mikrovlnka-seznam.jpg
Zdroj foto: Shutterstock

Ohřátí jídla v mikrovlnné troubě se děje díky elektromagnetickému záření. Toto mikrovlnné záření v pokrmu rozkmitá částice zejména molekul vody. Tyto molekuly vody poté narážejí do sousedních molekul a způsobují tak vznik tepla. Mikrovlny přitom pronikají dovnitř pokrmu, čímž se jídlo relativně velmi rychle ohřívá.

Mikrovlnné záření není ionizující

Ve společnosti však vznikla obava z možné kvalitativní změny potravin v důsledku mikrovlnného ohřevu. Zde je nejdůležitější říct, že mikrovlny nemají na rozdíl od rentgenového záření ionizující účinek, což znamená, že nejsou schopny rozbíjet chemické vazby.

Podle vyjádření světové zdravotnické organizace je jídlo vařené v mikrovlnné troubě stejně bezpečné a má stejnou nutriční hodnotu jako jídlo vařené v klasické troubě.

V degradaci vitamínů a aminokyselin nevede podle některých studií mikrovlnka

K degradaci vitamínů a aminokyselin totiž dochází jak v případě mikrovlnné trouby, tak i v případě vaření na elektrickém sporáku nebo zmíněné troubě. Tento fakt potvrzuje například provedená studie z roku 2019, která se zaměřila na ztrátu živin (konkrétně flavonoidů) v brokolici při vaření na páře a při ohřevu v mikrovlnné troubě. Podle ní se za daných podmínek mikrovlnná trouba jeví jako lepší způsob, jak zachovat flavonoidy než vařit v páře.

Další studie zjišťovala účinky ohřevu v mikrovlnné troubě a konvenčních metod vaření na fenolové sloučeniny a antioxidační vlastnosti některých druhů zeleniny. I v tomto případě si vedla lépe zelenina připravená v mikrovlnné troubě nežli ta vařená.

Až na výjimky mají tedy mikrovlnky tendenci velmi dobře uchovávat živiny. Záleží ovšem pravděpodobně také na typu jídla a živin. Jiná starší studie z roku 2001 zjistila, že pouhá 1 minuta mikrovlnného ohřevu zničila některé sloučeniny v česneku bojující proti rakovině, zatímco v běžné troubě jejich zničení trvalo 45 minut.

Pozor na nebezpečné mikroorganismy

Světová zdravotnická organizace navíc varuje před nedostatečným ohřátím, kdy mikrovlnná energie neproniká dobře do silnějších kusů potravin. To u syrového jídla tak může vést ke zdravotnímu riziku, protože nemusí dojít k zabití potenciálně nebezpečných mikroorganismů.

maso-v-mikrovlnce.jpg
Zdroj foto: Shutterstock 

Jídlo uvařené v mikrovlnné troubě by tak po svém připravení mělo několik minut odpočívat, aby se teplo rozprostřelo po celém pokrmu. Například k bezpečné přípravě drůbeže je potřebná teplota nad 70 °C, aby došlo ke zničení bakterie salmonely.

Zdroj info: whohealth.harvardhealthlinebbcodbornecasopisywikipediapubmedresearchgatencbi