Odběr plodové vody je v některých případech důležitým preventivním vyšetřením. Doporučuje se zejména u budoucích maminek ve vyšším věku a rodiček se zdravotními komplikacemi.
Amniocentéza se provádí při lokální anestezii (znecitlivění místa vpichu). Punkční jehla je do dělohy zavedena přes břišní stěnu. Celý proces má lékař neustále pod kontrolou díky ultrazvuku, to zabraňuje ohrožení plodu. Odebírá se asi 20 ml tekutiny, z níž jsou odděleny buňky plodu. Z buněk se získává DNA dítěte. DNA pak podstupuje všechny potřebné testy, které odhalí některé genetické vady. Pod mikroskopem je možné sledovat chromozomální vady, mezi nejčastější patří Downův syndrom, Edwardův syndrom a Turnerův syndrom. Z odběru plodové vody je možné také vyčíst případnou infekci nebo zralost plodu.
Amniocentéza je úkon, který se provádí v poslední třetině těhotenství, nejbezpečnější je po 15. týdnu, nejpozději ale do 24. týdne těhotenství. V této době je totiž ještě možné těhotenství v závažných případech přerušit. Pokud výsledky v pořádku nejsou, může lékař poskytnout potřebné informace a doporučení, ale rozhodnutí, zda bude těhotenství přerušeno, či nikoli závisí pouze na rodičích.
Tento úkon je pro mnohé matky nepříjemný, zeptali jsme se těch, které ho prožily, jaké to bylo a jak se při tom cítily.
Zdenka
Kvůli riziku věku a dřívějším zdravotním problémům jsem musela prodělat odběr plodové vody. Nemůžu říci, že jsem se nebála, ale některé mé „kamarádky" mi ke klidu nepomohly. Slyšela jsem takové věci jako: „Pozor, ta jehla je hrozná, a když vidíš na ultrazvuku, jak to miminko před jehlou uhýbá, je to prostě hrůza.“ Celou dobu jsem si říkala, to jedno procento, které má komplikace, to není určitě můj případ!
Když přišel den odběru, byla jsem lehce nervózní, ale šlo to. Moc mi pomohl partner, který mi dělal společnost. Pan doktor byl velice příjemný, vše mi vysvětlil a už ten pocit, že jsem věděla, do čeho jdu, ten byl k nezaplacení. Nejdříve jsem prošla ultrazvukem. Pan doktor konstatoval, že miminko má správnou velikost, že vše vypadá dobře. Pak už poprosil manžela, aby si sedl na druhou stranu, a šlo se na věc. Vpich byl trošku cítit, ale… kdo dostal jednou žihadlo, tak ví, jaký je to pocit. Na ultrazvuk jsem moc neviděla, tak nevím, jak se miminko chovalo, ale byl to zákrok, na který nemám žádné negativní vzpomínky. Trvalo to opravdu chvilku a celou dobu mi pan doktor říkal, co právě dělá. Jediné, co bylo zvláštní, vidět tu zázračnou tekutinu stříkat do zkumavky. Vypadalo to jak vřídlo.
Myslím, že daleko horší je čekání na výsledky. Předběžné testy trvají 14 dní, celkové pak skoro měsíc. Dnes jsem již šťastná, protože mám doma krásnou a hlavně zdravou holčičku.
Hanka
Čekání na odběr plodové vody a výsledky bylo nepříjemné období. Patřím do skupiny „starých matek“, takže mě toto vyšetření neminulo. Dost jsem se z odběru stresovala. Když přišel den odběru, nemohla jsem pomalu ani spát. Jak jsem předpokládala, odběr byl sice nepříjemný, ale dal se vydržet. Následné čekání stálo také „za prd“, je škoda, že to neumějí dřív vyhodnotit. Naštěstí všechno dopadlo dobře. Nevím, jak bych se rozhodla, kdyby mi výsledky vyšly špatně.
Jana
Odběr plodové vody jsem zažila u svého posledního dítěte. Před čtyřmi lety jsem neplánovaně otěhotněla. Chvíli jsem váhala, jestli je vůbec s ohledem na zdraví moje i dítěte vhodné si ho nechávat. Nakonec ve mně zvítězily mateřské pudy a touha ještě jednou, naposledy mít doma ten malý uzlíček. Svou úlohu taky sehrála možnost podstoupit odběry plodové vody. Říkala jsem si, že kdyby se nakonec ukázala nějaká vada, dostanu možnost jít na přerušení.
