Naše (pra)babičky si s tím hlavu nedělaly. Když na potravině našly malé ložisko plísně, nezřídka ho jednoduše odstranily a zbytek pokrmu zužitkovaly. Dnes už ale dobře víme, že by to tak u většiny potravin být nemělo. Okem viditelná vlákna mikroskopické houby tak sice odstraníme, ale podhoubí je už mnohem dál. Rozrostlé v potravině. Kromě toho se z vláken na povrchu velmi snadno uvolňují neviditelné spory, které se šíří dál. I na okolní potraviny a povrchy.

pl.jpg
Foto: Shutterstock

Plísní existuje mnoho druhů a stejně tak mohou být i různě barevné. Od bílé a krémové, přes žlutou, zelenou či modrou až po šedou nebo černou. Ve většině případů jim vyhovuje vlhké prostředí (existují i některé suchomilné) a teplota od 18 do 28 stupňů Celsia. U některých se ovšem růst nezastaví ani v mrazu do -10 stupňů Celsia, nebo při teplotě do 60 stupňů Celsia. Pokud jim ne zcela vyhovuje pH živného substrátu, jednoduše si je upraví. Co je ale pro nás mnohem důležitější, to je fakt, že do napadené potraviny vypouštějí jedy, takzvané mykotoxiny. A ty člověku škodí.

Od alergií k rakovině

„Plísně patří vedle pylů a roztočů k významným alergenům, některé druhy produkují plísňové jedy přímo do potravin, některé působí onemocnění kůže, jiné vyvolávají život ohrožující onemocnění u oslabených jedinců. Přibližně 50 mykotoxinů má přímou souvislost s onemocněním člověka a zvířat. Nebezpečné jsou zejména imunosupresivní (snížení obranyschopnosti organismu a náchylnost k řadě onemocnění) a karcinogenní (vznik zhoubného bujení) účinky,“ vyjmenovává možné neduhy prostřednictvím Státního zdravotního ústavu MUDr. Markéta Chlupáčová.

Pozor hlavně na měkké potraviny

Podhoubí plísní a s ním i škodlivé mykotoxiny se mnohem snáze a rychleji šíří v měkkých potravinách, které obsahují hodně vody. A také v těch čerstvých, které nejsou ošetřeny mnoha „éčky“ kvůli delší trvanlivosti.

  • Z ovoce jsou to například jahody, maliny, broskve…
  • V případě zeleniny jde třeba o okurky či rajčata.
  • Pozor na déle skladované vařené jídlo.
  • Živnou půdou jsou často džemy, marmelády nebo zavařeniny.
  • Plíseň se velmi často objevuje i na pečivu, kde se může nepozorovaně usídlit i uvnitř výrobku. A mykotoxinů vás nezbaví ani to, když z chleba uděláte třeba topinky.
  • Uchráněny nejsou ani mléčné produkty. Pozor třeba na měkké sýry, jogurty nebo smetanu.
  • Riziko představují i masné výrobky.
  • Náchylnější k tvorbě plísní jsou také ořechy a luštěniny.

Jakmile se na některé z tohoto druhu potravin plíseň objeví, celou ji bez milosti vyhoďte a ledničku nebo jiný skladovací prostor důkladně vyčistěte. Jinak se mikroskopická houba bude šířit dál. Vykrojení tu rozhodně nestačí. Mykotoxiny se snadno a rychle šíří do hloubky.

mod.jpg
Foto: Shutterstock

Kdy je možné přimhouřit oko?

Pokud plíseň napadne potravinu s tvrdou strukturou, můžete po pečlivém uvážení napadenou část odstranit. Vždy spolu s ložiskem odkrojte ještě zhruba 2,5 centimetru v jeho okolí i pod povrchem. Jistota je jistota. Toto lze praktikovat například u tvrdých sýrů, tvrdých salámů nebo u kořenové zeleniny jako je mrkev, petržel nebo celer.

Vždy je ale nejlepší nenechat plíseň vzniknout. Potraviny nenakupujte do zásoby, správně je skladuje a udržujte v čistotě.

Zdroj informací: Státní zdravotní ústav, HealthLine, MUDr. Markéta Chlupáčová

Čtěte také: 

Reklama