Postihlo nás to, co v současné době deset procent naší populace – nezaměstnanost. Většina z mladých práci bez větších problémů dříve či později našli, ale co ti starší??
Postihlo nás to, co v současné době deset procent naší populace – nezaměstnanost.
Manžel pracoval v brokerské firmě, kde měl na starosti ekonomické analýzy firem, celou oblast PR firmy, redakci několika periodik. Časově byl velmi vytížený a zvyklý být neustále v kontaktu s bankami, PR agenturami, ratingovými agenturami, investory .... Jenže trh cenných papírů je u nás v krizi a zahraniční vlastník se rozhodl činnost své dceřiné společnosti v České republice uzavřít. O práci tak přišlo asi dvacet lidí. Většina z mladých práci bez větších problémů dříve či později našli, ale co ti starší??
Zjistili jsme to, co jsme do této doby jen tušili – není celkem důležité, co umíš, kolik máš titulů, kolik jazyků umíš, že jsi ochotný pracovat od nevidím do nevidím – ale důležité je, kolik je ti roků ... Během tří měsíců, kdy je manžel doma, se přihlásil asi do dvaceti výběrových řízení (jejichž kritéria naprosto splňoval), absolvovoval asi deset pohovorů, všechny s výsledkem, že sice kritéria splňuje, ale vybrali jiného „vhodnějšího“ (rozuměj „mladšího“) kandidáta. Manželovi totiž už není třicet, ale přes padesát a prostě pro zaměstnavatele není perspektivní. Oba nás to moc trápí, ne z hlediska financí, to celkem zvládáme (zatím), ale spíš to, že o člověka, který ještě má dost sil, dost zkušeností (i z práce v zahraničí), je jazykově vybavený, se znalostmi ekonomiky, PR problematiky, který psal často do novin a odborných časopisů, najednou není zájem jen proto, že je prostě starší.
Měla jsem dost strach, jak to manžel ponese, ale velmi mě překvapil svou statečností. Pere se s tím, chodí na pohovory, i když předem řekne, že ví, jak to dopadne. Držím ho, jak můžu, věřím, že tuhle situaci překonáme a zase bude pracovat, že proboha některý zaměstnavatel snad bude mít rozum a přijme člověka se zkušenostmi, spolehlivého, u kterého se nebude muset obávat, že mu za chvíli uteče za výnosnějším místem. Takže měsíc co měsíc chodí na Úřad práce, kde pochopitelně pro něj žádné místo nemají, ale aspoň je to důvod vzít se na sebe oblek a cítit se zas důstojně. Zrovna včera ho zase jedna banka odmítla ....
Reklama
Reklama
Nový komentář
Přispět do diskuze můžete po ZAREGISTROVÁNÍ a
PŘIHLÁŠENÍ,
nebo přihlášení přes Facebook
Přihlášení
Komentáře
Susina
Kašú: jo, když jsem nastupovala před pár lety do jednoho zaměstnání, tak ymi šéf řekla, že by byl moc rád, kdybych mu aspoň rok neotěhotněla - ale nepřikázal mi to, spíš se na mě tak prosebně díval... tenkrát mi nepřišlo zatěžko mu to slíbit, protože mimčo jsme zatím neplánovali; ale jinak mi to připadá velmi degradující, ať už je Amerika jakákoli, tohle by si tam zaměstnavatel netroufl, protože by měl okamžitě na krku žalobu a stálo by to firmu hodně peněz..jenže u nás je prostě v některých věcech fakt feudalismus..
Susina
Jarmila Gajdová: Milá Jarmilo, jsme moc ráda, že vám to vyšlo, a díky za podporu!!!
Minda
Ja praci hledam uz 4 roky. Bohuzel jsem nejen stara ale i prekvalifikovana. Manzela ktery by mi pomohl nemam. A socialni podpora mi konci za 6 tydnu. Co bude potom, to nevim.
Clerenc
Muj tatka je bez 9 mesic pauzy na pracaku uz 3,5 roku. Bohuzel je mu pres padesat a tudiz je "nevyhovujici". Driv to nesl celkem dobre, ale po nake dobe, uz to na nej pada a ma casto deprese, nemluve o mamce, ktera musi vyjit s tim malem co ji platej Jak je mozny, ze nikdo tuhle situaci neresi?
