Teambuilding hrůzy
 
Ten den byl v práci obzvlášť náročný. Plně jsem se koncentrovala na přípravu prezentace, a proto jsem před večírkem ani nestihla zajet domů, abych se převlékla. Natož se pořádně najedla. Vyrazili jsme s kolegy do restaurace přímo z kanceláře. Všichni jsme si potřebovali po hektickém dni trochu oddechnout, a tak jsme šli hned na bar a objednali si první drink. Hodiny ubíhaly a já se skvěle bavila. Postupně jsem si se všemi povídala a k tomu si samozřejmě dopřála další koktejl.
 
Najednou jsem se začala cítit nějak zvláštně. Zamotala se mi hlava a udělalo se mi mdlo. Musela jsem si na chvíli sednout, abych nespadla. Napila jsem se vody, ale vůbec mi to nepomohlo. Opile jsem se přitom necítila, zas tolik jsem toho neměla. Začala jsem nějak zvláštně a zrychleně dýchat, jako kdybych měla panický záchvat. Tušila jsem, že je něco špatně. Moc mě to vyděsilo.
 
Musela jsem vypadat opravdu divně, jelikož se za mnou trousili kolegové a dělali si ze mě legraci. Mumlala jsem něco o tom, že mi není dobře a potřebuju pomoct, ale všichni si mysleli, že jsem vypila víc, než snesu. Zbytek večera si nepamatuju.

647083e10ee9eobrazek.jpgFoto: Se svolením pacientky Lucie
 
Příležitost všechno přehodnotit

Probudila jsem se už v nemocnici s hadičkou zavedenou v ruce. Byla jsem v šoku. Hlavou mi probíhaly všechny katastrofické scénáře, co všechno se mi mohlo stát, kdyby mi kolegové nezavolali záchranku.

Ráno na vizitě mi lékaři řekli, že mi byl zjištěn diabetes mellitus 1.typu, který se projevil závažnou komplikaci – ketoacidózou. Tento stav se projevil postupně narůstající glykémii a je až život ohrožující. Měla jsem opravdu velké štěstí! Kombinace hladovění, alkoholu a stresu mému stavu také napomohly. Oznámil mi, že odteď si bohužel budu muset píchat inzulín a brát další léky. Lékař také zdůraznil, jak moc důležité je v mém případě pravidelné měření hodnot cukru v krvi. Doporučil mi vyzkoušet senzor, který bude měřit hodnoty za mě, a tak se nebudu muset pokaždé píchat do prstu či nosit glukometr. To jsem uvítala, jelikož jsem se bála, že na dodržování některých doporučených postupů budu zpočátku zapomínat. Senzor mě navíc upozorní i na blížící se výkyvy příliš nízké nebo naopak vysoké hladiny krevního cukru. Ulevilo se mi, jelikož mám po této příhodě z dalších komplikací strach.

Došlo mi, že kvůli velmi stresující práci jsem o sebe vůbec nedbala. Od rána do večera jsem seděla v kanceláři, pořádně jsem nejedla a můj typický jídelníček byla hlavně káva a rychlé svačiny. Teď už vím, že budu muset jednak hodně zvolnit, jednak se jako diabetička mnohem víc hlídat. Říká se, že čas jsou peníze. Ale na co vám jsou, když zdraví si za ně nekoupíte?

O nemoci - Diabetes mellitus 1. typu se nemusí nutně objevovat jen u dětí – onemocnět lze v jakémkoli věku. Diabetes mellitus 1. typu často začíná vysokou glykemií a ketoacidózou (z pacienta je cítit acetonový dech). Pacient s cukrovkou by měl upravit svůj životní styl – ve svém jídelníčku by měl mít pestrou a vyváženou stravu a neměl by zapomínat ani na pravidelnou fyzickou aktivitou. Naopak vyhnout by se měli stresu a alkoholu, ten totiž obsahuje mnoho prázdných kalorií a cukru. Onemocnění je vždy třeba léčit inzulinem. Proto je pravidelný selfmonitoring stěžejní – výkyvy hladiny glykémie jsou velmi nebezpečné. Pravidelnou kontrolou hodnot lze předcházet závažným stavům, jako je hypoglykémie (nízká hladina cukru v krvi) nebo hyperglykémie (vysoká hladina krevního cukru). V případě neléčení či nedůsledného managementu nemoci hrozí ketoacidóza – závažná akutní komplikace diabetu, která může vést až k ohrožení života.

Zdroj informací: pacientský příběh respondentky Lucie, doc. MUDr. Denisa Janíčková Žďárská, PhD.