Scéna jako z filmu. Dvojice spočívající noc co noc v láskyplném propletenci na společném loži. Spontánní milování. Jistota. Stoprocentní záruka kvalitního partnerského vztahu... Omyl!

 

Odborníci odhadují, že celá třetina manželských či partnerských dvojic ve Spojených státech a až jedna čtvrtina Evropanů spí odděleně ve vlastní posteli, nebo dokonce v jiných místnostech. Příčinou bývají jejich spací návyky či potřeby, které nevyhovují druhému partnerovi.

 

Jistě, existují páry, které v jedné posteli setrvají po celý společný život, ale současný (nikoliv záměrný) trend je spát odděleně.

Náročný životní rytmus, hektické pracovní tempo a společenské vytížení unaví. Lidé v produktivním věku potřebují spánek, a to spánek kvalitní, ničím nerušený. Proto současná generace stále častěji volí oddělené ložnice.

 

„Nároky na kvalitu odpočinku se však velmi zásadně liší téměř s každou dvojicí,“ říká psychiatr a manželský terapeut MUDr. Miroslav Plzák, CSc. „Není proto vůbec divné, že přestože si partneři velmi dobře rozumějí, nezřídka potřebují spát odděleně.“

 

Podle doktora Plzáka se navíc mohou zvyky každého konkrétního páru měnit s průběhem společně strávených let. „Noc co noc stejná vymezená plocha postele. K tomu většinou odlišná, různě intenzivní sexuální touha. To může nahrávat nekvalitnímu odpočinku, přerušovanému spánku či nevyspání, následně únavě a oboustranné frustraci.“

 

Oddělené ložnice mohou vztah utužit
Sexuologové se často ve svých poradnách setkávají s laickým názorem klientů (většinou partnerky), že když manžel volí oddělené spaní, nebo se neztotožňuje s manželčiným časem pro odpočinek a chodí například spát v jinou dobu než jeho žena, že se vyhýbá „manželským povinnostem“, a tudíž ženu už nemiluje.

 

„To je ovšem nedopatření,“ říká sexuoložka Mgr. Kateřina Hollá. „Oddělené spaní naopak může partnerský vztah posílit a být pro něj přínosem. Rozhodně to neznamená konec vztahu.“

Podle Hollé to lze ve skutečnosti považovat za nový začátek. „Když si totiž unavený člověk pořádně odpočine, dostane se do formy a přirozeně se i víc zajímá o sex. Když ale spí (respektive bdí) v pokoji s chrápající osobou, cítí se po několikero probuzeních utahaný jak kotě. To ovšem na přátelském ovzduší mezi partnery nepřidá.“

..............................

 

„Po bouračce začal manžel chrápat,“ svěřila se Ženě-in pětačtyřicetiletá učitelka z pražského Proseku Vanda. „Operaci nosní přepážky odmítal a já začala řešit, jak se v noci ve společné ložnici aspoň trochu vyspím, abych druhý den neusínala ve škole u tabule,“ popisuje dennodenní noční martyrium.

„Začala jsem si dávat vatu do uší, později jsem přešla na těsnější voskové ucpávky pro řidiče náklaďáků, ale nebylo to nic platné. Manžel v noci vydával zvuky jak
»ržající jelen v říji«,“ popisovala s nadhledem situaci paní učitelka.

 

Vanda začala chodit do postele s předstihem, aby stačila usnout, něž do ložnice dorazí manžel, ale i přesto se často stávalo, že jí manželovo „zařezávání“ nedalo spát. Unavená žena vyzkoušela snad všechno.

„Mlaskání ani nevnímal, po zacpání nosu se vyděšeně probouzel. Stejný účinek mělo i překulení na břicho – to když už jsem si doopravdy nevěděla rady. Výsledkem ovšem bylo, že jsme se ráno motali po kuchyni naštvaní jeden na druhého.“

 

To trvalo skoro rok a manželství začalo zaznamenávat povážlivé trhliny. Naštěstí zasáhla prozřetelnost, když se Vandin třiadvacetiletý syn odstěhoval z bytu ke své přítelkyni. „Ještě si ani nezabalil všechny věci, a už jsem okupovala jeho válendu. Ta úleva,“ libuje si naše čtenářka.

 

Napjaté vztahy v rodině se postupně uvolnily a manželé spolu dokonce opět začali intimně žít. Podle Vandy jsou nynější vzájemné noční návštěvy překvapivě mnohem víc vzrušující. „Jsme si víc vzácní a často mívám pocit, že děláme něco zakázaného, na co se těším celý den.“

 

Má to však i stinnou stránku. „Když u nás byli na návštěvě mí rodiče z Vysočiny, ihned »vycítili«, že se děje cosi podezřelého. Jak jinak si vysvětlit, že noc trávíme každý zvlášť, než manželskou krizí a rozvodem na obzoru?“

..............................


Psychologové odmítají tvrzení, že oddělené ložnice jsou hrobem manželského sexu. Vždyť i naši předkové na hradech a zámcích nikdy žádné společné lože nesdíleli.

Chce se mi spát!

S přibývajícím věkem a následně i stále častějšími zdravotními potížemi mají oddělené ložnice bezpochyby řadu praktických výhod. V první řadě kvalitnější spánek...

 

Hit v podobě oddělených ložnic se ve světě začíná rychle prosazovat. Vzrůstající požadavky na pracovní výkon také vyžadují kvalitní odpočinek, potažmo spánek. A Češi začínají se světem držet krok. Lidé, kteří poctivě pracují, mají také nárok na kvalitní relaxaci.