Foto: Shutterstock

České mateřské školy navštěvuje přes 360 tisíc dětí, kolem sto tisíc z nich by mělo příští rok nastoupit do první třídy. Do školních lavic se jich ale kvůli odkladu školní docházky posadí o zhruba 20 procent méně. To s sebou přitom nese řadu problémů jak pro děti, tak pro pedagogy. „Ze zkušeností z klinické praxe a z pohledu do zahraničí vyplývá, že se u nás institut odkladu školní docházky nadužívá, což neprospívá ani dětem, ani vzdělávacímu systému. Jedná se o výsostně český fenomén, který v západním světě nemá svou obdobu. Aktuálně se celková odkladovost pohybuje kolem 23 procent dětí s meziročním nárůstem jedno až dvě procenta. Tak velké číslo představuje veliký balík rizik a nejistot, který je spjat jak se zdravým a přirozeným vývojem dětí, tak s nutným přizpůsobováním pedagogickému procesu a v neposlední řadě s ekonomickými a personálními nejistotami, kterým jsou školy a školky každoročně vystavovány,“ vysvětluje klinický psycholog a spoluzakladatel České společnosti pro Neurokognitivní rehabilitaci Petr Nilius.

Děti jsou v šesti letech připravené

Většina dětí je v období dosaženého šestého roku života zralá a připravená na školní docházku. V poslední době ale převládá trend dávat odklad i dětem, které ho nepotřebují. „Nejčastějším důvodem k odkladu školní docházky je nezralost dítěte, logopedické nedostatky nebo problémy s udržením pozornosti. Odklad se častěji řeší u chlapců. Týkat by se měl kolem pěti procent dětí, u zbylých 18 procent dětí je odklad zbytečný. Zbytečnými odklady jsou nejvíce ohroženy děti ze sociálně slabšího prostředí, které v důsledku nižší stimulace plně nerozvily svůj potenciál. Potom jsou to děti z přespříliš ochranářského rodinného prostředí, ve kterém rodiče věří, že dávají dítěti prodloužené dětství, jedná se ale spíš o danajský dar,“ řekl Petr Nilius.
Kvůli aktuální situaci, kdy se zavírají školy a prvňáčci se týdny učí distančně, zvažuje odklad docházky víc rodičů než v předešlých letech. „Syn by měl příští rok nastoupit do první třídy, je ale narozen na konci července, proto odklad zvažujeme. Nyní hovoří pro odklad nejenom věk, ale i současná epidemická situace. Myslím, že první rok školy patří k těm nejdůležitějším, a aktuálně není jisté, zda by se od září pravidelná školní docházka vůbec realizovala,“ uvedla maminka předškoláka Antonína.


Foto: Shutterstock

Rodiče, kteří se rozhodují, zda poslat dítě do školy, nebo ne, mají čas do konce dubna. Ne všechny děti ale s žádostí o odklad uspějí. „Pro odklad školní docházky je potřeba doporučení ze strany poradenského zařízení a doporučení pediatra nebo klinického psychologa. Vždy by ale měl být až posledním řešením. Navíc pokud není po rozhodnutí o odkladu zajištěna zacílená a pravidelná stimulační intervence nebo neproběhne systematická změna v dosavadním způsobu vzdělávání a rodičovském přístupu, tak se na obecné úrovni nedá očekávat jiný efekt nežli přirozený vývoj, který by proběhl i bez odkladu. Do první třídy pak nastupují děti s totožnými obtížemi, zvláště v emočně sociální oblasti, ve srovnání s vrstevníky jako před odkladem, jen o rok starší,“ popsal Petr Nilius.

S přípravou pomůžou interaktivní hry

Existuje řada pomůcek, které mohou předškolákům usnadnit blížící se nástup do školních lavic. K nim patří i Neurorehabilitační kufřík. „Za pomoci promyšlených a cílených interaktivních her, které vycházejí z neuropsychologické logiky, jsme schopni napomoci rozvoji rozumových schopností takřka všech složek paměti, pozornosti a jejich vlastností - zacílení, přepínání mezi podněty, udržení pozornosti na jeden úkol, vytrvalost a rychlost zpracování a vizuoprostorových složek, a napomoci rozvoji celkového efektivního fungování řídících funkcí, které jsou pro školáky potřeba. Je tedy ideálním vybavením například do přípravných tříd či pedagogických poraden. S kufříkem ale nemusejí pracovat jen psychologové či pedagogové, zvládnou to i rodiče. Jedná se tedy zcela jistě o cennou pomůcku pro rozvoj dítěte v domácím prostředí. Vhodný je i jako pomůcka pro prvňáčky, kteří mají problém se zvládáním výuky. Prostřednictvím kufříku jsme schopni rozvíjet slovní zásobu, slovotvorbu, základní čtenářské a matematické dovednosti,“ uzavřel Petr Nilius.

Reklama