Kdo z vás má děti, ví, že v určitém věku žadoní o zvířátko – o mazlíčka chlupáčka. Kamarádi mého synka jsou v tomto směru vesměs normální – přáli si pejska, kočku, morče, rybičky (pravda, s těmi se moc ňuchňat nejde).
Zájem syna o pravěké obludy jsem podporovala – bylo to o 100 % lepší než koukání na televizi, a navíc - brontosauři, tyranosauři - a já nevím co ještě - již nežijí. Také jsme byli s manželem rádi, že se o něco smysluplného zajímá.
Zájem o tahle monstra se postupem času přeměnil v lásku v červy a my trávili v ZOO, potažmo v pavilonu s těmito “opravdu přítulnými potvorami”, čím dál víc času. Nepovolila jsem a červi se nestali součástí naší domácnosti.
Kdybych to jen tušila! Po nějaké době syn začal testovat můj odpor - mami, nějaký zvířátko, prosím… jen docela maličký, takovýho docela malýho pavoučka… mami, je to JEN sklípkan…
U
Zatrhla jsem to, prozkoumala každý kout bytu, i garáž, jestli nějakého drobečka syn domů nepropašoval. Uf. Po konzultaci ve zverimexu a k synovým narozeninám jsme zakoupili strašilky – není to skoro vidět, vypadají jak uschlé větvičky. Sice se s nimi nekamarádím, ale syn je spokojený.
Korunu tomu ovšem nasadil před měsícem manžel – je dobrák od kosti, přímo mu činí radost vycházet druhým vstříc, a tak neváhal a jednomu kolegovi v práci odkýval, že převezme zadarmo jeho miláčka – hada. Prý se mu přemnožili, zverimex už je nechce a on jim přeci nemůže ublížit (a navíc jsou vypiplaní…)
Zná můj odpor k takovéto havěti, takže mi nejdříve namluvil, že to je jen na 2 týdny, než se kolega vrátí z dovolené. Těšila jsem se jak malá, až nám ta zmije (ano, čtete dobře – někdo si chová zmije!) zmizí z domu. Proč – bojím se jich, vždyť jsou jedovaté, žerou hlodavce (takže kromě terárka s hadem, máme i terárium s myšmi.)
Ano, máme! Manželovi se začíná teraristika zamlouvat čím dál tím
Nezaujmu! A doufám, že manžel pochopí, že přestřelil. Jinak odcházím k mamince…
Nový komentář
Komentáře
Doma máme 4 sklípkany a jsou naprosto v klidu. Nikdy nám to neuteklo a nikoho to neobtěžuje. Nevidim důvod, proč by syn nemohl mít sklípkany.
já nevim, holky. já bych nechtěla mít žádnou takovou havěť, ale kdybych si musela vybrat, tak radši pavouka než hada. je to ale hrozný. nevim, jaktože někdo nechápe, že z toho na jiné lidi de strach.
andrejko, už si u maminky?
Pavouky nemusím. Po skoro 10 letech života na vesnici jsem však svou fobii potlačila natolik, že v sobotu jsem gumovou rukavicí vyhodila pavouka asi tak 2 cm velkýho z vany.
Soused ještě v Praze taky jednu dobu pěstoval sklípkany. Samečka a samičku. Pokoušel se je spářit, ale oni ho naštěstí kousli, takže brzo letěli z bytu a byli vyměněni zase za něco jiného - hada nebo varana, už si nepamatuju. Manžel říkal, že to bylo štěstí jak to dopadlo, neboť při jeho IQ - absolvent pomocné školy - by mu ještě mláďata utekla a prolezla by k nám do bytu.
Abyste se z těch pavoučků nezbláznily. Mám doma dva a jsou to moc milá zvířátka.
Já snesu cokoiv, kromě jedovatých hadů a volně se pohybujícího velkého pavouka (sklípkana nebo něčeho podobného).
Jinak sklípkan v terárku mi taky nevadí.
