Foto: Shutterstock
„Když mi manžel oznámil, že ho nebaví dojíždění a začne pracovat z domu, byla jsem nadšená. Slibovala jsem si od toho, že budeme víc spolu, že mi třeba pomůže s péči o dceru apod. Ne samozřejmě místo práce, ale v přestávkách nebo v době, kterou by jinak strávil dojížděním. Jenže on má na rodinu paradoxně ještě méně času, než měl dřív,“ tvrdí Mirka.
Odchod na volnou nohu pro Stanislava znamenal, že se musel začít víc otáčet a pracovat tvrději, než když byl zaměstnaný. Brzy ráno se proto nasnídá a zavírá se k sobě do pracovny, odkud vychází někdy v šest hodin večer, jindy ještě později. Během dne ho Mirka s dcerou vidí akorát na obědě. I ten si ale často odnáší do pracovny a s rodinou nestoluje.
„Dobře, beru, že nás živí a že prostě v ty všední dny na nás nemá čas. Samozřejmě by mi někdy pomohlo, kdyby dal na dceru na chvilku pozor, abych si aspoň v klidu došla na záchod, ale vím, že mu to vadí, a tak jsem to po něm přestala chtít. Doufala jsem ale, že nám to vynahradí alespoň o víkendech. Jenže to jsem se šeredně spletla,“ popisuje Mirka.
Stanislav se totiž rozhodl, že chce mít víkendy pro sebe a trávit čas spíše s kamarády než s rodinou. Rodina, a hlavně péče o dvouletou dceru, je pro něj totiž do jisté míry také prací, a ne odpočinkem. A tak má každý víkend něco, aby měl pocit, že alespoň trochu žije, když během pracovního týdne tak tvrdě maká.
„Nechápu, proč tolik chtěl děti, když ho to teď nebaví. Asi jsme prostě nenaplnily jeho očekávání, ale v tom případě nevím, co čekal. Není to tak, že by byl celou sobotu i neděli někde pryč, ale třeba v sobotu mizí na celé odpoledne s partou kamarádů za sportem a potom pokračují do hospody. No a v neděli se z toho následného paření vzpamatovává a ve večerních hodinách, když už je schopný, zase usedá do pracovny k počítači. Když jsem mu řekla, že takhle žít nechci, protože neřídím a s dcerou trčíme pořád doma, odbyl mě s tím, že peníze jsou mi dobré a rodina pro něj není odreagováním. A to on potřebuje, když má pořádně vydělávat. Nevím, co na to říct, ale hrozně mě to mrzí,“ uzavírá Mirka.
K článku se vyjádřila certifikovaná koučka & průvodkyně žen Kateřina Sekerová:
Když muž začne pracovat z domova, hranice mezi prací a osobním životem se velmi snadno vytratí. Zvlášť u těch, kteří se pustí do podnikání na volné noze. Tam se často přidá i tlak na výkon a strach z finanční nejistoty, protože muž je ten, co živí rodinu. Výsledkem bývá, že muž začne fungovat v módu neustálého tlaku, výkonu a paradoxně přestane být opravdu „doma“.
Na druhé straně stojí žena často s dítětem, bez podpory a s obrovským emočním i fyzickým nátlakem. Vidí, že partner je fyzicky přítomen, ale mentálně čas investuje do práce a svých přátel místo do rodiny. A to je pro ni ještě těžší, protože cítí dvojí ztrátu. Její muž je tady, ale zároveň tady není.
Co se děje pod povrchem? Ona potřebuje blízkost, sdílení a podporu. Chce trávit společný čas jako rodina. Muž chce načerpat sílu a odpočívá mimo rodinu, protože ji může nevědomě spojovat s další povinností. Velmi často se stává, že o tom spolu nemluví a každý se uzavírá do své bubliny nebo naopak mluví, ale míjí se, protože mají jiné představy a potřeby.
Tím tedy vzniká neviditelná nerovnováha. Ona pečuje a on vydělává. Hodnota obou rolí se často začne nevědomky měřit penězi.
Co může žena udělat, aby se to změnilo?
- 1. Začne mluvit o svých pocitech, ne o výčitkách.
Místo „Ty na nás nemáš čas“ může zkusit „Je mi smutno, že si tě neužijeme. Chybíš nám.” Tím otevírá cestu, ne obranu. - 2. Nastaví si hranice a potřeby.