Od začátku jsem věděla, co mě čeká, protože jsem byla dost informovaná od doktora. Horší než samotný odběr, a to se určitě shodnou všechny maminy, bylo to čekání na výsledky. A pro mě ještě horší než čekání byly ty výsledky samotné. Oznámili mi, že moje dítě zřejmě nebude v pořádku! To byla první rána, a ta další byla, když jsem se měla rozhodnout, jestli mu dám šanci žít, nebo ne. Na začátku těhotenství se o tom uvažovalo jinak, tak trochu s nadhledem, ale když to ve skutečnosti prožíváte, je to úplně jiné.
Po dlouhých debatách, nekonečném přemýšlení a několika probrečených dnech jsem se rozhodla, že si ho nechám. A víte co? Bylo to správné rozhodnutí a dnes každý den děkuji bohu, že jsem na to přerušení nešla. Můj prcek se narodil a stále je úplně zdravý!
Byla jste na odběrech plodové vody? Jak jste si je prožila?
Nový komentář
Komentáře
Ahoj, před 2 dny jsem poprvé, u svého 1. těhotenství, podstoupila odběr plodové vody. Ničeho se nebojte, vůbec to nebolí! Jediné co mě štípalo bylo natahování plodové vody do stříkačky. Byla to chvilinka a ještě jsme měli možnost vidět pak mimčo na sonu. Odběr se dělá bez umrtvení - některá z vás uvádí na webu, že se umrtvuje, ale to není pravda. První testy vám zavolají hned 2. den a ty druhé testy se dovíte za 14 dní. Já teď čekám. Není to příjemný pocit, ale nic nenaděláme. Držte se i já se snažím nepanikařit.
jelikoz jsem mela miminko v pozdnim veku ač uz bylo čtrvté tak jsem byla na odberu plodove vody vedela jsem ze tam je 5ti % riziko potratu ale ja chtela zdravé děcko .Nebyla to zadna hruza ale spíš to že to bylo poprvé . miminko jse narodilo zdravé a věděla jsem že je to holčička narodila jse 20.07.2008 spontalne a uplne zdrava mě bylo za tři měsíce 41 let .
Nejsem zkušená rodička, takže nevím, jakou to má souvislost, ale kamarádka byla na amniocentéze asi před rokem a tak výrazné bolesti a nevolnosti, co po ní měla, ještě nezažila. Myslela si, že potratí
2x jsem odmítla, moje gynekoložka dělala mírně rypáčky, dr na rizikovém to schvaloval a považoval za rozumné odběr nepodstupovat
Těhotenství se ukončuje, nepřerušuje.
Na amniocentézu bych nešla - proč taky, když bych nebyla schopná to dítě pak zabít.
Odběr nebolí. Pro mně nejhorší bylo po těch týdnech čekání zavolat o výsledek. Bylo to 5 minut obrovského strachu. Naštěstí všechno dopadlo super a máme krásného Kryštůfka.
byla jsem 2006 a 2008,vždycky mi vyšly blbě testy NT,ale amnio byla vždycky OK
nikdy jsem se nedívala ani na vpich ani na UTZ při odběru,to kontroloval manža,po druhý mi poslali mailem výsledky za týden a bylo o krásný na to koukat,jen tu přílohu jsem se bála otevřít
Díky odběru plodové vody jsem se konečně po letech dozvěděla příčinu několika předešlých spontálních potratů. Samotný odběr nebolel, pro maminky byla umístěná zvláštní obrazovka tak, aby viděly co se v břiše děje. Kdo nechce, samozřejmě se koukat nemusí. U mě vše proběhlo v pohodě. Bála jsem se strašně a nejvíc toho, že budou mít krátkou jehlu, která mi nepropíchne břicho a oni tak nenasají polodovou vodu. Ne, že bych byla tak tlustá, ale prostě jsem si tuhle blbost nějak vsugerovala a tím tam tedy celý personál hodně pobavila.
Hormony někdy vážně dokáží divy!
Jo a na vpich jehlou jsem neměla odvahu se podívat
, ale mohla jsem.
Já byla na odběru plodové vody také v Ústí nad Labem a to v roce 2006, kvůli předchozímu těhu, kde jsme měli u chlapečka rozštěp páteře.
Bála jsem se ,ale jak se ukázalo, opravdu to nic není. A protože jsme tam byla 20.12. ani jsme nemohla moc odpočívat. Narodila se nám zdravá Anežka.
