Svého času chodili mladí kluci na vojnu. Prý z nich udělá chlapa. To možná ano, ale také se tam naučili pít a kouřit. Dnes kluci na vojnu nemusí. A pijí a kouří také.
Je problém pití alkoholu v již zmíněné vojenské docházce nebo ve společnosti? Je problém pití u chlapců větší než u dívek? Je problém alkoholu i u dětí?
Děti
Znáte to. Na ulici, před školou, v dopravním prostředku... mají ještě dětské oči, ale vyjadřují se už jako dospělí. Pro sprosté slovo nechodí daleko. Řada z nich má za sebou také první zkušenosti s cigaretou a alkoholem. Nebyli jsme jiní, každý to zkusil, ale že by tak brzy? Hranice dětství se zkracuje. Vliv agresivních filmů a her, ale také nedostatek času rodičů, kteří bohužel musí ve stále se zhoršující ekonomické situaci neustále pracovat, aby se rodina vůbec uživila, způsobily, že děti se stávají „dospělými“ dřív. Bohužel i se všemi negativy, tedy i v kontaktu s alkoholem, cigaretami a bohužel i drogami. (o těch zase příště)
„První zkušenost v kontaktu s alkoholem bývá rozpačitá,“ říká PhDr. Zuzana Malíková, dětský psycholog a terapeut. „Pivo, víno ani tvrdý alkohol jim nechutná, nepatrný zájem v nich vyvolává možná pouze nějaký sladký likér. Už zde můžeme hovořit o jakémsi formování postoje dítěte k alkoholu, který může vyznít ve prospěch pití v dospělém věku. Většinou však kontakt dětí s alkoholem neznamená vážnější vliv na návykovost v dospělosti. Pravděpodobnost, že začnou s pitím brzy, hrozí jen v tom případě, kdy je jeden z rodičů alkoholikem (v horším případě oba).“
Špatně fungující rodina, kde se věci řeší alkoholem, se podepíše téměř na každém dítěti. Také ale rodina, kde se pít nemusí, kde ovšem není na dítě čas, a nebo ho rodiče k ničemu nevedou (zájmové kroužky). Ke špatné partě je to pak jen krůček.
Teenageři
Česky - mladí lidé neboli adolescenti, často ještě v období dospívání (pubertě) tvoří nejvíce ohroženou skupinu v souvislosti s alkoholem, kouřením a již zmíněnými drogami. Pokud pije táta, bude pít i syn. Jednoduchá definice, ale nemusí vždy fungovat. Naopak jsou případy, kdy právě děti alkoholiků se pití vyhýbají jako čert kříži.
Teenageři na své rodiče moc nedají. Naopak, jsou ve věku, kdy se bouří rodičovské autoritě. Utíkají za kamarády. Různé mejdany k tomuto věku samozřejmě patří. Záleží pak na každém jednotlivci, jak se třeba právě k alkoholu postaví. Stačí jeden z party - ten zkušenější, a slabší podlehnou. Přitom si neuvědomí, že jejich síla by byla právě v odmítnutí. Nechejme opět promluvit PhDr. Zuzanu Malíkovou: „K otevření láhve nám stačí i nějaké životní prožitky. Z těch příjemnějších: úspěšně složené přijímací zkoušky, svátky, narozeniny, hotová autoškola... Pak jsou bohužel i události méně radostné. Neúspěchy ve škole, nezařazení do party nebo naopak zařazení do té nesprávné, nezájem o jakoukoliv činnost a s tím související nuda. Převažují také nešťastné lásky, a tady je zajímavé, že dívky si v ničem nezadají s chlapci. Pijí na žal úplně stejně.“
Dalším aspektem k pití alkoholu jsou také finance. Ať už kapesné od rodičů,l či příjem z různých brigád. Za první vlastnoručně vydělané peníze se opil snad každý. Posezení s kamarády hrozbu nepředstavuje. Horší by bylo, kdyby u flašky končily i další příjmy. Z hlediska útraty peněz za alkohol jsou na tom hůř kluci. Musí platit nejen za sebe, ale i za holky. I když jakási povědomá emancipace funguje, málokdy vidíme, aby útratu platila slečna. Nesmíme zapomenout také na svádění pomocí alkoholu. Jedna dvě skleničky... a je hned povolnější. To všechno jsou však věci úsměvné, patří k dospívání. Každý z nás si pubertu - i s nějakým tím alkoholem - prošel.
Horší je - když puberta odejde a alkohol zůstává.
ANKETA
- Pamatuješ si ještě, kdy jsi se prvně opil(a)?
- Pije se u vás doma alkohol?
Honza 17 let, 2. ročník - učební obor
Asi v druhé třídě na základce. A myslel jsem pak, že umřu.
Doma má táta v lednici nějaký piva, jinak nic.
Lucka 16 let, 2. ročník - gymnázium
Kdy poprvé, to nevím. Ale naposled minulou sobotu na narozeninách.
Naši pijou doma víno, ale moc ne. Jen když je nějaká oslava nebo přijde návštěva.
Šárka 15 let, 1. ročník - soukromé gymnázium
Jo, to bylo se sestrou, ještě na základce. Byly jsme na prázdninách u babičky a tam nás nalili nějací kluci. Ale ona je starší.
Naši mají doma v baru nějaký alkohol, whisky a tak. Většinou pro návštěvy.