Rikina: ... měl ho sežrat
, smekám, žes "TO" vzala do rukou ...
... až bych se nadechla a přestala ječet ...
Mi takhle zazvonit soused s takovou prosbou, tak by schody nestačil počítat ...
Vzácný nevzácný, vzala bych to pantokem ...
Lucik007: zřejmě byl ten štír natolik překvapenej drzostí psa, že se na nic nevzmohl
a dvoje rukavice si myslím, že by nepropíchl...
Rikina: To teda smekám, já bych byla mrtvá hrůzou jenom bych to doma potkala. Na spuštění hysteráku mi stačí vosa.
1_Kopretina:
to jsi mi připomněla - b.m. kromě akce se zmijemi později utekla užovka, sousedka ji potkala u výtahu a její manžel ji "statečně" sprovodil ze světa...a taky mu utekly doma myši bodlinaté, které si přinesl v papírové krabici a nechal je osudu - a to jsem se teda fakt ráno v kuchyni lekla, netušila jsem že je přinesl...Byli jsme rozvedení a on si prostě dělal co chtěl...
Rikina:
Kelly: on ten soused přišel s fotkou, a povídal, že kdyby mi po kuchyni nebo jinde chodilo to, co je na té fotce, tak to v žádném případě nemám zabíjet, ani zkoušet chytat, neboť je to velmi vzácný uprchlý jedovatý štír. A mám to něčím přiklopit, hrncem, kýblem... a dát mu vědět, že si pro štíra dojde. No tak jsem to tak udělala - jednoho štíra přiklopila kýblem v koupelně, a druhého jsem napřed musela vyrvat psovi z huby pomocí dvojitých gumových rukavic, a potom jsem ho umístila do zavařovačky. Soused byl lehce znechucen tím, že jeho vzácný štír byl pošramocen a oslintán od psa
megrin: 36: uááááááá
to bych možná nepřežila
1_Kopretina: on nechal odejít manželku a dal přednost havěti???
Rikina: jak jste ty štíry pochytali? Mě by asi ranila mrtvice ... a potom bych zabila ještě toho souseda.
málo ...
Při těchto koníčcích mi prostě vadí, že na tyto nebezpečné miláčky nepotřebují mít dotyční povolení sousedů. Jak k tomu přijdu, když najednou v bytě najdu "díky" nezodpovědnosti souseda, nějakého hada či jinou nebezpečnou havěť?
Mně pavouci nevaděj, pokud by se nerozhodli, že jsou přítulní a touží po pohlazení... Dokud zůstane pavouk za skříní, kde si tiše žije ve své pavučině, je mi to jedno
Sklípkan, když bude v teráriu, a ne v mé posteli - taky v pořádku. Různé potvory taky můžou být, ale jak je to jedovaté, měl by o tom člověk něco - spíš hodně - vědět. Doma jsme nic jedovatýho neměli, jen jednou, když sousedovi o dvě patra níž uteklo 18 jedovatých štírů, tak dva z nich došli až k nám
Andreo, pořád lepší než chovat nedobrovolně šváby, blechy a vši ...
Ale teď vážně, to bych já nerozdějchala, některé věci se prostě naučit nedají, tím myslím lásku k pavoukům, hadům, atd.
Tohle by mi do kvartýru prostě nesmělo.
Stačí, že mi v koupelně čas od času přeběhne po podlaze "rybka" ... fuj, havěť jedna ...
Tak hada strašilky, myši, krysy, potkany, ještěrky cokoliv snesu, hada bych i chtěla, ale pavouka? Nikdy, fuj tajxl.
megrin: já se zbudit s takovým hnusem třeba jen u postele tak jsem v tu ránu na lustru s mrtvicí.
už bych byla pryč. To bych nezvládla.
A mám i můry, že si něco takového jednou kluci domů pořídí.
Andreo, naprosto tě chápu. Taky mám k takové havěti nepřekonatelný odpor. Naskakuje mi husí kůže i když se dívám třeba na obrázek, televizi raději vypínám.....