Je potřeba, aby žena jasně řekla, co potřebuje a co je reálně možné pro oba. Ne aby to bylo celé jen pro rodinu, ale aby se našla oboustranně rovnováha v tom, co každý potřebuje. Např. Sobotní den patří rodině a neděle může být tvůj čas s kamarády. První sobotu v měsíci si zase beru já pro sebe a budu trávit čas s kamarádkou. Ty strávíš den s dítětem. - 3. Nedělá vše sama a rozdělí si zodpovědnost.
Požádejte ho, aby převzal konkrétní činnost, aby strávil se svým dítětem i on čas např. koupání, uspávání, procházku. Není to pomoc, ale je to společná zodpovědnost. - 4. Zeptat se, jak to má on.
Může cítit tlaku únavu a určitým způsobem i vyhoření. Někdy se muži schovávají za práci, protože neumí mluvit o svém strachu nebo selhání. Mluvte i o tom, jak se v této roli cítí i on. - 5. Najde si podporu mimo vztah.
Kamarádka, komunita, terapeutka nebo koučka, kde budete mít prostor, můžete si vydechnout a posílit sebe.
Mirka se cítí osaměle, protože má doma muže, který byl kdysi jejím partnerem, ale teď je spíš jako spolubydlící, který platí účty. Touží po blízkosti, po sdílení, po chvíli, kdy by cítila, že jsou rodina. Jenže její muž má hlavu plnou výkonu, peněz a možná i únavy. A jeho způsob, jak přežít tlak, je únik do světa, kde může být zase „sám sebou“. A pokud se někde ztratí porozumění a dialog, vzniká ve vztahu propast.
Mirka teď stojí na hraně, mezi pochopením a rezignací. A právě tady je důležité, aby se neztratila i ona sama. Pokud začne dělat vše jen proto, „aby nebyly hádky“, začne se pomalu vytrácet vztah a rodina, kterou společně mají.
Tohle není jen o tom, že on nemá čas. Je to o tom, že oba ztratili propojení mezi sebou. A to se dá znovu vytvořit skrze upřímnost, hranice a otevřenost ve vztahu. Pravidelná a otevřená komunikace pomůže Mirce přestat čekat, až se změní on, a zaměřit se na to, co může změnit sama.
|
|
Zdroj info: Text byl zpracován na základě příběhu ženy, kterou redakce zná a která jej předala redakci se svolením k uveřejnění. Fotografie je pouze ilustrační a jména osob byla na žádost této konkrétní ženy pozměněna, stejně tak jako její jméno. Pokud máte příběh, který by se mohl objevit na našich stránkách, napište nám na redakce@zena-in.cz.
Nový komentář
Komentáře
On je celý den zavřený doma v jedné místnosti, aby vydělal a finančně zajistil rodinu. Já se mu nedivím, že pak musí prostě pryč! Musí mluvit s přáteli! Musí si "vypustit páru". Nedovedu si představit, že bych celý den byla zavřena v jedné místnosti, "fachčila" bych, abychom já i moje rodina byli ve "vatě", a pak večer bych směla vykoupat holčičku a usmívat se na manželku? To prostě není možné!
Tak snad je týpek aspoň velmi movitý, když tak těžce maká od rána do večera :D. Spíše je velmi nevýkonný, když musí dělat dvanáctky z domácího kanclu. Blbý, když si někdo, kdo na ně nechce mít čas, pořídí rodinu.
To je častý problém mnoha lidí, kteří si myslí, že lidem, pracujícím z domova a ještě k tomu jako OSVČ se nějak záhadně prodlouží den a oni budou mít "víc času". Ne, nebudou. Více času pro rodinu = méně času na práci = méně zakázek a klientů = méně vydělaných peněz. V situaci, kdy člověk živí tři lidi, případně třeba i splácí hypotéku na dům, si to prostě nemůže dovolit, leda za cenu snížení životní úrovně. To by se té manželce taky nelíbilo. Je tedy naprosto logické, že se pán zavře do pracovny a maká tam těch osm hodin, jako kdyby byl na pracovišti na druhé straně města, okresu či kraje. Nemůže odbíhat od práce a dělat jiné činnosti, to by neudělal pořádně ani jedno. No a proč netráví čas s rodinou aspoň o víkendech, to se můžeme jen dohadovat. Umím si představit celou řadu důvodů, proč by "utíkal" z domu, ale v článku není dost informací. Pozitivní je, že chodí sportovat. Ta hospoda potom je už horší, ale pokud je to jediná možnost, kde si může popovídat s přáteli... Možná je to jeho způsob, jak "dělat všechno pro to, aby nebyly hádky", což jsou slova terapeutky, a můžou platit pro oba, Mirku i Standu.
Nechápu, proč si takoví lidé pořizují děti, když je nebaví nebo dokonce obtěžuje trávit s nimi čas.