Ochrání úrodu na záhonu a poslouží v kuchyni i v lékárničce. Bylinky, které působí proti škůdcům a chorobám zeleniny
Rádi byste letos ze zahrádky sklidili bohatou úrodu, ale obáváte se škůdců a chorob, které zeleninu napadají? Zkuste letos namísto chemie bojovat přírodě neškodným způsobem. Rostlinami, které nevítané vetřelce odpuzují.
Foto: Shutterstock
Bazalka pravá (Ocimum basilicum)
Rádi si dopřáváte bylinku výrazné vůně a lahodné chuti v salátu Caprese? Pak vězte, že s rajčaty dokonale ladí také na záhonu. Pomáhá je chránit proti plísním a zlepšuje jejich růst a výslednou chuť. Jedna na celý zástup rajčat ale nestačí – sázejte vždy jednu sazenici mezi dva keříčky. Bazalky není nikdy moc. Její úrodu můžete třeba nasušit a později použít v kuchyni. Chybu neuděláte ani v případě, kdy bazalku zasadíte k okurkám nebo cuketám, i těm prospívá.
Pažitka pobřežní (Allium schoenoprasum)
Šnytlík, jak se pažitce také přezdívá, patří do jedné rodiny s česnekem. To ostatně svou chutí a vůní ani nemůže zapřít. Je prospěšná nejen nám lidem, ale dokáže chránit i rostliny. Například jahodníky brání před plísní šedou. Úrodu ale dokáže ochránit také před padlím – plísňovým onemocnění rostlin, které se projevuje bílými skvrnami na listech, stoncích či plodech. Chybu tedy rozhodně neuděláte, když pažitku vysejete kolem záhonů s košťálovinami, salátem, okurkami, celerem, cibulí nebo mrkví. Skvělou parťačkou je dokonce i růžím, které uchrání před černou skvrnitostí.
Foto: Shutterstock
Heřmánek pravý (Matricaria chamomilla)
Před heřmánkem smekni, říká se, a rozhodně ne bez důvodu. Jde o uznávanou léčivku účinkující na nespočet neduhů. Voňavá bylinka ale dokáže chránit také vaši úrodu na zahradě. Pokud jím olemujete záhony, zažene škůdce od salátu, špenátu, mangoldu, celeru, cibule, pórku, hrášku, fazolí nebo červené řepy. „Je také jeden z lapačů mšic – rády ho napadají, a tak mu dají přednost před jinou zeleninou. Podobným „lapačem“ mšic je také kopretina řimbaba,“ uvádí Michaela Maťhová, autorka knihy Škůdci a choroby bylinek.
Tymián obecný (Thymus vulgaris)
Středomořská aromatická bylinka by měla od návštěvy záhonu odradit slimáky, dřepčíky i mšice. „Nejlépe si rozumí s květákem, zelím, kapustou a listovými saláty,“ vyjmenovává Michaela Maťhová. Tymián vás potěší i svými květy, kterými se na něm můžete kochat od května až do září. A hodit se vám bude i jako koření do polévek, omáček či salátů, případně jako léčivka. Tlumí kašel, mírní nadýmání, ale působí i proti bakteriím, plísním, střevním prvokům a parazitům.
Foto: Shutterstock
Šalvěj lékařská (Salvia officinalis)
Listy a nať šalvěje obsahují řadu účinných látek, díky nimž má protizánětlivé, antivirotické a antibakteriální účinky na lidský organismus. Vítané účinky mám ale i na záhoncích. Měla by odpuzovat běláska zelného a slimáky, účinná má být i proti mšicím a mravencům. Podobně má fungovat i saturejka zahradní (Satureja hortensis).
Měsíček lékařský (Calendula officinalis)
Letnička původem z Orientu se zářivými květy se používala jakožto náhražka šafránu i jako léčivka s protizánětlivými, antivirovými, antimykotickými a antibakteriálními účinky. Dezinfikovat ale umí i půdu. Zároveň odpuzuje háďátko – půdního červa z kmene hlístic. Proto se měsíček osvědčil jakožto dobrý soused pro brambory. Také ochraňuje před plísněmi rajčata nebo okurky a odpuzuje mšice, housenky, slimáky či mravence.
Foto: Shutterstock
Lichořeřišnice větší (Tropaeolum majus)
Jihoamerická kráska byla oblíbenou součástí kuchyně i léčivkou už u Inků a alternativní medicína s ní počítá dodnes. Působí mimo jiné jako přírodní antibiotikum i antiseptikum. Její květy jsou nejen krásné, ale také jedlé a chutné. Přesto na zahradě odpuzuje mšice, housenky, slimáky, mravence a myši. „Je to skvělá sousedka brambor, dýní, cuket, kedluben, zelí či brokolice. Pokud ji zasadíte do skleníku, pomůže odpuzovat molice i mšice. Postřik z listů odhání od zeleniny škodlivý hmyz. Jdou na ni ale hodně dřepčíci, tak k ní vysaďte třeba mátu, která je odhání,“ radí Michaela Maťhová.
Nový komentář