Dášule
Susino, máš vzkaz. Ještě k tomu předčasnému důchodu. Přišla jsem na sraz 55 letých z naší třídy ZŠ. Většina žen, které se vyučily v místní továrně a prožily tam celý život byla v důchodu. Když dosáhly věku pro nepřepočítatelný důchod, dali jim podepsat rozvázání dohodou. Práci nesehnaly, po půl roce šly do důchodu. Kdyby jim alespoň umožnili ten přepočítatelný, ani to ne. Ptala jsem se, proč se nebránily. Vysvětlení bylo tvrdé - manžel ta ještě pracuje, má do důchodu ještě 4 - 7 let, když se budu soudit, vyletí taky. Nikdo jim to přímo neřekl, ale něco se dát říct i nepřímo a nežalovatelně.
Susina
sarobrouk: jsem moc ráda, že se to tvé mamince podařilo, že nerezignovala..
Susina
Ferdička: drž se a nevzdávej to, musí to přece jednou vyjít!!
sarobrouk
Moje maminka byla doma víc než rok a půl. Žádné sociální podpora, má manžela, tak ať ji živí. Že má ještě dceru na škole, to nikoho nezajímá. Sehnala místo teprve teď. Taky prošla mnoha konkurzy a pohovory, propadala depresím. A to byla ochotná dělat cokoliv, jen aby měla práci. A nic. Konečně práci našla. Ale po tak dlouhé době? Hrůza. Pro všechny byla moc stará, protože chtěli jen do 45 let max. a nebo moc mladá, protože chtěli důchodce. A věková kategorie mezi tím se má jít asi pást.
Susina
Dášule: ahojky, mrzí mě, že máte taky takový problém, nejspíš dopadneme stejně, když se nenajde někdo mladší.. na výběrových řízeních se ho dost nevěřícně ptají, jestli to myslí vážně, jít z pozice vedoucího analytického oddělení např. na pozici ve státní správě - ne kvůli náplni práce, ale kvůli značnému poklesu platu.. Tak se manžel jen usmál a sdělil, že žena je právnička a holt si je vědoma vzájemné vyživovací povinnosti manželů.. tak vnesl do výběrového řízení trochu svěžího vzduchu a uvolnění, společně se zasmáli - výsledek uvidíme... určitě dám vědět, jak jsme dopadli, díky, že se zajímáš... tobě i tvému manželovi taky strašně moc držím palce...
Susina
medved: ahoj, naprosto s tebou souhlasím, to je důvod, proč se manžel na žádné výběrové řízení brokerské firmy nehlásil. Jeho záběr byl skutečně široký - od bank, přes PR agentury, státní správu, až po nabídku výuky angliny na gymplu ( ta vypadá dost reálně...) no uvidíme..
Dášule
Ahoj Jitko, manželovi je 57 a potkalo nás to před dvěma roky. Píšeš, že Tvůj muž chodí na pohovory. Ten můj by mu záviděl. Byl špička ve svém oboru. V podstatě rozjel výrobu a dělal celý vývoj jedné z nejznámějších značek jogurtů. Když byl bez práce a hlásil se na místo, pro které měl všechny předpoklady, napsali mu, že je to již obsazeno a dali si znovu inzerát. Nakonec jedna firma byla v dost obtížné situaci, takže tam nastoupil. Dělá děvče pro všechno a hlavně za všechno může. Majitel si nedá poradit, v účetnictví se nevyzná, rady neposlouchá, ale když se něco zvrtne, je to manželova vina. Do důchodu má 5 let, takže je rád, že má práci. Ve 3 případech si neoficiálně potvrdil, že důvodem, proč nebyl ani pozván byl rok narození. I jeho nový zaměstnavatel řekl, že by tam raději někoho mladšího, ale právě nikdo nebyl. Tvůj manžel by možná udělal dobře, kdyby se pokusil se osamostatnit jako překladatel a finanční poradce. Napiš, jak to dopadlo, můj mejl budeš mít ve vzkazech.
