Obyčejná sádra je levná, dostupná a můžete si s ní užít spoustu legrace...
Sádra - jako materiál je skvělá. Je levná - můžete jí mít tolik, že vás to až bude mrzet. Snadno se s ní zachází - to, že je v podobě jemného prášku, svádí zejména děti k jejímu rozsypávaní všude možně. Je téměř neodstranitelná - nejlepší je, když rozsypanou sádru zkusíte z koberce odstranit mokrým hadrem. Zajistíte si tak hodiny nerušené zábavy. A i jinak je zajímavá...
Pokud už nějakou sádru máte, můžete z ní zkusit udělat obrázek na zeď. Nejjednodušší formou jsou tzv. kachle. Na ty nepotřebujete žádnou formu - stačí čtyři lišty, skleněná destička a plastelína. Pomocí plastelíny upevníte lišty na sklo a můžete udělat svůj první kachel. Sádru rozděláte v nádobě vhodné velikosti - po mnoha experimentech jsem zjistila, že "vhodná velikost" je skoro vždycky kalíšek od velkého jogurtu, ale samozřejmě záleží na vaší odvaze. Jakmile je sádra hladce rozmíchaná, zbývá ji už jenom nalít do rámečku a upevnit drátěné očko. A pak se čeká. Sádra tuhne relativně pomalu, ale určitě se dočkáte. Jakmile je už jenom slabě vlhká, můžete ji z rámečku vylovit - přední strana je hladká a jako stvořená pro další tvorbu. Předkreslíte si na ni pěkný obrázek, vyrejete obrysy (stačí i hřebík) a barvit můžete po zaschnutí obyčejnou temperou. Zaschlý obrázek je dobré nalakovat.
Složitější to je, pokud chcete něco plastického. Osobně používám formy ze syntetického kaučuku, dají se koupit pěkná tvořítka např. na magnetky, ale to všechno je vcelku drahé. Pokud si chceme hrát, vystačíme s formičkami na cukroví nebo s obaly od želé, popřípadě od čokolády. Obaly umejeme, vylejeme sádrou a buď do nich zasadíme magnetky, nebo háčky. Hotové tvary pak opět upravíme temperovou nebo akrylovou barvou.
A pokud nechceme výsledek barevný? Stačí-li nám sádra bílá, pak ji jednoduše natřeme Bistrolem. Kovové barvy - zlatou, stříbrnou nebo bronzovou - získáme pomocí barev v prášku a šelaku, popřípadě můžeme suchý odlitek přestříkat sprejem na ozdoby. A pokud koupíme šelak, můžeme si hrát i se stínováním nebo různými odstíny hnědé.
Takže si kupte sádru a můžete tvořit...
Reklama
Reklama
Nový komentář
Přispět do diskuze můžete po ZAREGISTROVÁNÍ a
PŘIHLÁŠENÍ,
nebo přihlášení přes Facebook
Přihlášení
Komentáře
Chladkova
Mohu se zeptat, jestli jste si někdo k odlévání sádry vytvářel vlastní formičky?
Kalabrikova
Já ano s dcerou. Dceru tvoření hodně baví, takže jsem ji před nedávnem koupila vakuový tvářecí stroj. Ten stačí připojit na vysavač a můžete pomocí vakua vytvářet přesné a hladké formičky
Chladkova
Kolik to stojí? A na to stačí úplně obyčejný vysavač, který má každý běžně doma?
Ťapina: No to je, ale na druhou stranu už by mne to asi tak nelákalo jako v dětství.
Ťapina
Simba: My jsme odlévali do formiček na vánoční cukroví, měla jsem rybičku Tohle je ale trochu lepší tvoření.
Simba
Pamatuji si dětské tvoření, do formiček na písek. Bylo to fajn, sádra je jednoduchý a vděčný materiál.
Landriel
jako malá jsem do sádry dělala různé obrázky z mušliček a kamínků, potom domalovala barvou a obrázek na stěnu byl hotový. Máme je dokonce ještě má někde schované.
zn0uz4
pokud chcete tvrdou sadru - kupte si sadru na tmeleni sadrokartonu - prodava se v papirovych pytlich (tusim 2kg), je o neco drazsi, zato kvalitni, tvrda a relativne rychle vyschla. jen minus - je seda.
pajda
Neli: úplně obyčejná. Pokud nechtěla schnout, bylo buď málo sádry (musí připomínat kašičku)nebo mastná forma - někteřé knížky radí formu vymastit před odléváním, ale sádra pak tuhne velice špatně. Jupíí: to jsme dělaly pomocí sádrových obvazů...jde to docela dobře.
Jupíí
Tuhle psali v Blesku o snímámí posmrtných masek, vzpoměla jsem si, že podobné blbosti jsme prováděly s kamarádkou "zaživa". Jenom je potřeba důkladně si namazat celý obličej a zvlášť řasy třeba indulonou.A do nosu si strčit na dýchánní dvě silnější brčka. Pročpak si zdobit domov cizími obličeji, když ten Váš je jenom Váš.
Nový komentář
Komentáře
Mohu se zeptat, jestli jste si někdo k odlévání sádry vytvářel vlastní formičky?
Ťapina: No to je, ale na druhou stranu už by mne to asi tak nelákalo jako v dětství.
Simba: My jsme odlévali do formiček na vánoční cukroví, měla jsem rybičku
Tohle je ale trochu lepší tvoření.
Pamatuji si dětské tvoření, do formiček na písek. Bylo to fajn, sádra je jednoduchý a vděčný materiál.
jako malá jsem do sádry dělala různé obrázky z mušliček a kamínků, potom domalovala barvou a obrázek na stěnu byl hotový. Máme je dokonce ještě má někde schované.
pokud chcete tvrdou sadru - kupte si sadru na tmeleni sadrokartonu - prodava se v papirovych pytlich (tusim 2kg), je o neco drazsi, zato kvalitni, tvrda a relativne rychle vyschla. jen minus - je seda.
Neli: úplně obyčejná. Pokud nechtěla schnout, bylo buď málo sádry (musí připomínat kašičku)nebo mastná forma - někteřé knížky radí formu vymastit před odléváním, ale sádra pak tuhne velice špatně.
Jupíí: to jsme dělaly pomocí sádrových obvazů...jde to docela dobře.
Tuhle psali v Blesku o snímámí posmrtných masek, vzpoměla jsem si, že podobné blbosti jsme prováděly s kamarádkou "zaživa". Jenom je potřeba důkladně si namazat celý obličej a zvlášť řasy třeba indulonou.A do nosu si strčit na dýchánní dvě silnější brčka.
Pročpak si zdobit domov cizími obličeji, když ten Váš je jenom Váš.