Odborníci odhadují, že celá třetina manželských či partnerských dvojic ve Spojených státech a až jedna čtvrtina Evropanů spí odděleně ve vlastní posteli, nebo dokonce v jiných místnostech. Příčinou bývají jejich spací návyky či potřeby, které nevyhovují druhému partnerovi.
Jistě, existují páry, které v jedné posteli setrvají po celý společný život, ale současný (nikoliv záměrný) trend je spát odděleně.
Náročný životní rytmus, hektické pracovní tempo a společenské vytížení unaví. Lidé v produktivním věku potřebují spánek, a to spánek kvalitní, ničím nerušený. Proto současná generace stále častěji volí oddělené ložnice.
„Nároky na kvalitu odpočinku se však velmi zásadně liší téměř s každou dvojicí,“ říká psychiatr a manželský terapeut MUDr. Miroslav Plzák, CSc. „Není proto vůbec divné, že přestože si partneři velmi dobře rozumějí, nezřídka potřebují spát odděleně.“
Podle doktora Plzáka se navíc mohou zvyky každého konkrétního páru měnit s průběhem společně strávených let. „Noc co noc stejná vymezená plocha postele. K tomu většinou odlišná, různě intenzivní sexuální touha. To může nahrávat nekvalitnímu odpočinku, přerušovanému spánku či nevyspání, následně únavě a oboustranné frustraci.“
Oddělené ložnice mohou vztah utužit 
„To je ovšem nedopatření,“ říká sexuoložka Mgr. Kateřina Hollá. „Oddělené spaní naopak může partnerský vztah posílit a být pro něj přínosem. Rozhodně to neznamená konec vztahu.“
Podle Hollé to lze ve skutečnosti považovat za nový začátek. „Když si totiž unavený člověk pořádně odpočine, dostane se do formy a přirozeně se i víc zajímá o sex. Když ale spí (respektive bdí) v pokoji s chrápající osobou, cítí se po několikero probuzeních utahaný jak kotě. To ovšem na přátelském ovzduší mezi partnery nepřidá.“
..............................
„Po bouračce začal manžel chrápat,“ svěřila se Ženě-in pětačtyřicetiletá učitelka z pražského Proseku Vanda. „Operaci nosní přepážky odmítal a já začala řešit, jak se v noci ve společné ložnici aspoň trochu vyspím, abych druhý den neusínala ve škole u tabule,“ popisuje dennodenní noční martyrium.
„Začala jsem si dávat vatu do uší, později jsem přešla na těsnější voskové ucpávky pro řidiče náklaďáků, ale nebylo to nic platné. Manžel v noci vydával zvuky jak »ržající jelen v říji«,“ popisovala s nadhledem situaci paní učitelka.
„Mlaskání ani nevnímal, po zacpání nosu se vyděšeně probouzel. Stejný účinek mělo i překulení na břicho – to když už jsem si doopravdy nevěděla rady. Výsledkem ovšem bylo, že jsme se ráno motali po kuchyni naštvaní jeden na druhého.“
To trvalo skoro rok a manželství začalo zaznamenávat povážlivé trhliny. Naštěstí zasáhla prozřetelnost, když se Vandin třiadvacetiletý syn odstěhoval z bytu ke své přítelkyni. „Ještě si ani nezabalil všechny věci, a už jsem okupovala jeho válendu. Ta úleva,“ libuje si naše čtenářka.
Napjaté vztahy v rodině se postupně uvolnily a manželé spolu dokonce opět začali intimně žít. Podle Vandy jsou nynější vzájemné noční návštěvy překvapivě mnohem víc vzrušující. „Jsme si víc vzácní a často mívám pocit, že děláme něco zakázaného, na co se těším celý den.“
Má to však i stinnou stránku. „Když u nás byli na návštěvě mí rodiče z Vysočiny, ihned »vycítili«, že se děje cosi podezřelého. Jak jinak si vysvětlit, že noc trávíme každý zvlášť, než manželskou krizí a rozvodem na obzoru?“
..............................
Psychologové odmítají tvrzení, že oddělené ložnice jsou hrobem manželského sexu. Vždyť i naši předkové na hradech a zámcích nikdy žádné společné lože nesdíleli.
Chce se mi spát!
S přibývajícím věkem a následně i stále častějšími zdravotními potížemi mají oddělené ložnice bezpochyby řadu praktických výhod. V první řadě kvalitnější spánek...
Hit v podobě oddělených ložnic se ve světě začíná rychle prosazovat. Vzrůstající požadavky na pracovní výkon také vyžadují kvalitní odpočinek, potažmo spánek. A Češi začínají se světem držet krok. Lidé, kteří poctivě pracují, mají také nárok na kvalitní relaxaci.
