Šilhání
Šilhání je v dětském věku celkem běžné a zpravidla samo zmizí. Objevit se může i v dospělosti například následkem úrazu, u lidí trpících cukrovkou nebo roztroušenou sklerózou. „Šilhání je běžné u kojenců do určitého věku, kdy většinou samo zmizí. Může vzniknout také v předškolním věku důsledkem vývojové poruchy koordinace očí nebo v kterémkoliv věku kvůli obrně okohybného svalu, mechanickému omezení pohybu oka nebo snížením vidění oka natolik, že nedokáže udržet směr a začne šilhat,“ řekl Pavel Stodůlka, přednosta sítě očních klinik Gemini.
Existuje řada možných příčin vzniku šilhání a dvojitého vidění v dospělosti, například po úrazu očnice, kvůli cévním příčinám, při metabolických poruchách, jako je například diabetes, při zánětlivých nebo degenerativních onemocněních, jako je například roztroušená skleróza či borelióza, ale příčinou může být i otrava. „V některých případech lze šilhání upravit léčbou základního onemocnění nebo operačním řešením, ale ne vždy. U dětí se dá léčit šilhání brýlovou korekcí, operačně, ortoptickým cvičením, ale většinou je nutná kombinace těchto metod.
Pokud je šilhání u dětí neléčené, pak může dojít až k trvalému zhoršení vidění na šilhajícím oku – tupozrakosti. V menším množství případů je u dětí šilhání spojeno i s dvojitým viděním, které si děti kompenzují náklonem hlavy. Je důležité toto nepodceňovat a řešit u očního lékaře. Při dlouhotrvajícím náklonu hlavy dochází ke zkrácení svalů a tento náklon může dítěti zůstat do dospělosti.
Foto: Shutterstock
Povislá víčka
Úpravu očních víček podstupují ženy i muži, a to v mladším věku, než tomu bylo v minulosti. „Mezi nejčastější zákroky plastické chirurgie patří operace horních víček. Ty podstupují z 60 procent ženy a ze 40 procent muži, kterých každým rokem přibývá. Věková skupina pacientů je široká, typičtí pacienti jsou čtyřicátníci a lidé vyššího věku,“ řekl Pavel Stodůlka.
Pokles očních víček je dán nejen věkem, ale především genetickými předpoklady. V očním okolí je kůže nejjemnější, navíc je téměř neustále v pohybu. K poklesu může dojít i v mladším věku v závislosti na kvalitě elasticity pokožky. Když se pružnost sníží, vlivem gravitace se vytvoří převis kůže. U horního víčka pak může dojít k jeho přepadávání přes okraj. Pokud horní víčka začnou ztrácet svůj tvar, bez zákroku plastického chirurga se už nikdy zpět nevrátí. Čím dál častěji se proto v ordinacích setkáváme s pacienty již okolo čtyřicítky, kteří chtějí svůj problém řešit. V mnohých případech není hlavním motivem pouhé omlazení obličeje, ale zdravotní hledisko. Kvůli pokleslým víčkům vypadá obličej unaveně a starší. Mohou však nastat i jiné nepříjemnosti. Kromě toho, že takové oční víčko nevypadá esteticky, může způsobovat i řadu dalších komplikací. Především tlačí na oči a způsobuje jejich únavu, slzení, pálení a další nepříjemné projevy, které časem mohou přerůst třeba v bolesti hlavy. Někdy mohou převislá oční víčka i zužovat zorné pole, což operace vyřeší.
Kmitající oko
Mimovolné pohyby očí, pokud jsou pravidelné a trvalé, se nazývají nystagmus. Ten může být vrozený nebo způsobený poškozením zraku, poškozením nervových drah spojujících okohybná a rovnovážná centra s okohybnými svaly nebo při poruše vestibulárního aparátu, zodpovědného za vnímání rovnováhy. „Nepravidelné pohyby očí jsou normální do šesti měsíců věku. Starší děti si mohou pomáhat tím, že zastavují pohyb očí nastavením hlavy do určité polohy a dívají se bokem. V některých případech lze stav řešit chirurgicky nebo speciálními brýlovými skly. Pokud je pohyb nepravidelný a není trvalý, pak je nutné prošetřit neurologickou příčinu,” doporučila Bohdana Polišenská.
Dvoubarevné oči
Jedno oko modré, druhé zelené – vada se nazývá heterochromie duhovky a na vidění zpravidla nemá vliv. Může se ale jednat o předzvěst vážného onemocnění zraku. Vrozená heterochromie může vzniknout pouhou mutací genu pro barvu duhovky u zdravých jedinců nebo to může být jeden z příznaků vrozených syndromů, převážně neurologických. Pokud se vyskytne až v průběhu života, tak úrazem oka, očním zánětem, zeleným zákalem, při systémových onemocněních jako například cukrovce nebo při nádorech duhovky. Samotná barva duhovky nemá vliv na vidění, ale je nutné brát změnu barvy duhovky jako možný příznak vážnějšího očního onemocnění, které může mít vliv na snížení zraku. Je proto důležité navštívit očního lékaře, pokud tuto změnu v průběhu života zaznamenáte.
Foto: Shutterstock
Zdroj: prim. MUDr. Pavel Stodůlka, Ph.D., oční klinika Gemini, Bohdana Polišenská
Nový komentář
Komentáře
Brýle nosím od dětství, takže jsou pro mě už módním doplňkem. Nedávno jsem si prohlížela nabídku na e-shopu a hned mi jedny padly do oka samozabarvovací dioptrické brýle. Investice do nich se mi vyplatila, jelikož nemusím neustále nosit klasické a sluneční brýle. Jsem z nich tak nadšená, že si asi koupím ještě jedny s jinými obroučkami.