Říká se jim meziplodiny a oblíbené nejsou jen mezi zemědělci, kteří obhospodařují velké lány. Stále častěji je volí i drobní zahrádkáři. Zvláště ti, kteří chtějí hospodařit v souladu s přírodou. Nejde ale o žádnou novinku. Zelené hnojení k zúrodnění pozemků s úspěchem používali už naši prapředci.

gre.jpg
Foto: Shutterstock

Postup je snadný

Zelené hnojení není žádná věda. Naopak. Do sklizeného a odpleveleného záhonu vysejete semena k tomu určená a necháte přírodu konat. Stačí jen poctivě zalévat, pokud je to třeba. Brzy vyrostou rostliny, které se vám odmění jinak než úrodou. Veškeré své živiny vrátí půdě, do níž je ve vhodnou chvíli zapravíte (nesmíte je nechat vysemenit) – posekáte je a zaryjete. V zemi by měly alespoň tři týdny nerušeně pracovat.

Výhod má mnoho

Živiny obsažené ve zvolené rostlině ale nejsou jediným benefitem toho způsobu hnojení. Do půdy zapracovaná zelená nadzemní část i kořenový systém jsou hostinou pro půdní mikroorganismy. Kromě toho zelení pokrytý záhonek nepodléhá větrné či vodní erozi, je chráněn před přehřátím i promrznutím a lépe zadržuje vodu.

Benefity zeleného hnojení

  • zlepšování půdy, kypření podorničí
  • úprava vodního režimu
  • zastínění, ochrana před erozí
  • aktivace půdního života, tvorba humusu
  • potlačení plevele
  • poutání živin a zvyšování obsahu živin v půdě (poutání dusíku hlízkovými bakteriemi)
  • zvýšení výnosu následných plodin
  • potrava pro hmyz (včelí pastva) prostřednictvím kvetoucích rostlin
  • estetický a strukturní prvek díky bohatým květům (při výběru příslušných rostlin)

Zdroj: Přírodní zahrada

gres.jpg
Foto: Shutterstock

Jaké rostliny zvolit?

Vysévat rostliny vhodné pro zelené hnojení můžete od časného jara až do časného podzimu. Jen musí vybraný druh pasovat ke zvolenému ročnímu období. Ne každá zeleň totiž zvládne mráz. Teď na podzim by to vzhledem ke klesajícím teplotám měly být spíše ozimé plodiny, které do země zapravíte až na jaře. Ochrání tak záhon přes celou zimu.

Pro zářijový či říjnový výsev a následné zarytí na jaře se hodní například řepka ozimá, řepice ozimá, vikev huňatá nebo ozimé obiloviny - žito, pšenice či tritikále. U těch je výhodou, že na následně vysazenou zeleninu nemohou přenést případné choroby (nádorovost kořenů), jako tomu někdy bývá u brukvovitých rostlin.

Zdroj informací: Přírodní zahrada, Zahrádkáři, Žít krajinou

Čtěte také:

Reklama