Je očkovací kalendář aktualizován? A nezačínáme očkovat moc brzy?

Foto: Shutterstock

Povinné a dobrovolné očkování
Podle výsledků naší březnové ankety očkuje děti v souladu s očkovacím kalendářem 98 % z vás. Řada z vás očkuje všemi vakcínami z očkovacího kalendáře, tedy povinnými i dobrovolnými. Více než třetina však volí pouze vakcíny povinné.
V rámci povinného očkování se děti očkují proti devíti nemocem: hexavalentní vakcínou, tedy proti šesti nemocem najednou (proti tetanu, černému kašli, dětské obrně, záškrtu, onemocněním vyvolaným hemofilem typu b a žloutence typu B) a trivalentní vakcínou proti třem nemocem najednou (proti příušnicím, spalničkám a zarděnkám).
Vedle povinného očkování obsahuje očkovací kalendář i očkování doporučené. V režimu hrazeného doporučeného očkování je vakcína proti pneumokokům, které mohou způsobit i závažné až život ohrožující stavy. Jedná se o očkování, na něž by se rozhodně nemělo zapomínat, ale bohužel je u nás proočkovanost stále velice nízká, kolem 60 %. Zaostáváme tak v tomto ohledu za dalšími vyspělými státy, jako je Švédsko, Norsko, Dánsko, Německo atd., kde se proočkovanost blíží k 90 % nebo toto číslo i přesahuje. V pozdějším věku je hrazené rovněž i očkování proti HPV.
Mezi dalšími doporučenými očkováními jsou očkování proti rotavirům, meningokokům, planým neštovicím, žloutence typu A, klíšťové encefalitidě nebo chřipce.

Nezačínáme očkovat brzy?
Očkovací kalendář rozvrhuje očkování tak, aby byla co nejúčinnější, nejbezpečnější a chránila co nejvíce dětí co nejdříve. Imunitní systém novorozenců není zcela zralý, a neumí si tak poradit s řadou infekcí. Proto je důležité ochránit děti v tomto věku právě očkováním. Očkovací látka obsažená ve vakcíně cílí na to, co je v dětském imunitním systému zralé, na základě toho dojte k vytvoření protilátek, které dítě ochrání. Žádají-li rodiče ve snaze o vyšší bezpečnost o posunutí očkování nebo rozložení do více jednotlivých vakcín, vzniká obtížně řešitelný problém, protože vakcíny jsou vyvíjeny, testovány a registrovány pro děti určitého věku. Pro rozložení/odložení očkování nemají lékaři k dispozici téměř žádná vědecká data a vakcíny nejsou pro vyšší věk vyzkoušené. Bezpečnější je tedy zcela jistě zahájit očkování ve věku, ke kterému byly vakcíny testovány.

Mění se očkovací kalendář?
Očkovací kalendář je pravidelně aktualizován. Odborníci pravidelně analyzují data o výskytu infekčních onemocnění a pozorují, zda dochází k vzestupu či poklesu počtu nemocných. Zjišťují také aktuální proočkovanost a to, jak je to s očkováním v zemích s obdobnou epidemiologickou situací. Tato data vyhodnocují a nastavují aktuální očkovací kalendář. Příkladem aktualizace očkovacího kalendáře je změna očkovacího schématu u hexavakcíny, kde bylo prověřeno, že dvou dávkové schéma funguje, a mohlo tak dojít ke změně schématu 3+1 na schéma 2+1. Snížil se i počet dávek u pneumokokové vakcíny (schéma 2 + 1). Změny nastaly i u očkování proti HPV – od roku 2018 je hrazené i pro chlapce. Předmětem aktuálních diskuzí je i další rozšíření kategorie hrazených očkování – hovoří se o úhradě očkování vakcíny proti meningokokům pro nejmenší děti.

Reklama