Snahu o ochranu kůže před slunečními paprsky můžeme v historii lidstva vystopovat už ve starém Egyptě zhruba 5000 let před Kristem, kdy se používaly různé tkané oděvy a závoje a později slunečníky. V roce 1889 byla poprvé k tomuto účelu použita chemická látka – chinin sulfát. Od té doby byla takových látek vyzkoušena celá řada. V zemích EU je povoleno používat 27 ochranných faktorů, to jest látek snižujících dávku UV záření dopadající na kůži.
Prvním moderním opalovacím krémem obsahujícím ochranný faktor byl v roce 1956 Ambre Solaire od firmy L'Oréal. Nyní je běžně na trhu jen například ve Velké Britanii okolo 300 druhů různých opalovacích krémů. Jejich použití je doporučováno k zabránění zarudnutí a vyrážky po slunění, ke zpomalení stárnutí kůže a ke snížení rizika rakoviny. Číslo ochranného faktoru vyjadřuje, kolikrát je po jeho použití prodloužen pobyt na slunci, aniž pokožka následně zarudne. Vyjadřuje tak hlavně ochranu proti UVB záření (290–320 nm), které je hlavní příčinou zarudnutí.
Ochranný faktor vyšší než 30 je již pouze marketingovým trikem a spotřebitel v praxi nemůže významně pocítit rozdíl mezi faktorem 30 a například 60.
V USA a Austrálii proto není povoleno označovat vyšší faktory jinak než 30+. Ochrana proti UVA záření (320–400 nm), které je rovněž škodlivé, ale nepůsobí zarudnutí, je udávána jen některými výrobci, a to pětistupňovou škálou vyjadřující poměr ochrany před UVA k ochraně před UVB zářením. Například 4 hvězdičky znamenají, že ochrana před UVA je 4/5 ochrany před UVB.
V roce 2005 provedli kožní lékaři průzkum opalovacích krémů na trhu ve Velké Británii. Zkoumali celkem 329 výrobků od 38 výrobců a zjistili některé pro spotřebitele poměrně významné nedostatky. Šedesát procent přípravků pro kojence obsahuje stejné množství chemických ochranných faktorů jako přípravky určené pro dospělé. Legislativa týkající se použití ochranných faktorů pro útlý věk v EU totiž zatím chybí.
Krémy takzvaně hypoalergenní či určené pro citlivou pokožku obsahují naprosto stejné chemikálie jako ostatní výrobky. Není mezi nimi žádný rozdíl, ale jejich cena je přitom vždy vyšší než u běžného opalovacího krému. V komerčních testovacích sadách pro diagnostiku kontaktní přecitlivělosti je pouze 14 z celkového počtu 23 druhů ochranných faktorů vyskytujících se v současnosti na britském trhu. Při podezření na alergickou reakci tak téměř třetina nemůže být testováním prokázána. Je proto důležité provádět i testy přímo s daným krémem, který je v podezření, že reakci způsobil.
V testovacích sadách pro fotokontaktní alergické reakce (reakce po kontaktu se sloučeninou, která vzniká ale až po ozáření slunečním světlem) je chemických ochranných faktorů dokonce jen polovina z celkově povolených. Poznatky tohoto výzkumu povedou k zařazení dosud netestovaných látek do standardních vyšetřovacích sad. Přinese to jistě zlepšení možností diagnostiky kontaktních a fotokontaktních reakcí po použití opalovacích krémů. Zároveň tyto poznatky poučují spotřebitele o nutnosti bedlivě zkoumat složení přípravků a také se nenechat zbytečně klamat nezodpovědnými výrobci.
Zdroj: Wahie S, et al. Clin Exp Dermatol 2007;32.
Připravil server www.bez-alergie.cz
Nový komentář
Komentáře
Kožní melanom je 4 nejčastěší rakovina a umírá se na ní 60x rychleji než na jiný typy rakoviny. Nechápu paní vodačku viz níže, co se nemaže aby na ní nelítaly mušky. Ale proti gustu.. Ono to chce taky vybírat kvalitní krémy a ne astrid za 50,-, to je jasný, že za tu cenu tam asi nenacpou víc než vazelínu a pár parabenů a ustalovačů. To se nedivim že se lidi osypou. Ale k ´moři faktor 10?? to přidejte. Nebo to "až přivyknem sluníčku" Ochraný faktor není ochraná prevence ale čas, o jaký můžu být bez rizika déle na slunci než je dáno mému fototypu. Takže i ta slavná 30 nestačí na celej den...já jen kroutim hlavou. Někteří lidi zkrátka ignorujou pokrok léků, škodlivost záření, vliv životosprávy a pak remcaj, ať je zadarmo stát léčí a vymlouvaj se na civilizační nemoce. Slunce v duši
se sluníčkem nemám problémy at se mažu nebo ne
Na sluníčku se vždy mažeme, u moře začínáme 25 a postupně snižujeme asi na 10. Přes poledne vůbec na slunce nechodíme.
