Odlehčeme zeměkouli!® od kil navíc, i když nás zima táhne k lednici

Stres, smutky, špatná nálada – to všechno vede mnoho z nás neomylně k jídlu. Jenže co to dělá s našimi těly? A jde to jinak?

Univerzální recept proti psychické zátěži, stresu, únavě a vyčerpání neexistuje. Hranici toho, co vydržíme, máme každý nastavenou jinak. Za její úroveň mohou do značné míry geny, nastavení biologických pochodů v organismu a také výchova. Někoho prostě vykolejí jen několik dnů trvající špatné počasí, jiný jej „přežije“ v pohodě, ale rozhodí ho jen trocha pracovního přetížení či hádka s partnerem. Jakmile svou hranici překročíme, organismus volá po okamžité vzpruze – hledá berličku k tomu, aby mohl fungovat dál. A tou nám může být například nějaká dobrota. Když si totiž dopřejeme syté jídlo, přinutíme mozek, aby se věnoval trávení a na vše ostatní zapomněl. Pocítíme úlevu, ale strava se v podobě tuku usazuje v těle. Co tedy vlastně škodí štíhlé linii?

Odlehčeme zeměkouli!^® na to má jednoduchou rovnici:  Osobní napětí + dlouhodobě velká pracovní zátěž + problémy s partnerem nebo dětmi + zimní počasí, které samo o sobě přispívá ke stresům a špatné náladě = touha po energeticky vydatném jídle. Když se najíme, cítíme se ohromně spokojeni, avšak jen do té doby než nás napadne stoupnout si na váhu. Pohled na kilogramy nás zpravidla zděsí. Vyčítáme si, že jsme se zase nedokázali chovat soudně a tolik jsme toho snědli. Jsme protivní, všechno si bereme k srdci a brzy se ocitneme v bludném kruhu s jediným východem – směrem k ledničce.  

Sprcha působí jako čokoláda

Nic nemůže být tak zlé, aby to nemohlo být ještě horší, říká se od nepaměti. A přesně touhle zásadou bychom se měli řídit. Napětí, nikdy nekončící práce a spory – to všechno jsou věci, s nimiž lze něco dělat. Zkusme vyladit práci a odpočinek, tak aby byly v rovnováze. Každý den si rozmysleme, co opravdu udělat musíme a co může třeba ještě den či dva počkat. A když vyladíme svou psychiku, ztratí naše rovnice logický základ. Zimní počasí sice zůstane, ale s tím si už lehce poradíme.

Den zahajme pořádnou snídani, abychom doplnili „palivo“ po dlouhé noci. Konzumujme hlavně komplexní sacharidy se středním a nízkým glykemickým indexem, jezme lehce stravitelné bílkoviny, bezpečné tuky a samozřejmě antioxidanty. V druhé polovině dne pak ale sacharidy omezujme – s výjimkou zeleniny. A nezapomeňme na staré osvědčené heslo: Hlad je převlečená žízeň. Kdykoli tedy pocítíte svírání v žaludku, napijte se. Vypijte nejméně půldruhého litru tekutin denně.

Pohyb přináší dobrou náladu

Nikdy nevynechávejme večeři. Většinou to totiž skončí tak, že nás hlad vyžene k lednici třeba o půlnoci a stejně si něco dáme. A to je samozřejmě špatně. Naposledy jezme zhruba tři hodiny před spaním, aby měl žaludek čas si oddechnout. Základní rada Odlehčeme zeměkouli!^®, choďme spát maličko hladoví, ale opravdu jen trošičku. Žaludek by měl mít v posteli volno a odpočívat, ale neměl by se ani trápit.

A co když se neuhlídáme? Pak zamiřme místo k ledničce do koupelny. Koupel či vlažná sprcha totiž pomůže organismu stejně jako tabulka čokolády. Prospívá i procházka, návštěva společnosti nebo půl hodina v aerobním přístroji VacuShape. Pohyb totiž hraje v boji proti podzimní únavě důležitou roli – uvolňuje endorfiny neboli hormony štěstí. VacuShape má však ještě další výhodu. Kombinace chůze a řízeného podtlaku působí příznivě na lymfatický systém, který je důležitý pro správný metabolismus tuků. Výborně působí také smích. Ten totiž vyplavuje hormony, které dodávají dobrou náladu podobně jako sladkosti.

Smutek přichází s nedostatkem světla

Změna ročního období ovlivňuje biologické nastavení našeho organismu. Nedostatek slunečního světla tlumí produkci tzv. hormonu dobré nálady serotoninu a je živnou půdou pro hormon opačného ražení – melatonin. Ten zpomaluje funkce centrální nervové soustavy, čímž klesá tělesná teplota a vytvářejí se ideální podmínky k spánku. Vyšší hladina ve dne může vést až ke špatné náladě, únavě, depresím, pocitu vyčerpání a bohužel i ztrátě imunity a častým virovým či bakteriálním onemocněním. Zatímco chorobu vyléčíme předepsanými léky, únava a smutek přetrvává. Samozřejmě i ty lze řešit návštěvou psychiatra a polykáním medikamentů. Nejčastěji se předepisují anxiolytika, tedy léky proti úzkosti a antidepresiva, léky proti smutku a špatné náladě. Vzhledem k nebezpečí závislosti či nepříjemným vedlejším účinků však mnoho lékařů doporučuje raději psychoterapii či různé preparáty založené na přírodní bázi.

Zlaté rady…

… z lékárny

•              Pořiďte si některé z volně prodejných rostlinných náhrad antidepresiv. Patří sem zejména přípravky kombinující látky, které jsou v rámci metabolických pochodů nezbytné pro „výrobu“ energie, zahánějící únavu a pocity smutku a zvyšující obranyschopnost proti bakteriím, virům a škodlivinám v ovzduší. K takovým patří například ty, které obsahují guaranu i třezalku tečkovanou. Zkusit můžete i kozlík lékařský.

… domova

•              Málo se ví, že na sezónní depresi platí i docela obyčejná lampa. Ta totiž dokáže imitovat sluneční světlo, a vyvolat v mozku dojem, že ho má dostatek. Jak je to možné? V mozku v oblasti hypotalamu najdeme shluk buněk, jemuž odborníci říkají suprachismatické jádro. To řídí jakési biologické hodiny, na nichž jsou závislé pochody našeho organismu. Na rozdíl od hodin na zdi se zpomalují a zrychlují podle množství světla dopadajícího na sítnici našeho oka. Řídí tak periodické změny některých hormonů, například již zmíněného spánkového hormonu melatoninu. Z toho vyplývá, že problémů se můžeme jednoduše zbavit, seřídíme-li ručičky svých biologických hodin do správné polohy. Stačí k tomu dvě hodiny jasného bílého světla s intenzitou 2500 až 5000 luxů denně.

Únava a deprese vůbec není totéž

Nechce se nám ráno vstávat, nestíháme, špatně se soustředíme a cítíme se, jako kdybychom měli vybité baterky – to je únava. V takové chvíli by mělo stačit dodržovat pravidelný denní režim – tj. dostatečně spát a aktivně odpočívat, tj. přiměřeně se pohybovat. Dbát bychom měli i na vyváženou stravu s dostatkem vitaminů, minerálů a stopových prvků. V práci pomáhá správné rozplánování pracovních úkolů s využitím „time managementu“. Pomoci může úprava pracovního prostředí – například dostatek barev v kanceláři či alespoň na pracovním stole. Své udělá i příjemná fotografie či suvenýr z dovolené. Mnohé může proti únavě dělat i zaměstnavatel, a to pouhou pozitivní komunikací nebo akcí, která nabourá pracovní stereotyp.

Snížená výkonnost, poruchy příjmu potravy, špatné spaní, změny nálad, skleslost, apatie, nadměrná ospalost ve dne a někdy i zvýšená chuť na sladké – to jsou příznaky sezónní deprese. Trvá několik týdnů až měsíců a s příchodem jara zpravidla odezní. Co pomůže? Je to opět zdravý životní styl s dostatkem relaxace a světla. Stačí ráno, brzy po probuzení, rozsvítit nejvíce elektrických světel. Dopřát bychom si také měli co nejvíce drobných radostí.

Pociťujeme-li na sobě příznaky sezónní deprese, nemáme se zač stydět. Naopak nadřízený i kolegové by měli vědět, že se s námi něco děje. Jen tak předejdeme domněnkám, že za naším změněným chováním stojí například lenost, lajdáctví či nezodpovědnost. A pokud zjistíme, že má podobný problém někdo z kolegů, měli bychom se snažit být mu příjemným společníkem, usmívat se, žertovat… Zkrátka „být pozitivní“.