Nový komentář
Komentáře
OlgaMarie: Znám - náš boxer spal u stěny, ležel na zádech, nohy opřené o zeď pysky mu zakrývaly oči a zkoušel za doprovodu pleskání těch pysků trumfnout tatínka. A prděl děsně. A když se k němu ještě přidala belgická ovčačka, která coby princezna nechrápala tak se muselo dost často větrat.
Kassy: jo, jo, tomu rozumím
Máme to naštěstí oba podobně. Před spaním můžeme dělat ledacos, včetně tulení se při usínání, ale jak dojde na vlastní spánek, tak se většinou každý zabalí do své velké peřiny a přetočí na svůj oblíbený bok. Jinak bych se nevyspala. A on taky ne.
OlgaMarie: A semtam ještě ze spaní štěká
Víte prdlajs, když neznáte, jak chrápe pes, který si k tomu ještě prdí.
Spíme odděleně, můj
totiž hrozně chrápe, a to tak, že ani když jezdil na vodu, tak s ním nikdo nechtěl spát ve stanu a ještě ho nutili, aby si svůj stan postavil na druhý konec louky. No aspoň se oba krásně vyspíme.
Můj drahý naštěstí nechrápe, zato mě vytlačuje z postele
Spí totiž zásadně na úhlopříčku a já pak nemám kam dát nohy a divím se, že mi padá peřina na zem... Tak do něj vždycky dloubnu, on se přetočí a umístí své nohy na svou polovinu postele.
Oddělené ložnice bych ale nechtěla, cítím se tak nějak líp a líp se mi usíná, když mám přítele vedle sebe. Možná bych uvažovala o dvou postelích v jedné místnosti.
Nedokážu se vyspat, když se mě někdo dotýká, v obětí bych neusnula ani kdybych byla zamilovaná až po uši
Mě by oddělené ložnice asi mrzely, ale zase na druhou stranu vím, že chrápu, tak bych nechtěla partnera týrat, kdyby projevil přání spát odděleně.
Jeden můj ex to provozoval. Nemohl mě vzbudit nějak rozumně zvukem, ne, musel mě skoro udusit. 
Však je to ex 
A všechny, kteří chrápajícím drží nosy nebo ještě rafinovaněji i pusu, bych vraždila. Je to ten nejhnusnější způsob probuzení, jaký existuje vzbudit se téměř udušený
Pozor,ani já nevěřila,dnes spí vedle ,zítra s jinou,jsme rozvedeni.
Hlasovala bych pro ložnici společnou, ale mít někde ještě možnost odděleného spaní, například v případě různých chorob je to praktické. Chrápání mi nějak zvlášť nevadí, sice to zaregistruju, pokud se to děje, ale když spím, tak je mi to jedno.
Samozřejmě ne každý holt má ty prostorové možnosti, aby měl kromě společného lože ještě i své vlastní, to je mi jasné. 
Mě začal bejt tak nějak odpornej celej, tak jsem si udělala spaní v obýváku, On se toho bál, prý takhle to měli jeho rodiče, než se rozvedli. No, do půl roku jsem se vystěhovala úplně. Ne nadarmo se říká, že "od stolu a lože".
Tak nevím, kolik z nás má předků na zámcích i hradech. Spíš jsme všichni z podhradí, kde se tlačila celá rodina v jedné posteli.
Berčík: mně je taky při 23 zima :-), já doma v ponožkách a ve svetru, manžel v trenkách a bosky...
byla jsem před týdnem na lyžích se synem.na manželské postele jsme si zvykli,ale tentokrát byla i společná přikrývka.jak to vyřešit s 20ti letým synem,že?půjčili jsme si spacák a já si nechala deku.
FAXÍK: Ahoj dělám to samý a on se pořád diví co jako dělám.
Už přes rok jdu občas spát na dceřino opuštěné letiště.není nic lepšího než nerušeně spát bez party dřevorubců v plné práci20 cm od ucha.Na vztahu to poznat není,jen si manžel občas postěžuje,že se v ložnici sám bojí.uklidním ho jeho výrokem,že chrápáním zahání medvědy a nemůže se mu tedy nic stát.
FAXÍK: To tě ještě nezabil?
po několika desítkách let sdílení společné ložnice můžu bez váhání říct, že není nad oddělené
větrám si jak chci, svítím do kdy chci a hlavně, hlavně mě ze spaní nebudí to jeho odporné chrápání 
já spím s přítelem v ložnici a když chrápe,tak ho chytím za nos,nebo do něj trošku kopnu...
Dimsy:
takhle jsem se jednou probudila zimou a ejhle nemám peřinu, prohledala jsem kde co a nakonec zírám a 
na své ležel a mou byl přikrytý 
Koukám,že bych měla být opravdu ráda za to, že můj
nechrápe (to spíš já někdy), v ložnici nevětrá (to spíš já, on spí i pod třema dekama 
) a navíc - zavírá úplně záchod (narozdíl ode me, já mám vždy dole jen prkýnko 
) Že bychom měli prohozené mužské a ženské hormony 
?