Foto: Shutterstock

Podle odhadů Světové zdravotnické organizace zachrání očkování každoročně dva až tři miliony lidí. Pokud by se ho podařilo zpřístupnit i státům, kde není dosud dostupné, pravděpodobně by bylo zachráněno životů mnohem více. Jak je to s očkováním u nás? Proč není dobré očkování odkládat? A jak je to s očkováním během současné epidemie?

Očkování za časů koronaviru

Otázku, jestli své děťátko očkovat během současné epidemie onemocnění COVID-19, si jistě aktuálně klade většina rodičů. Podle stanoviska České vakcinologické společnosti ČLS JEP se nedoporučuje očkování odkládat ani v současné epidemiologické situaci, a to především u kojenců a batolat. Starší děti, kterým chybí očkování doporučené pro kojenecký a batolecí věk a věk dítěte stále tato očkování umožňuje, by se měly doočkovat co nejdříve. Kvůli minimalizaci počtu návštěv zdravotnických zařízení je žádoucí, aby byly podány všechny vakcíny indikované na základě věku a rizikových faktorů při jedné návštěvě lékaře. Samostatná podávání jednotlivých vakcín zbytečně zvyšují počet návštěv zdravotnického zařízení, což není za současné epidemiologické situace žádoucí.

Odkládání očkování je rizikem pro dítě

Podle dětské lékařky MUDr. Aleny Šebkové je důležité i v současné době dbát na prevenci a neodkládat očkování dětí proti onemocněním, na něž jsou k dispozici vakcíny a která by bez očkování mohla mít závažný, zdraví dítěte ohrožující průběh. Patří mezi ně například očkování proti černému kašli, hemofilovým infekcím, a řada dalších povinných očkování zařazených do očkovacího kalendáře. Není nutné odkládat ani dobrovolná očkování, například proti pneumokokovým infekcím u kojenců. Právě tato infekce je častou komplikací původně virových onemocnění a může vést k závažnému poškození zdraví dítěte.

Odkládání očkování dětí může vést k prodloužení období vnímavosti k danému infekčnímu onemocnění. Riziko nákazy infekcí, na které existuje očkování, je při dodržování současného doporučeného režimu v ordinacích vyšší, než riziko nákazy dítěte onemocněním COVID-19 v čekárně lékaře. Striktně jsou odděleny ordinační hodiny pro zdravé a nemocné. Očkování  probíhá tedy v době vyhrazené pro zdravé děti, do čekárny jsou vpouštěni vždy jednotlivci s jedním doprovodem. Neočkují se děti, které jsou v karanténě pro onemocnění COVID-19 nebo mají zvýšenou tělesnou teplotu a příznaky akutního onemocnění. V těchto případech se pokračuje v očkování s odstupem po skončení karantény nebo vymizení příznaků akutního onemocnění. Případná nepoznaná inkubační doba onemocnění COVID-19 u dítěte bez projevů onemocnění nepředstavuje riziko. Důvody, proč děti očkovat i za současných okolností, shrnuje ve videu rodičům MUDr. Alena Šebková, předsedkyně OSPDL (Odborná společnost praktických dětských lékařů) ČLS JEP. „Za podmínek dodržování doporučených hygienických pravidel není v tuto chvíli na místě odkládat povinná, případně ani nepovinná očkování. Můžeme sice zvládnout koronavirovou pandemii, ale následně se díky dramatickému poklesu proočkovanosti objeví onemocnění, která se v současnosti u nás nevyskytují, přestože proti nim máme k dispozici očkování,“ upozorňuje MUDr. Šebková.


Zatěžuje očkování organismus?

Látky obsažené ve vakcínách, které imunitní systém rozpoznává a reaguje tvorbou protilátek, se nazývají antigeny. Mnozí rodiče mají obavu, že je ve vakcínách těchto látek obsaženo množství tak velké, že je organismus jejich miminka neúměrně zatížen – tak to však není. Vývoj vakcín je špičková oblast medicíny, která se neustále zdokonaluje. Antigenní zátěž v současných vakcínách minimální. I kdyby byly miminku teoreticky aplikovány všechny vakcíny v jeden den, kapacita dětského imunitního systému by byla „zatížena“ pouze z 0,1 %. Výrazně méně než při infekčním onemocnění. „Očkování má za cíl vybudit imunitní systém k tvorbě protilátek, které následně svého nositele chrání při kontaktu s patogenem. Rozhodně není účinkem očkování „ničení obranyschopnosti“, jak je někdy interpretováno,“ dodává MUDr. Alena Šebková.

Reklama