medved
Ahoj Jitko, shodou okolnosti pracuju ve stejnem oboru jako tvuj manzel..nechci te nejak strasit, ale jasne vidim, ze boom techto firem je davno pryc a zavira se jedna za druhou , vidim to ve svem okoli...ver, ze neni lehke si najit misto ani pro mladsiho cloveka...navic tenhle obor proste je zvykly na mladsi vekovy prumer, tvuj muz musel byt svym zpusobem vyjimka...spousta mych propustenych kolegu a kamaradu uz proste misto v oboru nenasla...pises, ze kolegove maji praci, ale ve stejnem oboru ? myslim, ze tvuj manzel by mel rozsirit pole sveho hledani, protoze v tomhle oboru je obrovsky pretlak nabidky nad poptavkou, vim ze to pro nej nebude lehke, ale drzim mu kazdopadne palce
Susina
.. Známé samozřejmě využíváme, pohovory, které dohodili známi ( a kde využili svých kontaktů), tvoří asi třetínu - jenže co dělat s výběrovým řízením, kde šéf oddělení, do kterého se výběrové řízení dělá, řekne (neoficiálně a se zaťatými zuby), že manžel byl mezi kandidáty, které by si na pohovor pozval a nejspíš i přijal, jenže "nejvyšší" šéf slíbil místo své bývalé asistentce, která sice na to místo nemá vůbec žádnou kvalifikaci, ale holt nejvyšší šéf je nejvyšší šéf.. takže to jen potvrzuje to vaše, že není důležité to, co umíš, ale koho znáš... nebudu říkat, o kterého "nejvyššího" šéfa šlo, při vyslovení jeho jména by v Praze (a nejspíš nejen tam) okamžitě každý věděl, kdo to je..
Sluníčko
Také jsem už tři měsíce bez práce a prošla jsem mnoha pohovory, ale i když mě je něco přes 40 jsem už také stará.Bydlím v okrese Chomutov, kde je na jedno volné místo 75 zájemců.Jsem z toho už také otrávená. Finančně to zatím také zvládáme, ale až mě za tři měsíce zkončí podpora tak si to zatím nedovedu představit. Na sociálku nemám nárok, protože mám šikovného manžela, který má tři zaměstnání , tak mám prostě smůlu. Potvrzuji, že zaměstnání se opravdu sežene jen přes známé a jejich doporučení !!Mě se o to zatím nedaří, ale neustále se svých známích ptám.
Nový komentář
Komentáře
Kašú: jo, když jsem nastupovala před pár lety do jednoho zaměstnání, tak ymi šéf řekla, že by byl moc rád, kdybych mu aspoň rok neotěhotněla - ale nepřikázal mi to, spíš se na mě tak prosebně díval... tenkrát mi nepřišlo zatěžko mu to slíbit, protože mimčo jsme zatím neplánovali; ale jinak mi to připadá velmi degradující, ať už je Amerika jakákoli, tohle by si tam zaměstnavatel netroufl, protože by měl okamžitě na krku žalobu a stálo by to firmu hodně peněz..jenže u nás je prostě v některých věcech fakt feudalismus..
Jarmila Gajdová: Milá Jarmilo, jsme moc ráda, že vám to vyšlo, a díky za podporu!!!
Ja praci hledam uz 4 roky. Bohuzel jsem nejen stara ale i prekvalifikovana. Manzela ktery by mi pomohl nemam. A socialni podpora mi konci za 6 tydnu.
Co bude potom, to nevim.
Muj tatka je bez 9 mesic pauzy na pracaku uz 3,5 roku. Bohuzel je mu pres padesat a tudiz je "nevyhovujici". Driv to nesl celkem dobre, ale po nake dobe, uz to na nej pada a ma casto deprese, nemluve o mamce, ktera musi vyjit s tim malem co ji platej
Jak je mozny, ze nikdo tuhle situaci neresi?
Susino, máš vzkaz. Ještě k tomu předčasnému důchodu. Přišla jsem na sraz 55 letých z naší třídy ZŠ. Většina žen, které se vyučily v místní továrně a prožily tam celý život byla v důchodu. Když dosáhly věku pro nepřepočítatelný důchod, dali jim podepsat rozvázání dohodou. Práci nesehnaly, po půl roce šly do důchodu. Kdyby jim alespoň umožnili ten přepočítatelný, ani to ne. Ptala jsem se, proč se nebránily. Vysvětlení bylo tvrdé - manžel ta ještě pracuje, má do důchodu ještě 4 - 7 let, když se budu soudit, vyletí taky. Nikdo jim to přímo neřekl, ale něco se dát říct i nepřímo a nežalovatelně.
Moje maminka byla doma víc než rok a půl. Žádné sociální podpora, má manžela, tak ať ji živí. Že má ještě dceru na škole, to nikoho nezajímá. Sehnala místo teprve teď. Taky prošla mnoha konkurzy a pohovory, propadala depresím. A to byla ochotná dělat cokoliv, jen aby měla práci. A nic. Konečně práci našla. Ale po tak dlouhé době? Hrůza. Pro všechny byla moc stará, protože chtěli jen do 45 let max. a nebo moc mladá, protože chtěli důchodce. A věková kategorie mezi tím se má jít asi pást.
