S nástupem očkování se s těmito nemocemi naštěstí přestáváme potkávat. Neměli bychom však nabýt mylného dojmu, že už se znovu nemohou objevit. Z hlediska nebezpečí infekcí patří mezi nejzranitelnější skupiny malé děti. Podle očkovacího kalendáře čeká miminka první očkování hned v průběhu prvních měsíců života. Mnozí rodiče si kladou otázku, zda to pro jejich drobečka není příliš brzy. Jak je to s imunitou dětí?

Foto: Shutterstock

Očkovat proti nemocem, které u nás nejsou?

Za to, že dnes běžně nevídáme případy záškrtu nebo například dětské obrny, můžeme poděkovat očkování. Neznamená to však, že jsme se s nimi rozloučili nadobro. Jedinou vymýcenou nemocí jsou pravé neštovice. Blízko vymýcení je i dětská obrna. Přestaneme-li ale očkovat, může se vrátit. Stejně tak i další infekce. S tím, jak je dnešní svět globalizován, je přenos infekcí velice snadný. Když nebudeme očkovat, může se snadno stát, že vznikne prostor pro návrat těchto nemocí, a dokonce i možný přerod v epidemie.

Nezatěžujeme očkováním dětský organismus přespříliš?

Očkování pomáhá překlenout období, kdy imunitní systém dětí ještě není plně vyvinutý a s přirozenou infekcí si sám nedokáže poradit. Zejména do prvního roku života je riziko vážných průběhů nemocí největší. V této době je právě proto zahájeno očkování a dítěti je podávána většina vakcín. Očkování imunitní systém dětí nezatěžuje ani neoslabuje, naopak ho posiluje a přirozená obranyschopnost se pak nadále utváří. Díky přítomnosti látek, které navozují tvorbu protilátek proti infekcím (tzv. antigenů) jsou moderní vakcíny schopné vyvolat vyšší ochranu než přirozená infekce. Množství antigenů přitom s modernizací vakcín klesá. V průběhu 60. letech bylo dětem aplikováno přes 3 000 antigenů. Vývoj vakcín jde však rychle kupředu a s jejich modernizací se v současnosti se dětem podává pouze několik desítek antigenů. Pokud bychom teoreticky aplikovali vakcíny proti 10 až 12 nemocem současně, bude přesto v jeden okamžik stimulováno pouze 0,1 % imunitního systému dítěte.

Není lepší infekci prodělat?

Imunita získaná po překonání infekce může být v některých případech dlouhodobější než imunita navozená očkováním. Je však třeba vzít v úvahu rizika infekcí. Onemocnění, proti kterým je dostupné očkování, mohou vyvolat závažné stavy a často mohou ohrozit i samotný život. Jejich prodělání může mít za důsledek i trvalé následky. Rizika infekcí převažují nad riziky očkování, a to s platností pro všechna doporučená očkování.

Jak posílit dětskou imunitu?
Snad každý rodič může vyprávět, že s nástupem do školky nebo jiného dětského kolektivu se u jejich dítěte zvýšil i počet nemocí a infekcí. Je proto žádoucí vzít si k srdci několik doporučení, jak dítěti zlepšit imunitu a tím zvýšit jeho obranyschopnost proti nemocem.

Zařadit do jídelníčku více ovoce a zeleniny s obsahem vitaminu C a karotenoidů, které dokážou v těle zvýšit produkci bílých krvinek podílejících se na obraně proti infekcím. Prodloužit spánek dětí, protože nedostatek spánku vede k větší náchylnosti k onemocněním. Novorozenec může prospat až 18 hodin denně, pro batolata je vhodná délka spánku 12 až 13 hodin a pro předškoláky je ideální spánek trvající 10 hodin. Zařadit do programu cvičení s dětmi, které zvyšuje počet buněk bojujících v těle s infekcí. Naučit děti mýt si pravidelně a důkladně ruce. Nevystavovat děti pasivnímu kouření, oslabuje jejich imunitu. Děti jsou ke škodlivým účinkům pasivního kouření náchylnější než dospělí. Zbytečně nevyžadovat podávání antibiotik u každé infekce svého dítěte. Ne na každou infekci jsou antibiotika účinná, navíc nadužívání antibiotik zvyšuje odolnost bakterií a léčba onemocnění je pak problematičtější.

I při dodržení těchto preventivních opatření se zřejmě bohužel nepovede zabránit všem infekcím dětí. Je proto vhodné využít všechny dostupné metody ochrany dětí před závažnými infekcemi, včetně očkování.

Reklama