Dříve to bylo jinak, prarodiče tuhle péči o děti také nechápou, mají pocit, že to přeháníme. Podle nich stačí Indulona nebo nanejvýš Sahara faktor 2. Ale všechno se mění a asi je lepší nic nepodcenit, hlavně u malých dětí.
Bohužel mojí mamce nevysvětlím, že tady indulona opravdu nepomůže a že moje děti o prázdninách opravdu aspoň ze začátku, než přivyknou sluníčku, musí máznout tím, co jí privezu. My jsme prý na induloně taky vyrostli. Jenže ještě dodnes si pamatuji ty noci, kdy se nedalo lehnout na záda spálená od sluníčka.
přes poledne nelezu na slunce ,jinak se mažu 20-tkou a o moře 30-tkou,vyhovuje mi to ,když jem se nemazala tak jsem byla věčně spálená.už nebudu riskovat,na trhu nabízí více výrobců,nakupuji tyto produkty v lékárně a tam se i poradím.
Všechno jsou to jen reklamní triky,jak z nás vytáhnout peníze.Za všechny ty reklamy ve kterých lžou by měli někoho potrestat.Někdy to člověk pozná,je mu jasné,že to není možné.Ale někdy chce člověk pro sebe nebo blízké to nejlepší a naletí.
je důležité na slunci se mazat, se mazat
lepší je se nemazat vůbec a opalovat se postupně, nepřehánět......jezdíme na vodu, my se nemažeme proti spálení, ti co se mažou mají obvykle všichni vyrážku a ještě na ně jde víc hmyz (komáři a mušky)
Monina — #9 ničím, prostě nevylejzám přes poledne, dokud nemám základní ochrannou vrstvu opálení.
kareta — #8 Hm to máš pravdu. Tak to asi nebude alergie na slunce.. a čím se pak mažeš, aby se s nepálila?? Třeba když jedeš na kole, tak se sluníčku nevyhneš..
Monina — #7 když se nenamažu ničím, tak nemám problém. To není solární alergie ani podle kožní doktorky.
kareta — #1 Asi máš sluneční alergii, taky mívám pupínky, zejména v dekoltu, na zádech a svědí to jako blázen ..a ahlavně dlouho.
Já se v posledních letech neopaluju, naskáče mi solární kopřivka a drží se několik týdnů :-(
takže se slunění vyhýbám. Je fakt, že některý přípravky bych vyhodila, přijde mi, že se po koupání hned smyjí a nefungují... 
Bébina — #4 cíleně se neopaluju, ale ani na Krétě jsem se nespálila, prostě omezím pohyb na přímém slunci. Rozhodně se nesmažím hodiny u vody. Nikdy.
kareta — #1 Vazne se nespalis? Ani po nekolikahodinovem pobytu na slunci? Me nedela pobyt na slunci a vlastne ani na cerstvem vzduchu dobre na plet. Nejhezci plet mam, pokud nekolik dni neopustim byt a naopak nejhorsi, kdyz jsem nekolik dni neustale venku, treba v lete na vode. Ja se spalim po pul hodine na slunicku, takze celorocne pouzivam na exponovana mista krem s faktorem 20-30 a na slunicko lezu co nejmin, snazim se plizit stinem, co to jde.
átéčko — #2 ne, ze slunce vyrážku nemám, jen z opalovacích prostředků. Tzn, že když se natřu a vylezu na slunce, osypu se.
kareta — #1 A nemáš to solární alergii?
mám alergii na opalovací prostředky - na chemickou složku filtru. Mohla bych leda fyzikální a po konzultaci s lékárnicí na to kašlu. Když začnu se sluncem pomalu, nic se mi nestane a opálím se. Když jsem natřená, chytnu vyrážku a spálím se.