Členové expedičního týmu jsou složeni z různých odborníků, ale i odbornic, mezi kterými jsou leckdy i mladé studentky archeologie či religionistiky. Univerzita Komenského má v Guatemale vyhrazený prostor, ve kterém může volně pátrat od roku 2009. I když ze začátku přidělená část nevypadala nadějně, tým v průběhu let přišel na velmi významné objevy. Součástí výpravy jsou třeba i epigrafové, geodeti, ale také letecký technik Ladislav Šilhán, který se o mayskou kulturu začal sám zajímat v devadesátých letech. Minulý měsíc se vrátil z výpravy v Guatemale a o své zážitky se s námi rozhodl podělit.


Pojďme se chvíli bavit o vás. Vy jste nestudoval archeologii ani religionistiku a vaše povolání nemá s výzkumem v Guatemale vůbec nic společného. Jak jste se k expedici dostal?
O mayskou kulturu jsem se začal zajímat proto, že jsem chtěl podpořit jednu z konspiračních teorií. Byla založená na tom, že nějaký člověk našel fresky, které připomínaly kosmonauta. Ale po pár měsících čtení odborných knih jsem došel k závěru, že ten člověk byl akorát nevzdělaný a místo toho jsem tu konspirační teorii vyvrátil. Později jsem začal dělat grafiku. A dělal jsem a stále dělám takové vizualizace pyramid, které jsem sdílel na internet. Různě jsem na nich ukazoval, kudy pyramidami procházelo světlo a jaký to mělo význam a podobně. No potom se mi začali sami ozývat lidé a ty vizualizace byly třeba i v muzeu v Mexiku. A dalším, kdo měl o ně zájem, byl profesor Kováč, který je tahounem celé této expedice.

Jaké poznatky jste si odvezli z výpravy tentokrát?
Nečekejte, že vám budu vyprávět o tom, jak mám doma na poličce položený nějaký grál. Přeci jen nejsem Indiana Jones. Většinu objevů jen vyfotíme a potom putují do místního muzea. Pro nás jde hlavně o to, že se nám podaří přijít na další střípek k velmi složité skládačce.

Do jaké hloubky může archeolog jít?
Jak chce, to není nijak limitováno. Akorát v této oblasti se spíše leze do kopců, protože všechny ty stavby jsou vyvýšené, ale záleží také, jak byl například určitý panovník bohatý. Od toho se třeba odvíjí i výška pyramidy. Mohou to být třeba i jen venkovská sídla. Nikdy se však nejde nějak úplně do země. My jsme třeba objevili pyramidu, která byla na kopci, a na ní stál chrám a později jsme zjistili, že i ten kopec je pyramida. Nakonec z toho bylo šest různých staveb, z čehož nejstarší byla z roku z 500 před naším letopočtem a ta nejmladší zhruba z roku 700 našeho letopočtu.

A jaký byl nejvýznamnější předmět, který skupina objevila?
V roce 2015 našla jedna archeoložka obětní žezlo, které bylo popsané mayským písmem a zcela změnilo v tom místě pohled na ranou část toho osídlení. Je tam například vidět, že ta kultura nebyla čistě mayská, ale že tam byl i cizí vliv.  Ale hlavně je to jeden z nejstarších dochovaných písemných záznamů.

Šlo tedy o žezlo, kterým se obětovávali lidé bohům. Věřila mayská kultura jen na bohy mužského pohlaví, nebo i ženského?
I ženského, určitě. Mayové měli vládkyně i bohyně. I když většina vládců byli samozřejmě muži. Když šlo vládkyni, šlo zároveň o významnou a schopnou ženu. Nemohla panovat žena jen proto, že byla dcerou vladaře. Musela být inteligentní a schopná zodpovědně vládnout. Mezi bohyně pak třeba patří Ix Chel, což byla bohyně léčitelství, porodů, ale i tkaní bavlny. Často je spojovaná i s měsícem, takže jí někdo nazývá měsíční bohyní. Její jméno ale v překladu znamená „Paní duha“.

Zažili jste v Guatemale i nějaké nepříjemné zážitky?
Musím říct, že ani moc ne. Akorát pro ženskou část expedice to bylo tentokrát poměrně náročné. Jedna kolegyně dostala podkožní červy. To je dost nepříjemné a svědí to a nejhorší je, že když se toho chcete zbavit, musíte to vymáčknout. Je to opravdu nechutné.

Potom se nám stalo, že nás napadl opilý Guatemalec s mačetou. Měli jsme základnu přímo v pralese právě u pozůstatků mayského města, bydleli jsme ve stanech, ale měli jsme tam i vlastní občerstvovnu s pivem. Guatemalec si původně šel vyřídit účty s někým jiným, ale po cestě objevil nás a naštvalo ho, že si tam pijeme drahé pivo, na které on nemá peníze a musí pít to jejich, které je pro nás naprosto nepoživatelné. Naštěstí se nám ho podařilo odradit, ale pak nám ho vlastně bylo i líto. Druhý den jsme viděli, jak si vařil vývar z palmových listů. Je tam opravdu velká chudoba.

Zdroj fotografií: Ladislav Šilhán a Shutterstock

Existuje mnoho teorií o tom, proč mayská civilizace zanikla, kterou z nich zastáváte vy?
Máte pravdu, že jich je hodně. Podle mě šlo o politiku a jednoduše se válkami zničili. Mohla se k tomu přidat i klimatická změna. Takovým lidem stačilo pět let neúrody.

Může to tak dopadnout znovu?
Může, my jsme jedna z mnoha civilizací. Ty, co zanikly, nám mohou být předobrazem toho, co by se mohlo stát s námi, ale lidé jsou nepoučitelní. A tak zřejmě zanikneme jednou i my.

Čtěte také:

Reklama