Patrik 18 let, 4. ročník - hotelová škola
Tak to fakt ne. To už je dávno. (smích)
Táta pije pivo. Mamča nevím, myslím že nic.
Matěj 15 let, 1. ročník - učební obor
Jako poprvé nevím, ale pořádně, to bylo teď na Silvestra u kámoše.
U nás doma žádný alkohol nemáme, bydlím jen s mámou, ale tu jsem ještě pít neviděl.
Jolana 17 let, 3. ročník - jazyková škola
Opilá jsem ještě nebyla. Jenom tak trochu v náladě. Mně to moc nechutná.
Táta celkem pije. Máma jenom když přijde návštěva nebo je nějaká oslava a tak.
Petr 18 let 4., ročník - jazyková škola
Myslím, že to bylo na prázdninách u babičky. Děda má totiž vinný sklep, kam mě s sebou brával. Ale to by mě snad úplně neopil. (smích)
Jo, hodně víno, teda jestli se to dá nazvat alkoholem.
Nový komentář
Komentáře
Výborný a pravdivý článek =)
my jsme měli taky dovoleno zkusit víno, pivo. Od 14 se na střevní chřipky začala podávat slivovice, potom se krásně spalo. Pivo u nás bylo vždycky zvykem, dalo by se říci pro celou rodinu bez výjimky, takže v tom nevidím nic zvláštního. Když mi byly povoleny první delší večery (doma do půlnoci) prošla jsem speciálním testem. Podívej se, bude podstatně lepší, když budeš vědět co to s tebou dělá, než aby Ti někdo ublížil. První párty byla tedy doma, a já už poté moc dobře věděla, do čeho jdu když mi pozorný mladík objednával jednoho za druhým a já si byla jistá kdy poděkovat a zdekovat se bez následků
Mám kladný přístup k alkoholu ve všech podobách 
a piju jen a výhradně s Mírou 
Podle všeho bych musela být notorik, stejně tak i moji sourozenci. Alkohol - tedy slabší pivo a občas víno - jsme usrkávali opravdu od malička, mně dokonce dávali jako batoleti pít sedmistupňové pivo, to mi předepsal jeden starý pediatr. Táta nám dával i domácí čokoládový likér, když byla nějaká oslava - malinkou skleničku. Zřejmě právě proto jsme v podstatě nikdy neměli potřebu chlastat někde potají s partou. Párkrát jsem to za život s alkoholem přehnala, to uznávám, bylo to tak ve věku mezi dvaceti a třiceti lety, dneska si dám občas pivo nebo dobré víno, eventuelně nějaký likér, ale tvrdý alkohol nepiju prakticky vůbec (s výjimkou domácí slivovice, podávané jako lék). S dětmi to doma řešíme podobně, mají povoleno malé množství slabého piva, syn i trochu vína. Jen to nesmějí nikde říkat.
Suzanne — #6 Já netvrdím, že si mladý člověk nikdy nezakouří nebo nevypije. Vyzkoušet se má všechno, nota bene v tomhle věku. Musí přece vědět před čím ho ti slušňáci varují !!
Jde o to, jestli mu to zůstane, případně jak důkladně ty neřesti provozuje. Jak je vidět i u tebe zvítězil rodinný model.
lidicka — #1 Francaise — #3 děvčata, oponuji
Moji rodiče nepili, mamka vůbec, táta velmi výjimečně a decentně. Ani v příbuzenstvu nebyl žádný píč, pohybovali jsme se spíše v intelektuální společnosti. Moje sestra se poprvé opila (trošičku) někdy ve třiceti. Já jsem ovšem cca od 14-15 let věku měla potřebu ožrat si držku kdykoli to bylo jenom trochu možné. Jooo, vyrostla jsem z toho
Jen tvrdím, že je to hodně v nátuře.
Rodiče mě drželi hodně zkrátka, takže jsem při sebemenší příležitosti byla jak urvaná ze řetězu. Když jsem šla na kolej - totální divočina, radši ani nevzpomínat. Takže za mě: záleží i na výchově, ale ve výsledku je to vždycky na tom mladém člověku.
naši mi v mládí dovolili si doma usrknou piva,napít se vína a tím myslím zachránili to,abych se opila na první příležitosti... věděla jsem,jaké je to a nemusela jsem zvědavě zkoumat někde jinde. poprvý jsem se opila u "stréčka ve sklépku" . moták to byl úžasný,jako po půl hodině na kolotoči. Od té doby,vím,kdy mám dost. Nemusím si dělat ostudu:-)
lidicka — #1 S tím jednoznačně souhlasím. Všechno je ve výchově.
Nad některými rodiči ale kroutím hlavou. Moje známá dává svým synům (17-19) dost vysoké kapesné. Když jsem se podivila, vysvětlila mi, že jim dává i na cigarety!!!
Chápete to? Milující matka svým dětem platí poškozování zdraví a budoucí závislost na nikotinu!!! 
asi takhle. měla jsem období, kdy jsem chodila na diskotéky a pila sodovku s ledem a citronem. pak jsem měla období, kdy jsem se zpila jako pes. a dneska? miluji dobré a kvalitní víno. dcera alkohol nesnáší a nikdy neochutnala ani trošku piva. doufám, že jí to vydrží co možná nejdéle
