Foto: Shutterstock
„Je naprosto nesnesitelná,“ stěžuje si třicetiletá Hana do telefonu své kamarádce. Dělá tak po každé návštěvě tchyně, která mladé rodině nikdy s ničím nepomohla a do Hany jen rýpe a trousí jednu nevyžádanou radu za druhou. Pro svého syna si evidentně představovala někoho lepšího, anebo možná tajně doufala, že nikdy nevylétne z rodného hnízda. Nejen ona, ale i mnoho dalších žen by se mělo zamyslet nad tím, jestli je jejich chování ke snachám vhodné či nutné. Chyba sice obvykle bývá na obou stranách barikády, ale starší mají přednost, a tak si nejprve vezmeme na paškál tchyně a poradíme jim, na čem mohou případně zapracovat, aby měly se snachami přátelské nebo alespoň přátelštější vztahy.
Naučte se vzácné umění mlčení
Mluviti stříbrno, mlčeti zlato často opravdu platí. Dá se tak zamezit mnoha zbytečným konfliktům. Tchyně, která dokáže ve správnou chvíli držet jazyk za zuby a zdržet se nevhodných komentářů, je k nezaplacení.
Buďte nestranná (alespoň na venek)
Někdy se stává, že se manželé před ostatními členy rodiny o něčem přou, nesouhlasí spolu, nebo se dokonce pohádají. Tchyně by do takových konfliktů rozhodně neměla zasahovat slovy: „Já si teda myslím, že má Luděk pravdu.“ Je logické, že se matky častěji přiklánějí na stranu svých dětí, ale spojit se se synem proti snaše, je to nejhorší, co může tchyně udělat.
Foto: Shutterstock
Nemluvte do výchovy
O nevyžádané rady ohledně výchovy dětí snachy většinou také nestojí. Právě naopak. Je důležité si uvědomit, že každý pár má jiné podmínky výchovy, jiný přístup k výchově dětí. A je to tak dobře. Navíc to, co platilo před třiceti lety, už je dost možná dávno zastaralé.
Nevnucujte se
Je sice skvělé, že třeba bydlíte v jednom městě, na návštěvu k synovi (či dokonce vnoučatům) to máte coby kamenem dohodil a doma se nudíte, ale většina lidí nechce mít tchyni (ani maminku) neustále za zadkem. Každá rodina chce mít i čas sama pro sebe, a tak se před návštěvami vždy dopředu ohlaste a s jejich četností to nepřehánějte. To platí i o každodenním telefonování. Je jen málo otravnějších věcí.
Nabízejte pomoc
Na tom nabídnout pomocnou ruku není nic špatného, ba naopak. Když si aspoň jednou za čas vezmete vnoučata na hlídání, vaše snacha ocení čas, který získá sama pro sebe. V momentě, kdy hlídáte vnoučata, je ale třeba respektovat rozhodnutí jejich rodičů. Pokud vás požádají třeba o to, abyste je neládovala sladkostmi, nesnažte se to tajně obejít. Také nenabízejte hlídání jen v situacích, kdy se chcete sama s vnoučaty pobavit, ale i v těch, kdy by snacha pomoc opravdu ocenila. Třeba když jedno dítě onemocní a druhé doma zlobí apod.
Chvalte
Kritizovat umí každý, ale s pochvalou už to mnohdy bývá složitější. Přitom si stačí všímat maličkostí. Udělejte snaše radost drobným komplimentem, který by třeba potěšil i vás. Stačí, když si všimnete nového účesu nebo dobře padnoucích šatů.
Foto: Shutterstock
Nemluvte o tom, co bylo dřív
Stejně jako se liší výchova dětí, liší se i přístup k domácnosti. Proto zapomeňte na poznámky typu: „Ale Luděk má rád kachnu jen s houskovým knedlíkem.“ „Luďku, to jsem nevěděla, že musíš doma uklízet, u nás jsem se o domácnost vždycky starala jen já, aby si tatínek odpočinul…“
Nestopujte čas a nevynucujte si návštěvy
Čím více budete na syna a jeho ženu či přítelkyni tlačit, aby k vám chodili na návštěvy, tím méně se jim tam bude chtít. A z takových vynucených návštěv přece nemůžete mít radost ani vy sama. Nabídněte jim, jestli se nechtějí stavit, ale nevyčítejte, když to nebude každý týden. A když už na návštěvu dorazí, vyvarujte se toho, abyste jim stopovala čas. Respektujte také to, pokud má vaše snacha dobré vztahy s vlastní matkou a chce s ní trávit víc času. Je to logické a vy se s tím musíte smířit. Vynucováním docílíte akorát toho, že se návštěvy u vás ještě omezí nebo zkrátí na nezbytně dlouhou dobu.
Nežárlete
Vztah mezi partnery je něco úplně jiného než vztah matky a syna a nelze je srovnávat. Navíc vy jste měla syna pro sebe předešlých kupříkladu osmnáct let, kdy s vámi žil pod jednou střechou. Teď buďte ráda, že si našel milující partnerku a nežárlete na ni. Nebo to alespoň nedávejte tak okatě najevo.