Dášule: ahojky, mrzí mě, že máte taky takový problém, nejspíš dopadneme stejně, když se nenajde někdo mladší.. na výběrových řízeních se ho dost nevěřícně ptají, jestli to myslí vážně, jít z pozice vedoucího analytického oddělení např. na pozici ve státní správě - ne kvůli náplni práce, ale kvůli značnému poklesu platu.. Tak se manžel jen usmál a sdělil, že žena je právnička a holt si je vědoma vzájemné vyživovací povinnosti manželů.. tak vnesl do výběrového řízení trochu svěžího vzduchu a uvolnění, společně se zasmáli - výsledek uvidíme... určitě dám vědět, jak jsme dopadli, díky, že se zajímáš... tobě i tvému manželovi taky strašně moc držím palce...
medved: ahoj, naprosto s tebou souhlasím, to je důvod, proč se manžel na žádné výběrové řízení brokerské firmy nehlásil. Jeho záběr byl skutečně široký - od bank, přes PR agentury, státní správu, až po nabídku výuky angliny na gymplu ( ta vypadá dost reálně...) no uvidíme..
Ahoj Jitko, manželovi je 57 a potkalo nás to před dvěma roky. Píšeš, že Tvůj muž chodí na pohovory. Ten můj by mu záviděl. Byl špička ve svém oboru. V podstatě rozjel výrobu a dělal celý vývoj jedné z nejznámějších značek jogurtů. Když byl bez práce a hlásil se na místo, pro které měl všechny předpoklady, napsali mu, že je to již obsazeno a dali si znovu inzerát. Nakonec jedna firma byla v dost obtížné situaci, takže tam nastoupil. Dělá děvče pro všechno a hlavně za všechno může. Majitel si nedá poradit, v účetnictví se nevyzná, rady neposlouchá, ale když se něco zvrtne, je to manželova vina. Do důchodu má 5 let, takže je rád, že má práci. Ve 3 případech si neoficiálně potvrdil, že důvodem, proč nebyl ani pozván byl rok narození. I jeho nový zaměstnavatel řekl, že by tam raději někoho mladšího, ale právě nikdo nebyl. Tvůj manžel by možná udělal dobře, kdyby se pokusil se osamostatnit jako překladatel a finanční poradce. Napiš, jak to dopadlo, můj mejl budeš mít ve vzkazech.
Ahoj Jitko, shodou okolnosti pracuju ve stejnem oboru jako tvuj manzel..nechci te nejak strasit, ale jasne vidim, ze boom techto firem je davno pryc a zavira se jedna za druhou
, vidim to ve svem okoli...ver, ze neni lehke si najit misto ani pro mladsiho cloveka...navic tenhle obor proste je zvykly na mladsi vekovy prumer, tvuj muz musel byt svym zpusobem vyjimka...spousta mych propustenych kolegu a kamaradu uz proste misto v oboru nenasla...pises, ze kolegove maji praci, ale ve stejnem oboru ? myslim, ze tvuj manzel by mel rozsirit pole sveho hledani, protoze v tomhle oboru je obrovsky pretlak nabidky nad poptavkou, vim ze to pro nej nebude lehke, ale drzim mu kazdopadne palce 
.. Známé samozřejmě využíváme, pohovory, které dohodili známi ( a kde využili svých kontaktů), tvoří asi třetínu - jenže co dělat s výběrovým řízením, kde šéf oddělení, do kterého se výběrové řízení dělá, řekne (neoficiálně a se zaťatými zuby), že manžel byl mezi kandidáty, které by si na pohovor pozval a nejspíš i přijal, jenže "nejvyšší" šéf slíbil místo své bývalé asistentce, která sice na to místo nemá vůbec žádnou kvalifikaci, ale holt nejvyšší šéf je nejvyšší šéf.. takže to jen potvrzuje to vaše, že není důležité to, co umíš, ale koho znáš... nebudu říkat, o kterého "nejvyššího" šéfa šlo, při vyslovení jeho jména by v Praze (a nejspíš nejen tam) okamžitě každý věděl, kdo to je..
Také jsem už tři měsíce bez práce a prošla jsem mnoha pohovory, ale i když mě je něco přes 40 jsem už také stará.Bydlím v okrese Chomutov, kde je na jedno volné místo 75 zájemců.Jsem z toho už také otrávená. Finančně to zatím také zvládáme, ale až mě za tři měsíce zkončí podpora tak si to zatím nedovedu představit. Na sociálku nemám nárok, protože mám šikovného manžela, který má tři zaměstnání , tak mám prostě smůlu. Potvrzuji, že zaměstnání se opravdu sežene jen přes známé a jejich doporučení !!Mě se o to zatím nedaří, ale neustále se svých známích ptám.