Očkování během těhotenství označují odborníci za relativně novou strategii v prevenci infekčních onemocnění u matky a dítěte. Přesto už mohou potvrdit, že aplikace vybraných vakcín v tomto období je důležitým prvkem prenatální péče. „Vakcíny nebyly primárně určeny pro očkování těhotných, ale ukázalo se, že poskytují účinnou ochranu matek a malých dětí. Přínos očkování těhotných žen vybranými vakcínami obecně jednoznačně převažuje potenciální rizika v případě infekce a onemocnění,“ uvádí Státní zdravotní ústav.
Výhodou je, že mateřské protilátky chrání po porodu rovnou i miminko. Jejich přenos je zahájen přibližně za dva týdny po očkování těhotné ženy. „Nejlepší načasování pro očkování v těhotenství s ohledem na maximální přenos protilátek je během třetího trimestru a nejpozději dva týdny před očekávaným porodem,“ doporučuje Státní zdravotní ústav. Jak už ale bylo řečeno, velmi záleží na konkrétním druhu vakcíny.
Foto: Shutterstock
Vakcíny (ne)vhodné pro očkování těhotných žen
Rozhodujícím faktorem, zda je konkrétní vakcína vhodná i pro těhotné ženy, je její charakter.
Živé oslabené virové a bakteriální vakcíny se většinou pro těhotné ženy nedoporučují.
Je to například vakcína proti spalničkám, příušnicím a zarděnkám, kvůli níž by mohlo dojít k poškození plodu. Její očkování je navíc možné nejpozději jeden měsíc před otěhotněním - jak u kombinované vakcíny, tak u jednotlivých monovakcín. „Pokud dojde k otěhotnění v intervalu kratším než jeden měsíc, musí být žena informována o možném minimálním riziku pro plod. Tato skutečnost však není důvodem k přerušení těhotenství. Ženám, které prokazatelně neprodělaly zarděnky a nebyly vakcinovány v dětském věku, se před plánovanou graviditou doporučuje očkování trivakcínou,“ uvedl v odborném periodiku Česká gynekologie doc. MUDr. Tomáš Binder, CSc.
Vakcína proti žluté zimnici také patří mezi nedoporučené živé oslabené vakcíny a lékaři ji mohou aplikovat jen po zvážení všech rizik v nezbytných případech, kdy nastávající matka musí vycestovat do některé z endemických oblastí této infekce, kam je očkování povinné. Lépe je ale cestu odložit.
Vakcína proti planým neštovicím by měla být ženě podána nejpozději do jednoho měsíce před otěhotněním, pak už ne. V těhotenství nemůže být podána pro riziko poškození plodu. Opět ale není důvodem k přerušení těhotenství.
Vakcína proti tuberkulóze může být aplikována nejpozději tři měsíce před otěhotněním, poté a v době těhotenství už nikoli, protože pro plod představuje riziko.
Ze stejných důvodů lékaři neočkují těhotné ženy ani proti břišnímu tyfu.
Inaktivované virové a bakteriální vakcíny se mohou těhotným podávat po zvážení individuálních hledisek odborným lékařem. Některé jsou jim však lékaři vysloveně doporučovány jako vhodná prevence.
Jedním z takových očkování je to proti dávivému kašli neboli pertusi. „Většina žen fertilního věku byla sice v dětství proti pertusi očkována, ale očkování jim neposkytuje celoživotní ochranu a nevede k trvalé přítomnosti ochranných titrů protilátek,“ objasňuje důvod Státní zdravotní ústav. Očkování se provádí kombinovanou vakcínou Tdap, většinou od 20. do 36. týdne těhotenství. Možné je i po 38. týdnu těhotenství, ale tvorba mateřských protilátek a zejména jejich přenos již pro ochranu novorozence není dostačující.
„V prevenci kojenecké pertuse je preferována vakcinace v těhotenství před vakcinací po porodu. Děti narozené očkovaným matkám mají významně nižší riziko hospitalizace, pobytu na jednotce intenzivní péče a mají kratší hospitalizaci, byl u nich zaznamenán pokles nemocnosti pertusí a počtu úmrtí,“ doplňuje Státní zdravotní ústav.
Za důležitou v těhotenství je zdravotníky považována i vakcinace proti chřipce, a to v kterékoliv fázi gravidity i při jejím plánování. Riziko těžkého průběhu chřipky totiž ohrožuje zejména těhotné ve 3. trimestru a nejmenší děti do 6 měsíců věku. „Z řady studií vyplývá, že děti narozené očkovaným matkám mají nižší nemocnost, nižší riziko hospitalizace a komplikací (včetně pobytu na JIPu) a kratší hospitalizaci,“ vysvětluje Státní zdravotní ústav. Docent Binder však doporučuje vyhnout se očkování v prvním trimestru těhotenství, pokud je to možné.
Odborníci doporučují těhotným také očkování proti nemoci covid-19, protože u nich hrozí vyšší riziko těžkého průběhu nemoci. „Následky těžkého průběhu nemoci covid-19 v těhotenství mohou být vážné až fatální pro těhotnou ženu i dítě. Covid-19 zvyšuje riziko předčasného porodu a dalších perinatálních komplikací. Očkovat se můžete v kterémkoliv týdnu těhotenství,“ radí lékaři z Fakultní nemocnice Brno.
Doporučenou vakcínou po těhotné je i ta proti RS virům. Infekce jimi se sice většinou projevuje jen rýmou, kašlem a běžnými příznaky nachlazení, ale může vést i k zánětu středního ucha, zánětu průdušek, průdušinek a až k zápalu plic. Ohrožení představuje zvláště pro novorozence a děti do jednoho roku, které může chránit protilátkami právě matčino očkování během těhotenství. Některé zdravotní pojišťovny na něj těhotným od listopadu nově přispívají až 2 000 Kč.
K dalším vakcínám, kterými lze těhotné ženy po zvážení rizik a přínosů očkovat, patří například ty proti virové hepatitidě typu A, virové hepatitidě typu B (HBV), klíšťové encefalitidě, pneumokoku, choleře, záškrtu, tetanu (například po úrazu) nebo vzteklině (po pokousání podezřelým zvířetem nikoli jako prevence).
Zdroj informací: Státní zdravotní ústav, Česká gynekologie 3/2013: doc. MUDr. Tomáš Binder, CSc. – Očkování v těhotenství – doporučený postup, Fakultní nemocnice Brno, VZP, ČVS ČLS JEP
Nový komentář