Foto: Shutterstock
Vytáhněte snachu na dámskou jízdu
Udělejte si jednou za čas dámskou jízdu jen vy dvě, bez syna, dětí i starostí. Sblíží vás to. Ovšem detaily ze svého intimního života si nechte raději pro sebe, snachy takové vyprávění většinou poslouchat nechtějí. To se týká i dalších přílišných důvěrností, jako je četnost a kvalita vaší stolice apod.
Základem úspěchu dobrých vztahů snachy a tchyně je samozřejmě to, že na nich budou obě jmenované pracovat. Na článek s radami, jak být dobrá snacha, se můžete těšit příští čtvrtek.
Čtěte také:
- Tchyně dala dcerám dárek, za který ji teď vážně nenávidím, zlobí se Alena (32)
- Zařídily jsme, aby nám muž pomáhal v domácnosti. Pětice žen se svěřuje se svým receptem
Nový komentář
Komentáře
Jaká budu tchyně já, netuším, děti mám malé. Ale moje byla úžasná. Moc mne mrzí, že už tady není a syn si ji ani nebude pamatovat. Prostřední dcera už zapomíná
i když děláme s mužem vše pro to, aby nezapomněla... Když jsme měli s manželem neshody, stála v 90% případů na mé straně, o rady ohledně vaření, dětí atd jsem si sama žádala, stejně jako od mé mamky. Ohledně úklidu říkala manželovi, že pokud se mu něco doma nelíbí, tak ať mi kouká pomoct
no a návštěvy? Zezačátku vztahu jsme u nich s mým nastávajícím bydleli a bylo to super. Pak jsme se odstěhovali, ale zůstali jsme asi 2 minuty chůze od nich. A na kávu jsem ráda a dobrovolně chodila denně. Když už jsme měli dcery, moc mi pomáhala ve 3.těhotenství, kdy mi bylo zle a ona odvedla starší do školky, s mladší si u nás hrála atd. Opravdu lepší bych těžko hledala... A naopak já jsem nevysejrala s kravinama typu né bonbon jí nedávej, už měla, dárek jí dej jen jeden a tak.
Já jsem tchýně už spoustu let. A protože ta moje moc hodná nebyla, zařekla jsem se, že já budu jiná??Mám zetě i snachu a máme super vztah.Možná jsem měla štěstí, že si syn s dcerou vybrali bezvadné partnery a nemusím se přetvařovat a hlídat se, co říkám. Padli jsme si do oka a máme se rádi. Nikdy nebyl ani problém ohledně vnoučat.Bydlíme pár km od sebe, vidíme se často. Když potřebujeme, tak pomohou, hlavně na baráku a zahradě. My zase kdykoliv s hlídáním dětí. Myslím si, že jsem dobrá tchýně a snacha a zeť jsou zlatí. A jsem ráda, že držíme všichni pospolu.
Bylo by hezké ,kdyby také byly nějaké rady pro snachy. Já se držím hesla, že člověk se učí celý život a tak mě názor , nebo rada nikdy neurazí, ať už mě jí řekne někdo o 20 let mladší, nebo o 30 let starší. Je smutné, když mladí nesouhlasí , tak nějak z principu, a nepřijmou radu a přitom v hloubi duše cítí, že to s nimi myslíte dobře. Ani mi tchýně to nemáme někdy lehké.
zatím snachu nemám, uvidím koho si synáčkové přivedou, takže nemohu zatím nemohu říci jak se člověk zachová.....
Nemám problém s ničím. Snažím se vyjít s každým.
Hezké,
veškeré rady začínají negací. Nemluvte, nežárlete, nevychovávejte, neotravujte. Buďte ráda, že vás vůbec pustí do baráku, ale jen když budou potřebovat pomoc.
Už se těším na rady snachám.
Nevím jaká budu tchýně, ale zatím jsem musela stát na straně synovy přítelkyně, protože větší třeštiprdlo než je on měl za přítelkyni jen jednou v 16. Ale slibuji všem nastávajícím snachám, že všechny fotky se synem a jeho přítelkyněmi schovám do šuplíku ( a to nám tam tak sluší, kurňa ) a pokud nebude syn ještě hubenější než teď, nebudu jim kecat do vaření. Kdyžtak může vařit on, něco se doma naučil. V jeho bytě prach neutírám a binec tam nemá, asi by s bordelářkou nevydržel. S tchýní jsem potíže neměla, jednak byla z ruky a muž mamánek nebyl, v 18 šel na vysokou a od té doby u rodičů trvale nebydlel.
Kromě toho posledního bodu souhlasím téměř se vším. Dámskou jízdu se snachou si neumím představit. Ale někdo jinej třeba jo, nevím. Hlavně mám snachu cca 100 km daleko, a to se veškeré možné třecí plochy poměrně dost minimalizují.
Rady jsou dobré, o to nic. Jen doufám, že budou následovat rady snachám. Protože ani jedna strana to nemá snadné. Tchyně se musí vypořádat s novým členem rodiny i za situace, že si s ním nepadnou do oka a do noty. A naopak. Při oboustranně dobré vůli se dá překonat všecko, chce to jen trochu uznání i pro druhého.