„Přijeli jsme z dovolené, a když jsem chtěla jít vyvětrat, objevila jsem zvenku v rohu okna hnízdo se třemi vajíčky. Po chvíli se tam objevila i ta, co je snesla – asi vlaštovka. Okno tedy zůstalo zavřené. Když jsem volala ochráncům přírody, co s tím mám jako dělat, řekli mi, že je musím nechat, kde jsou. Takže se celé léto čerstvého vzduchu v bytě nedočkáme!“ zlobí se paní Magdalena (43), která dostala i další radu. Ptačí rodiče co nejméně rušit, aby svá vajíčka nebo mláďata neopustili. Pokud by se pokusila hnízdo odstranit, dopustila by se trestného činu.

64a7c7d227f71obrazek.jpg
Foto: Shutterstock

Chráněni jsou všichni ptáci i jejich hnízda

Všechny druhy volně žijících ptáků jsou u nás totiž chráněny zákonem 114/1992 Sb., o ochraně přírody, a to nejen jedinci a jejich vajíčka, ale i vlastní hnízdiště. Zákon se nevztahuje pouze na zdivočelé domácí holuby (holub skalní). „Odstraňováním a ničením hnízd v době hnízdění se pachatel dopouští jednak nelidského hyenismu, jednak trestné činnosti. Porušuje zákon o ochraně přírody a krajiny a zákon o týrání zvířat. V případě, že takovou činnost pozorujete, neváhejte se obrátit na příslušné orgány,“ uvádí ornitolog Jan Grünwald.

Hnízdní období u nás trvá od začátku dubna až do konce srpna. Po celou tu dobu mohou být ptačí hnízda aktivně využívána, a tudíž nesmí být ničena a hnízdící ptáci rušení. „Pro manipulaci s hnízdem nebo jiný potenciálně škodlivý zásah (např. znepřístupnění objektu uzavřením vletového otvoru) musí být vydána výjimka ze zákona. Tuto výjimku může pro zvláště chráněné druhy (vlaštovka, kavka, rorýs, sova pálená) vydat krajský úřad příslušného kraje (odbor životního prostředí). Pro ostatní volně žijící druhy ptáků může výjimku vydat magistrát nebo městský úřad obce s rozšířenou působností,“ upřesňuje Fórum ochrany přírody s tím, že podmínkou vydání výjimky z ochrany obecně i zvláště chráněných druhů je doložení převažujícího vyššího obecného zájmu nad zájmem ochrany přírody.

Spolu s tím je pak nezbytné provedení zásahu tak, aby nedošlo k ohrožení populací daného druhu, včetně případných nařízených kompenzací. Tou může být například instalace umělých hnízd. Získat předem stanovisko orgánu ochrany přírody není potřeba pouze v případě naléhavých zásahů z hlediska veřejného zdraví a veřejné bezpečnosti.

Co s hnízdem po „sezóně“?

Tady velmi záleží na konkrétním ptákovi, který se u vás uhnízdil. Hnízda obecně i zvláště chráněných druhů ptáků je možné odstranit po jejich vyhnízdění, kdy jsou hnízda již prokazatelně opuštěná, nevyužívaná. A také za předpokladu, že jde o druhy, které nejsou na svá hnízda silně fixovány. K těm patří například rorýs obecný nebo čáp bílý. Tyto druhy nejsou schopny si v příští sezóně vybudovat hnízda nová. Zde je výjimka k odstraňování hnízd (i uzavírání průduchů do dutin) nezbytná i v mimohnízdním období, tedy například v zimě.

Jak ptáky od hnízdění odradit?

U většiny druhů ptáků platí, že se vracejí na stejná místa, kde hnízdily v předchozích letech. Abyste se na jaře nedočkali hnízda nového, doporučují odborníci věšet na oblíbená místa ještě před začátkem hnízdního období například fáborky. Rozhodně ale varují před běžně prodávanými bodci proti dosedání ptáků. „Hustota bodců určených k instalaci ve městech proti zdivočelým domácím holubům u jiřiček nestačí a naopak může posloužit jako opora hnízda. Bodce (kovové i plastové) mohou navíc ptáky zraňovat,“ varuje Česká společnost ornitologická. Ta zároveň nabízí i řešení, jak se s ptáky naučit žít k oboustranné spokojenosti.

  • Špiní vám ptáci prostor pod hnízdy trusem? Instalujeme pod hnízdo podložku, která trus zachytí a po vylétnutí mláďat se dá jednoduše vyčistit. Podložku je však nutné umístit alespoň 30 cm pod hnízdem, aby nesloužila jako posed pro predátory.
  • Špiní vám ptáci fasádu lepením mokré hlíny? Nebo staví hnízdo v problematických místech, například do rohu okna? Předběhněte je a instalujte do správných míst (musí být kryté stříškou) hnízdo umělé (z keramiky nebo dřevobetonu). Můžete jej vyrobit nebo koupit.

Zdroj informací: Fórum ochrany přírody, Česká společnost ornitologická, Zákony pro lidi, Ministerstvo životního prostředí, Město Úvaly - Jan Grünwald

Čtěte také: