Určitě znáte stavy, kdy ze spaní smáčíte polštář skutečnými slzami na základě neskutečného děje snu. Leckdy člověk pláče ještě po milosrdném probuzení, protože emoce a prožitek byly tak silné, že nějakou dobu přetrvávají...
Emoce ve snu jsou na rozdíl od jeho obsahu opravdové. Prožitek je intenzivní. Smějeme se, pláčeme, zlobíme se, máme skutečný strach.

Sny má každý. I ten, kdo tvrdí, že je nemá. Jen si je nepamatuje.
Velká škoda...

Odkud přichází sen?

Co člověk, co doba, co obor, to názor. Naši předkové vnímali sny jako poselství bohů, kteří k nim promlouvali právě formou snů, neboť ve stavu útlumu mysli se jaksi zjednodušila cesta informace k duši. Romantické.

Později, jak mají vědci ve zvyku, sebrali nám všechnu romantiku a nahradili ji něčím, co je sušší než kuřecí prsa upečená v troubě.
„Sen je duševní aktivita během spánku, periodicky se opakující psychosomaticky podmíněná neurofyzická aktivita za předpokladu částečného útlumu mozkové kůry.“
Ble, to zní jako popis počítačového programu na ovládání funkce semaforu.

Sigmund Freud byl zase specialistou na sexuální podtexty a traumata z dětství, i když jeho definice má z velké části něco do sebe. Sny jsou podle jeho slov prostředkem komunikace našeho nevědomí s vědomím. Různé podněty, reakce, detaily, které nevnímáme během dne, mozek nastřádá „do šuplíku“ a během snění nezávisle na naší vůli a vědomí vytahuje, kombinuje s útržky informací v nejbizarnějších formách a bez našeho „souhlasu“, totiž bez možnosti zásahu vůle.

Víš, co se mi dneska zdálo?

Věda nevěda, sny řešíme neustále. Povídáme si o nich a podáváme je jako bizarní příběhy plné emocí. Dokážeme vyprávět vlastní sen jako napínavý film. Nakladatelství jsou stále ochotná vydávat nové a nové snáře s titulem vědecký, egyptský, chaldejský, novodobý a další a další.
Bez významu naše sny rozhodně nejsou. Upřímně, mnohdy dokonce dokážou ovlivnit náš pozdější pohled na realitu před snem. Mnohdy dokončí či doplní chybějící část celku.

Není vjemu bez pocitu

Naprosto cokoli, co se k nám dostává, v nás vyvolává pocit. Ten je zpravidla zatlačen praktickou stránkou naší bytosti pěkně do Freudova šuplíku a čeká. Vjem či prožitek vyhodnotíme tou racionální částí naší osobnosti a dáme mu jméno. Pak ho uklidíme a věnujeme se dalším vjemům.
Celé bdění si tak pěkně sosáme prožitky a situace a rozhodně při jejich množství nemáme moc času je hodnotit tak, jak by si některé zasloužily. Od toho máme teprve spánek a sen jako neoddělitelnou součást našeho plnohodnotného bytí.

Naučte se vyložit si svůj sen sami

Při vykládání snů se jen málokdy můžeme řídit nějakým obecným pravidlem, protože snový model jednoho člověka bude mít patrně úplně jiný původ než totéž u druhého. Jeho základ je přece v předešlém prožitku. Sen je symbol, obohacený o emoci a pocit, který jsme za bdění macešky založili. Teď, když spí naše praktická stránka, můžeme nechat plně rozvinout tu emocionální. Budeme se asi divit, co všechno jsme opomněli z pohledu vlastní duše.

Při vykládání snu si klaďte otázky

Co symbolizuje to či ono? Jaký pocit jsem ve snu měla? Čeho se obávám v reálu? Je to velice důležité, protože mnohdy jsou zdánlivě nepříjemné snové symboly provázeny odlišnými pocity a obráceně. Jak jsem se cítila? U zvířat berte v úvahu vlastnosti, které se jim připisují, i když nezapomeňte, jak konkrétně na vás to které zvíře skutečně působí.

Pro chovatele hadů bude mít kobra jistě jiný význam,než pro toho, kdo z nich má hrůzu. U koček platí totéž – jakkoli se o kočce říká, že je falešná, má také spoustu jiných zajímavých vlastností. Například nepodplatitelnost a mnoho jiných. Sen je vaším individuálním klíčem k hodnocení reality podle vašich pocitů i obav.

