Okořeňte si život, vypěstujte si doma vlastní pepř

Pepř v kuchyni vám patrně nechybí. Máte ho ale i v obýváku? Ano, pepřovník můžete pěstovat jako pokojovou rostlinu. A když o ni budete správně pečovat, dočkáte se i vlastního koření.

Pepřovníky koření lidem život od nepaměti. Těší se oblibě nejen jako přísada do jídla, ale také v léčitelství nebo parfumářství. A tak není divu, že se tato rostlina postupně rozšířila z Indie do všech koutů světa, kde je tropické a subtropické klima. Pepřovníků existují tisíce druhů. Mezi nimi je třeba pepřovník betelový (piper betle), který je kromě využití v gastronomii a léčitelství také součástí rostlinné drogy – betelového sousta, nebo nám dobře známý pepřovník černý (piper nigrum). Oba druhy jsou u nás k dostání jako semena i malé sazeničky.

Jak pepřovník pěstovat?

Při dodržení následujících zásad se budete moci těšit nejen z dekorativních, tmavě zelených, srdčitých listů, ale také z klásků krémově zbarvených květů a následně i plodů.

Pepřovník ve své domovině prospívá jako spodní patro deštných pralesů. Moc slunce se tak k němu nedostane, a tak by tomu mělo být i u vás doma. Rostlině se bude dařit v polostínu, nebo na okně orientovaném na východ.
Protože pochází z pralesů, má pepřovník v lásce vzdušnou i půdní vlhkost. Rozhodně byste ho ale neměli přemokřit.
Půdu má rád vzdušnou, ale bohatou na živiny. Proto se ho nebojte hnojit (ne chemickými hnojivy, pokud ho chcete konzumovat) i třikrát měsíčně.
Pokojové teploty kolem 20 °C mu vyhovují, můžete ho také letnit v polostínu. Ale pozor, zimu nemá rád, není mrazuvzdorný! V době vegetačního klidu mu ale můžete snížit teplotu až na 12 °C a méně ho zalévat.
Počítejte s tím, že jde o popínavou rostlinu – v tropech má až 12 metrů dlouhé liány. U vás doma tomu tak sice nebude, ale je dobré vytvořit pro ni oporu, kolem které se může ovíjet. Popřípadě ji můžete zasadit do závěsného květináče a pěstovat jako převislou rostlinu.

Plodit začíná pepřovník ve 3. až 4. roce.

Plody pepřovníku milují netopýři. Ti pak také podílí na jejich „rozsévání" po okolí.

Co s plody?

Pro výrobu černého pepře se bobulky sbírají ještě před úplným dozráním. Nechají se projít fermentací a následně jsou sušeny na slunci. Zelený pepř vzniká z nezralých bobulek – ty jsou usušeny, nebo naloženy například do octa. Pokud se plody nechají dozrát a sklízejí se červené, jde o pepř bílý. Této barvy se dosáhne tak, že se plody máčejí, aby mohla být červená „slupka“ odstraněna, a až pak je pepř usušen. Můžete to vyzkoušet i doma.

Jak účinkuje?

Kromě toho, že okoření vaše pokrmy, používá se také v léčitelství. Pepř působí na krevní oběh a zvyšuje krevní tlak, takže pozor, pokud máte v tomto směru zdravotní problémy! Pokud ne, pak díky stimulaci krevního oběhu dochází k lepšímu zásobení těla kyslíkem i živinami. Proto můžete pocítit příval energie, a to i po sexuální stránce. Ne nadarmo je totiž považován za afrodiziakum. Kromě toho pomáhá s trávením, působí proti nadýmání, má dezinfekční účinky a pomáhá i při nachlazení.