Dramatický zážitek s modrou turistickou značkou má čtenářka Gerda. Nikdy se moc dobře neorientovala, tak jí značky vždycky pomáhaly, až na poslední výlet na kole...
Zbloudit se dá i s turistickou značkou. Přesvědčíte se o tom v příspěvku čtenářky Gerdy...
Dobré ráno všem, bloudícím i trefícím! Teď už je to trošku historie, ale bývaly roky, kdy jsme na dovolené rádi objevovali neznámé končiny. Na kole. Manžel se úžasně orientuje podle mapy, kterou vozil vzorně připravenou v taštičce na řídítkách. Takže jsme třeba zastavili uprostřed lesa, on se podíval na hodinky, na nebe, do mapy - a mávnul rukou - „tudy!“. Kdybych tam byla sama, hledala by mě pátrací četa s termovizí a služebními psy, takto jsme dojeli na jistotu. Nikdy jsem to nebyla schopna pochopit. S přibývajícími roky se mi vůbec ztrácí smysl pro orientaci, tak nemachruju a rovnou přiznám, že se radši nechám vést, a poslechnu na slovo. Odmalinka mi dodávaly jistotu turistické značky na stromech a kamenech. Schválně - jaký je rozdíl mezi červenou a třeba...modrou??....Jestlipak to vůbec ještě někdo dneska ví? V dalším vyprávění hraje roli právě ta modrá (špatná cesta). Když jsem se navíc dověděla, jakou práci s tím značkaři mají, co se natahají kyblíků s barvou, kolik km mají v nohách - všecka čest. Ale dá se jim věřit, když jsou značky, není čeho se bát. Jenomže těch nadšenců ubývá. Přesvědčila nás o tom poslední dovolená. Byli jsme někde u Třebechovic pod Orebem a dostali jsme nešťastný nápad prozkoumat právě tu modrou značku směrem, který jsme zatím neznali. Začátek cesty byl bez komplikací, což o to. Bylo zřejmé, že cesta je používaná. Ale pro toho, kdo to tam neznal a hledal další a další modrou, už to začínal být horor. Už jsme ani nejeli, spíš jsme kola vedli. Nešlo to. Nebudu napínat. Značka končila na stromě u poměrně velké kaluže, terén rozbahnělý a výhled žádný. Nechtěli jsme se potupně vracet, tak jsme pěšky s nepublikovatelnými nadávkami pracně obcházeli louže a podlézali křoví, až jsme objevili jakousi silnici. A pak už to bylo dobré - prvního člověka jsme se doptali na další cestu a naštěstí se neztratili. Jo, časy se mění. Možná to byla historicky poslední modrá značka.... anebo došla barva??:)
Gerda
Pozn. red.: Text neprošel jazykovou korekturou.
Téma dne 4. dubna 2013: Jak plánujete trasu?
- Když někam cestujete, jak si plánujete trasu?
- Orientujete se podle mapy? Nebo podle navigace? Ptáte se na cestu?
- Máte nějakou zajímavou příhodu z cestování, kterou zamotala špatná orientace?
Své příspěvky mi posílejte na e-mailovou adresu níže, a to do 4. 4. 2013, a o nejpozději do 15.00 hodin. Tedy pokud chcete mít šanci na uveřejnění a tím i na získání pěkného dárku, který pošlu jedné z přispěvatelek. A jaký to je dárek? Šikovná zdobička Tescoma Delícia v hnědém provedení, abyste už nikdy nezabloudily v kuchyni. Svou šanci na uveřejnění také zvetšíte tím, když váš text bude dlouhý alespoň jako dva tyto odstavce.
Kromě zmíněného dárku pro jednu z přispěvatelek, jsem se rozhodl že odměním ještě dvě další přispěvatelky, a to 2.000 extra body do Aprílové soutěže o krásný kávovar.
- Redakční e-mail: Redakce@zena-in.cz
- Heslo: KUDY JEDU
Nový komentář
Komentáře
Turistické značky mě vždy pomohly v lese se moc neorientuji a v neznámém městě to není o moc lepší.Buď podle nějakého nejvyššího bodu a nebo se můžu zeptat v nejhorším případě je tu taxi.
Ono je to trošku složitější. Navíc existuje víc druhů značení - jiné mají cyklostezky, jiné běžkařské trasy a ještě jiné koňské cesty. Kromě toho bývá leckde nějaké svérázné místní značení, obvykle naučné stezky, kterou vymysleli místní, nebo okruhu, který znají, takže ho ani moc značený mít nepotřebují, a turista zdaleka může být zmaten. Dobré taky je pokácet strom, na kterém byla značka, nebo přehradit cestu přes louky ohradníkem, a udělat tam pastvinu pro stádo býků.
Na turistické značení jsou borci Němci, a pak ještě na Slovensku. Jinde v Evropě se nikdo moc nenamáhá a kupříkladu značení tras v Rakousku je hodně symbolické a hodně blbě se hledá. Někde zase překvapí nová značka, která dosud není v mapách, protože podklady pro ně se neaktualizují každý rok. Zkrátka i na značených cestách může člověk zažít prima dobrodružství.
Zatím jsme podle znašek nezabloudili.
gerda — #3 v těch se nevyznám
honzule8 — #1 je to jednoduché a opravdu spolehlivé. Červená je něco jako "hlavní", ta je nejpoužívanější, zelená a modrá je na kratší trasy, ale už s horším terénem. Značkařů si nesmírně vážím, není nic lepšího, než u jedné značky vidět v dálce další a mít jistotu správného směru.