Univerzální jsou jen živly

Tam, kde je voda, tam jsou city a touhy. Ať už zvládnuté nebo nezvládnuté. Je důležité, jak jste se ve vodě cítili a také její kvalita i množství. Pokud se příjemně koupete v čisté vodě, jistě vám podvědomí o vaší citové stránce říká něco jiného než sen, v němž se topíte ve vodě kalné. Ptejte se: Co se děje kolem mě v oblasti citů?

Kde je oheň, jsou emoce i vášně – Patří sem hněv, msta, ale i žhavá láska, která může být spalující či je z jakéhokoli důvodu potlačována v reálu. Jistě to vypadá jinak, když vám hoří dům, a jinak, když se budete příjemně hřát u neškodného ohýnku. Ptejte se: Co mě rozčiluje a co bych nejraději spálila, co mě pálí, nebo kdo?

Kde je země, tam je hmota – Hlína, skály, kameny, ale i bahno a písek jsou symboly, které hovoří o vašem vnímání všeho, co je pro vás synonymem hmoty, toho pevného, všeho, co pokládáte za trvalé hodnoty ve smyslu hmotném. Nepatří sem jen peníze, ale například i vaše práce, majetek a podobně…

Kde je vzduch, tam je myšlení a komunikace – Snové symboly vánků, průvanů i tornád a vichřic je styl a pocit z toho, co říkáte a co je vám sdělováno. Je to o myšlenkovém potenciálu a schopnosti věci hodnotit hlavou. Také je tady intelektuální oblast a kapacita. Ptejte se: Jaký dopad mají moje slova? Jak na mě působí slova druhého? Jak nad čím přemýšlím a také: Nepotřebuje moje intelektuální krajina malou pauzu?

Návod, jak se zorientovat v některých snech, jsme psali loni:
//zena-in.cz/rubrika.asp?idc=35645&id=3

Noční můra má také svůj význam

Mnohdy jsou noční můry zesílenou obavou. Mohou zahrnovat skutečný strach z čehokoli, který si racionálně snažíme nepřipustit. Když budeme dlouho couvat před něčím, co je pro naše emocionální dění v duši silným aspektem, naše podvědomí tomu dá hororový nádech. To proto, že říkat nestačí, a tak na nás naše podvědomí zařve. Noční můra je jen zesílený hlas. Vsadím se, že její námět nebude od skutečnosti daleko, alespoň ne symboly.
Kdo se víc může strachovat o své dítě než matka? Pak noční můra, ve které držíme své mrtvé dítě a křičíme tak, že nás partner probudí, není ničím jiným než strachem o jeho bezpečí. Dost možná se nedávno přihodilo něco, kdy jsme se o ně báli, nebo právě řešíme cosi, co vnímáme jako ohrožení jeho bezpečí.
Sny o vlastní smrti jsou nejčastěji přípravou na velké změny v našem životě. „Nechat něco umřít.“

Sen, který není až tak úplně snem

Zvláštní kategorii si zaslouží tzv. sny prorocké. Nechme spát spícího proroka, to je jeden z milionů.
I nám se může stát, že „odejdeme“ někam, kde zdánlivě nemáme co dělat.

Tyto sny nejsou záležitostí každého člověka, ale existuje část populace, která se s takovou formou snu třeba byť jen jednou setkala. Nezapomeňme, že ve chvíli, kdy naplno zpracováváme vlastní pocity a emoce, můžeme jaksi nabrat i intenzivní pocit někoho druhého. Jde přece o formu myšlenky, a ta přenosná je.

Jsme tu jen hosty

Takový sen je vzácný a má vlastní pravidla, podle kterých ho bezpečně poznáme. Je totiž bez pocitů! V takovém snu jsme hosty. Diváky, kteří bez jakékoli emoce sledují nějaký děj. Jakoby nezúčastněně sledujeme všechno, co se děje, i kdyby to mělo být sebedramatičtější.
Můžeme se dívat na vraždu, a ani to s námi nehne. To proto, že TO není naše.
Po probuzení si zpravidla nevíme rady, kam s ním. Jde-li o člověka nebo místo, které známe, můžeme běh událostí, jakkoli vám to připadá neuvěřitelné, i změnit.
Pokud jsme právě nenabrali něco, co se v tu chvíli dělo. Skeptik řekne: „Kravina!“ Pro mnoho lidí je to ale reálná součást života.

A pomalu jsme u vizí, které přicházejí za bdění. O těch příště.

Reklama