Hodné a zlé dítě


Foto: Shutterstock

Odpovědět na otázku, jaký je rozdíl mezi hodným a zlobivým dítětem není snadné. Jednou z nejčastějších variant je ale předpoklad, že zlo musí z něčeho pramenit, třeba ze zloby z nespravedlnosti, kterou dítě cítí například vůči rodičům či sourozencům. Stále však mluvíme o dětech, které nepřemýšlí nad schopností být dobrým člověkem, proto jsou zlobivé děti v dětství zatím jen zlobivé, možná kruté, ale jestli se vydají opravdu na cestu zla u nich poznáme až ve vyšším věku. Děti nemyslí na následky svých skutků, což je odlišuje od dospělých. Ale právě dětství se může odrazit na tom, jak budeme vnímat sami sebe a jak budeme úspěšní či nikoliv.

Podle psychologa Adama Táborského v rozdílech mezi hodným a zlobivým dítětem záleží také na tom, jak je v dané kultuře vnímaná morálka a k čemu pak přisuzujeme přívlastky dobré a zlé. „Můžeme říct, co spadá do odpovídajících reakcí na daný podmět (např. když chci od kamaráda půjčit hračku a ten mi ji nepůjčí, tak mohu být naštvaný, mohu odejít, nebo jsem smutný, rozpláču se, tak je to v pořádku, ale když kamarádovi zapálím batoh s věcmi, tak to v pořádku není) a do toho, co může být hraniční nebo diagnostikovatelným stavem.“

Pro další úvahu je třeba ujasnit si, že se zabýváme dětmi škodolibými, autoritativními, krutými, jež jsou z hlediska společenských pravidel považovány za zlobivé a dětmi klidnými, submisivními, bezproblémovými na straně druhé, které jsou považovány za hodné. V užším rozdělení bychom mohly skupiny vyselektovat do dalších dvou kategorií, ti, co šikanují a ti, co jsou obětmi šikany. Je reálně odvoditelné již v útlém věku, která z těchto skupin má větší šanci, že bude na úspěšnější na trhu práce?

Cesta životem


Foto: Shutterstock

Je důležité si uvědomit, že nás v dětství ovlivňují všechny aspekty v prostředí, ve kterém se nacházíme. Zkušenosti, zážitky, kamarádi, kolektiv, výchova, která nás formuje a usměrňuje cestu naším životem. Jedno je však jisté. Dětství se podepisuje na naší budoucnosti. Jestliže bude dítě šikanované a již v útlém věku ztratí víru ve spravedlnost a ani v dospělosti se mu ji nepodaří nalézt, stane se z něj dost možná jedinec, který na poli práce zkrátka nebude úspěšný. Mohly bychom tedy obecně říct, že děti považované za hodné, submisivní, případně šikanované, mohou mít opravdu v budoucnu problém v budování kariéry.

Jak ovlivnit osud výchovou

Z tvrzení vychází, že velkou roli v oblasti úspěchu hraje víra ve spravedlnost, kterou musíme v dětech pěstovat. Bude-li mít dítě či dospělý jedinec pocit, že věci, které se mu dějí, nejsou „fér“ a celý svět je proti němu, jakýkoliv úspěch mu bude na míle vzdálený. „Pro to, aby bylo dítě v dospělosti úspěšné, je důležité v něm podporovat vědomí jeho schopností, že věci zvládne, že je zvládne sám, otevřenost ke světu, k zážitkům, vytvořit bezpečný přístav, do kterého se může vracet. Úspěšnost v dospělosti je veskrze pravděpodobnost, kterou přístupem k výchově dětí můžeme ovlivnit buď v příznivém, nebo nepříznivém směru,“ dodává psycholog Táborský. 

Čtěte také:

Reklama