Teď máme chlapečka bez amniocentézy.
a já zase slyšela o honění bodů pro pojišťovnu- o tom, že gynekologové posílají na odběry houfně všechny těhule....a slyšela jsem to od paní, která sama pracovala před MD v laborce, kde to vyhodnocujou...
sluni-sluni — #24 no znám pár případů, kdy nastal potrat a miminko bylo zdravé...a taky znám pár těch, které prostě nešly na amnio apod. právě proto, že byly ochotné si nechat dítě, které je jakékoliv..ne, že bys neměla pravdu, ale ne úplnou :-)
v první řadě nechápu tu ilustrační fotku - ta přece nemá s tématem nic společného
, asi někdo chtěl být v redakci děsně chytrý 
, nebo je úchyl.... riziko potratu hrozí hlavně u mimin, které jsou nemocná a tutíž se prostě stane, že to mimino nepřežije - i když to zní hrozně, je to lepší než kdyby se to stalo těsně před porodem kdy by i následky pro maminku byly daleko horší... no a na monitor nemusíte koukat - oni ho vypínají, ale kdo si chce utvrdit, že je to fakt hrozný, tak se koukat může, nicméně anestezii dávají - jen takový potřeníčko 
... je pravda, jak píše dole maminka - na výsledcích člověk už nemůže nic změnit, ale aspoň se někdy může připravit a pokud výsledek není příliš dobrý - důkladně to prověří rodinné vztahy a je možné, že ti nebo ty které hystericky odmítnou a na to nejdou i když je to doporučované, tak se řešení té situce možná bojí a raději přijdou "k hotovému"
oficiálně je to 0,5 - 1 %, ovšem obávám se, že ta sestra ze špitálu, která mi neoficiálně prozradila statistiku několikrát vyšší, měla pravdu
Možná záleží i na konkrétní nemocnici nebo doktorovi.
akorát by mohli napsat, že cca v 0,5 - 1 % případů vede amniocentéza k potratu...asi i proto je dobré řešení využít screening už ve 12. týdnu, který je přesnější, aby nebylo nutné podstupovat amnio až tak pozdě, po nepřesných tripple testech nebo jen kvůli věku...
Jitulinka — #19 Tak to je smutné. Já na amnoi jdu dobrovolně. Jsem slaboch a nedokázala bych se postarat o postižené dítě, takže risknu i to 1 % riziko a budu doufat, že bude vše o.k.
Jitulinka — #19 to ano, ale já myslela případy (jako nakonec ten můj), že gyndař chce amnio tak nějak pro jistotu, aniž pro to má objektivní důvody. Já vůbec mám zkušenost, že většina doktorů (obvoďák, gyndař), jak vidí, že mám v anamnéze rakovinu, tak mě šupem lifrují k odborníkům i s obyčejnou rýmou. Nebo mi pro jistotu nasadí ATB a podobné zhovadilosti. Takže ve výsledku mi spíš škodí vedlejšími účinky zbytečně razantní léčby.
S Tvojí dcerou mi je to líto. Ale podle toho, co píšeš, by museli dělat amnio při každém těhotenství. Jsou maminky, které na amnio nejdou i když mají Downa v rodině. To je extrém, do kterého bych nešla. Hluboce obdivuji všechny, které se starají o nějak postižené dítě, ale vím, co to stojí hlavně psychických sil. Takže pokud je skutečný důvod k amnio, tak rozhodně ano. Paušálně ne.
phoebe24 — #17 Chromozomální odchylky nepoznáš pouhým ultrazvukem.
Je sice pravda,že dnes už rozpoznaj Downuv syndrom,rozštěp páteře,srdeční vady apod.4D ultrazvukem ,ale jestliže si dr.nebude jistý,tak tě stejně pošle na amnoi.
mmch.já jsem měla krevní testy v pořádku i na ultraz.nebylo nic vidět(píšu o roku 97)a narodila se mi dcera s Downem
těhotenství probíhalo normálně,porod v termínu,váha mimina 3,46 Srdeční vadu kterou má je rozpoznatelná až při narození (Fallotova tetralogie)Ještě dodatek tehdy mi bylo 22 .
Jitulinka — #14 Jo, půjdu. Na uzv jsem byla v 14 tt, ale ještě pořád na 3D.
Odmítla jsem s poukázáním na riziko potratu a lékař na mě nahlížel jako na hloupou hysterku. Mno, důvodem pro mého gyndaře mě poslat na amnio byla rakovina uzlin, kterou jsem prodělala pár let před těhotenstvím. Byla jsem následně preventivně na genetice a v pohodě. Můj onkolog mi taky tvrdil, že je amnio zbytečná. Myslím, že se dnes dělá amniocentéza v mnohých případech fakt zbytečně. 3D ultrazvuk a krevní testy by mnohdy byly postačující.