Kde se adventní věnec vzal?

Přestože je adventní věnec spojený s odpočítáváním týdnů do narození Ježíše Krista, až tak dlouhou tradici nemá. Psát se začala teprve v devatenáctém století, kdy s tímto nápadem přišel německý protestantský teolog a učitel Johann Hinrich Wicherne. Aby dětem, které ve svém vzdělávacím ústavu učil, ukrátil čas do Štědrého dne, nalepil na dřevěné kolo 19 červených a 4 bílé (nedělní) svíčky. Každý den je pak společně postupně zapalovali a nedočkavci se ho už nemuseli neustále ptát, kolik času ještě zbývá. Zajímavý nápad se ujal a za svůj ho následně vzala i církev. První věnec, ale už jen se čtyřmi nedělními svícemi, se objevil v protestantském kostele v Cáchách. Od protestantů hezkou tradici postupně přijali i další evropské církve a spolu s emigranty doputovala i do Ameriky.

Adventní věnce si postupně nacházely své místo i v domácnostech. Lidé je nejprve zavěšovali na stuhy. Až v 21. století pro ně našli místo uprostřed stolů.

656876ed25ac3obrazek.jpg
Foto: Shutterstock

Kulatý a zelený

V obchodech dnes narazíme na nespočet provedení, ale tradiční adventní věnec byl vždy kulatý. Kruh totiž představuje věčnost, nekonečno - nemá konec ani začátek, je nestranný, symbolizuje celistvost, pospolitost, rovnováhu a řád.

Vyroben byl vždy z něčeho zeleného – ať už z voňavého chvojí nebo z větviček cesmíny. V časech sněhu a mrazu dávají naději na neustálý život - příroda jen spí, znovu se zazelená.

Na zeleném věnci nesměla chybět ani červená – barva života. A také symbol Kristovy krve prolité za spásu světa. Naši předkové ji na věnec dodávaly například pomocí jablíček, která někdy sloužila rovnou jako stojany pro svíčky.

Co svíčka, to jiná barva i symbolika

Na adventním věnci se obvykle objevují čtyři svíčky představující čtyři adventní neděle. Obvykle bývají fialové (i když záleží na dané církvi), jež je nejen liturgickou barvou adventu (kněží oblékají fialová roucha), ale také symbolem rozjímání, pokání, noblesy a důstojnosti. Ovšem s jedinou výjimkou, a to je třetí adventní neděle, kdy by svíčka měla být růžová.

První fialová svíce nese název NADĚJE a říká se jí také „svíce proroků“ nebo „Izaiášova svíce“.

Druhá fialová svíce na adventním věnci symbolizuje MÍR, ale známá je také pod označením „Betlémská“ nebo „Janova“. Představuje příchod lásky na svět.

Třetí svíčka, tentokrát růžová, patří PŘÁTELSTVÍ, ale křesťané ji znají také pod názvem „Pastýřská“.

Na zlatou neděli by měla být připravená čtvrtá svíčka, opět fialová, nesoucí název LÁSKA, ale říká se jí také „Andělská“ nebo „Mariina“.

Někdy se doprostřed věnce přidává ještě svíce pátá, která má vzplanout přímo na Štědrý večer. Patří Ježíši a měla by být bílá jakožto symbol duchovní čistoty a Vánoc.

Jednotlivé svíčky nezapomeňte umístit do všech čtyř světových stran, respektive do kříže, zapalovat je vždy proti směru hodinových ručiček, a to až po západu slunce. Tak přinesou do vašeho života věčné světlo. Navzdory tomu, že všude kolem vás právě kraluje tma.

Zdroj informací: Farnost Litoměřice, Wikipedia

Čtěte také: