesta, točité schody. Všichni hosté vyhlíželi do zeleně a všichni se usmívali. Já se soustředila na každý krůček a prý jsem vypadala velmi, velmi důstojně, přestože jsem byla mokrá až na zadku.
Jak já děkuji za osvícení před odchodem z hotelu a stihla si vzít do kabely sandály a kalhoty. Jakmile se mi naskytla vhodná příležitost, poprosila jsem přítelkyni onoho obětavého kamaráda, ať jde se mnou do zadního koutu zahrady a dělá mi trochu stěnu, že se bleskově převléknu a přezuju. Jasně, všichni, kteří měli foťáky, byli zklamaní, že nezaregistrovali a nezvěčnili, jak se matka nevěsty zbavuje za olivovníkem svého utrpení.
Bavte se, mějte se a smějte se!
OlgaMarie
Inu, sluší vám to a boty jsou super. Pokud ovšem nemáte v plánu v nich chodit. Tak pro příště :))
Téma na dnešek: Můj největší úlet
Co nejodvážnějšího jste kdy měla na sobě? Jaký extrém, úlet, šílený výstřelek se vám povedl? Napište nám o tom! A pokud se dochovala také obrazová dokumentace, budeme rádi, když se o fotku podělíte.
Posílejte nám své módní úlety na adresu
Vaše příspěvky budeme v průběhu dneška zveřejňovat a ze všech došlých úletů vybereme jeden, který odměníme. Tentokrát můžete získat dárkový balíček s vlasovým stylingem Got2b.
Nový komentář
Komentáře
Naprosto dokonalé a jako byste se s podpatky narodila!
Ohó, ty máš šmrnc!
perfektní, moc vám to sluší
Jen ty boty bych si nikdy neobula!
krásné oblečení i klobouk.Boty jsem měla taky,žluté a kdysi jsem v nich chodila bez problémů,dnes určitě ne.
je to super. Růžová a bílá se mi na slavnostní příležitosti velmi líbí. Sluší ti to
Já platformy moc nemusím. Jedny jsem měla, vyhodila, nejsem skladník. Jsou zase in, ale ani o nich neuvažuji
Takové boty jsem měla v černé barvě před třiceti lety!
Jsi kočka.Sekne ti to.
Měla sem taky podobný boty ,ale asi širší podpatek a byly barevný a lakovky a měla sem je hrozně ráda!No řekla bych ,že to je už víc jak 20let.Tenkrát sem se v nich naběhala!Teď bych si tak leda zlámala nohy.
Velmi pekne zladene... skoda, ze ste nepovedali. ja som si na svadbu dala klobuk sit u jednej sikovnej panej a vyslo to este lacnejsie ako v obchode a podla mojich predstav...
Nádhera!
Podobné boty jsem nosila cca před 14 lety v černé barvě, ale bohužel nejsem skladník - tak jsem se jich zbavila..
Kočka
pokud by ale někdo dal takové botky mně, nutně bych ho musela podezřívat z úmyslu se mě doživotně zbavit, páč bych se na tom zabila
obdivuju všechny, kdo chůzi na smrtících chůdách ovládají.
Jste kóča. Moc Vám to slušelo, a ty botičky jsou super.
Moc Vám to na fotce sluší!
A co se týče botiček... chůze v nich může být opravdu zážitkem... Já si to v podobných štrádovala z centra města, z kopce po kostkách. Po několika krocích jsem se prostě vyzula, jinak to prostě nešlo.
Olgo, to je super ohoz, vybraly jste s dcerou perfektně
Super obleček



a ještě jeden
za ty boty. Sebe si v nich neumím představit. Nedokázala bych v nich vylézt ani z auta. Natož sejít točicí schody.